Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Výzkum meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR

Video: Výzkum meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR

Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí s tím, co jsou to meteory a planetky, jak se pozorují a v čem spočívají největší úspěchy oddělení.

Díky spolupráci s pracovníky Oddělení meziplanetární hmoty vzniklo video, ve kterém se dozvíte nejdůležitější informace a zajímavosti o předmětu výzkumu tohoto oddělení. Vedoucí oddělení RNDr. Pavel Spurný, CSc. představí hlavní činnost oddělení, Mgr. Petr Pravec, Ph.D. přiblíží svět planetek a výzkum dvojplanetek, Kamil Hornoch se zaměří na způsoby pozorování planetek, Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. zhodnotí nebezpečí střetu Země s planetkou, RNDr. Pavel Spurný, CSc. přiblíží síť fotografických kamer na sledování meteorů, Mgr. Pavel Koten, Ph.D. se zaměří na jejich natáčení pomocí videokamer, Mgr. David Čapek, Ph.D. ukáže spektra meteorů a vysvětlí, co se z nich dá zjistit, RNDr. Jiří Borovička, CSc. vás seznámí s hledáním meteoritů a na závěr RNDr. Pavel Spurný, CSc. vysvětlí, co jsou meteority s rodokmenem.

Výzkum meziplanetární hmoty - Astronomický ústav AV ČR

Video ke stažení:

Vyšší kvalita
(HD, 1280p, H.264, 177 MB)

Nižší kvalita
(640p, H.264, 43 MB)

Ve videu jste mohli sledovat průřez nejzajímavějšími částmi výzkumu. Z odborného hlediska je oddělení rozděleno do dvou skupin a každá se zaměřuje na určitou oblast.

Meteor Autor: Astronomický ústav AV ČR
Meteor
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina fyziky meteorů pozoruje meteory a pracuje na teoretických interpretacích pozorování. Základním observačním systémem je Evropská bolidová síť. Pro pozorování slabých meteorů se používají citlivé televizní kamery. Také se podílíme na projektu bolidové sítě v Austrálii. Pozorovaná data jsou použita ke studiu fyzikálních procesů během průniku meteoroidu do zemské atmosféry, což zahrnuje záření, ionizaci a fragmentaci meteoroidů. Určujeme fyzikální vlastnosti a chemické složení různých typů meteoroidů, jejich původ a rozložení ve sluneční soustavě, jejich vztah ke kometám, asteroidům a meteoritům..

Světelná křivka planetky Autor: Astronomický ústav AV ČR
Světelná křivka planetky
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Planetková skupina se zabývá fyzikálním výzkumem planetek, zvláště jejich podvojnosti, rotačních a objemových parametrů. Nejdůležitějším pozorovacím přístrojem je 0,65 m dalekohled vybavený CCD kamerou, který se nachází v Ondřejově a 1,5m dalekohled na La Silla v Chile. Spolupráce s observatořemi po celém světě nám poskytuje data z množství jejich přístrojů, což umožňuje mnohem důkladněji poznat studované objekty.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Planetka, Meteor, Astronomický ústav AV ČR


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »