Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vychází Astropis Speciál pro rok 2019: Sto let Mezinárodní astronomické unie

Vychází Astropis Speciál pro rok 2019: Sto let Mezinárodní astronomické unie

Obálka Astropisu Speciál 2019.
Autor: Astropis.

Letošní Astropis Speciál je věnován Mezinárodní astronomické unii (IAU), která právě letos slaví sto let svojí existence. Historii této organizace včetně členství Československa a ČR ve svém příspěvku přiblížil Jan Palouš. Jiří Grygar pro toto číslo připravil hned dvojici článků – první se ohlíží za dvěma kongresy IAU (1967 a 2006), které se odehrály v Praze, a v druhém shrnul nejdůležitější závěry 30. valného shromáždění IAU, které proběhlo ve Vídni minulý rok za účasti zhruba 3000 odborníků. Byla by ale škoda dívat se jen do minulosti – Michal Švanda popsal strategické plány IAU až do roku 2030.

Dočkáte se také hned dvou rozhovorů, které připravil zmiňovaný Michal Švanda. První je s doyenem česk(oslovensk)é astronomie Lubošem Perkem, který letos slaví významné životní jubileum. V druhém interview se Petr Harmanec rozpovídal o zákulisí tvorby rezolucí IAU. Svědectví o tom, jaké to je působit aktivně ve výkonných orgánech IAU, nám vlastními slovy popsala trojice Jana Tichá, Jiří Borovička a Jan Vondrák. V tomto Speciálu také najdete pro Astropis netradiční rubriku, a to anketu: našich významných profesionálů v oboru jsme se zeptali, co považují za nejdůležitější astronomický objev posledních sto let.

Michal Švanda také na několika skutečnostech shrnul, jaký posun za posledních sto let astrofyzika prodělala. Většinu z nich dnes vnímáme jako běžnou věc, ale před sto lety by nám připadaly jako něco neskutečného. Některá témata jsou však stále nevysvětlená a brání se našemu pochopení – výběr těchto malých i velkých problémů sepsal kolektiv mladých autorů. Prakticky sto let také uběhlo od tzv. Velké debaty, která – jak ve svém článku podotkl Jaroslav Haas – představuje symbolický poslední hřebíček do rakve významu Země coby středobodu celého vesmíru.

Uprostřed čísla naleznete barevný plakát, na němž jsou shrnuty nejvýznamnější události v astronomii za posledních sto let. Na druhé straně se nachází soupis významných českých/československých příspěvků astronomii za posledních sto let a seznam Nobelových cen udělených za astronomii a příbuzné obory.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astropis - webové stránky
[2] Astropis - Facebook



Štítky: 100 let IAU, Astropis


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »