Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Výstava ke 100 letům Mezinárodní astronomické unie se otevře v Brně

Výstava ke 100 letům Mezinárodní astronomické unie se otevře v Brně

Vizualizace dalekohledu ESO/ELT při pozorování
Autor: ESO/L. Calçada

Brněnská pobočka ČAS si vás dovoluje pozvat na komentovanou prohlídku výstavy "IAU100 Above and Beyond", kterou vás provede Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, za přítomnosti předsedy Českého národního komitétu astronomického profesora Jana Palouše.

Prohlídka se koná v pondělí 11. března 2019 a sraz zájemců je v 15:50 hodin před VIDA! science centrem Brno, Křížkovského 12, naproti hotelu Voroněž. Vstup zdarma, pozvánka platí pouze a jen pro členy České astronomické společnosti.

Mezinárodní astronomická unie (zkr. IAU) byla založena v roce 1919, ČR je členem od roku 1922. Posláním IAU  je rozvíjení astronomie  a zprostředkovávání astronomických poznatků jiným oborům a  široké veřejnosti. Ve svých počátcích měla IAU pouze několik set členů, dnes sdružuje více než 12 tisíc profesionálních astronomů z celého světa. To je patrně spojeno s obecným rozvojem vědy, který jde ruku v roce s vývojem citlivých detektorů a informačních technologií schopných zpracovávat a zprostředkovávat velké objemy dat. Cílem IAU je rozvíjet astronomii ve všech jejích aspektech (výzkum, vzdělávání, popularizace) pomocí mezinárodní spolupráce. Jedním z úkolů je pojmenovávání astronomických objektů (hvězdy, planety, menší objekty Sluneční soustavy, útvary na planetách a asteroidech, exoplanety, galaxie).

Logo 100 let Mezinárodní astronomické unie Autor: IAU
Logo 100 let Mezinárodní astronomické unie
Autor: IAU
Předsedkyně Českého výboru pro 100 let IAU a autorka výstavy Dr. Soňa Ehlerová říká: "Mezinárodní astronomická unie vyhlásila pro tento výroční rok heslo 100 let pod jednou oblohou. Proto jsme se historie IAU dotkli, ale výstava především ukazuje obrovské výsledky astronomie za posledních sto let - od výzkumu Sluneční soustavy, černých děr včetně té obří ve středu naší Galaxie až po velmi vzdálené cizí galaxie či hledání extrasolárních planet. Ukazujeme také astronomii budoucnosti  s největšími a nejdokonalejšími přístroji. Astronomie za posledních sto roků prošla obrovským vývojem. A česká stopa je v těch sto letech výrazná."

Informace pro mimobrněnské*

Od 9. 12. 2018 je dlouhodobá vlaková výluka stanice Brno hl. n. Jestliže z tohoto důvodu ukončíte cestu v železniční stanici Brno – Královo Pole (Brno – dolní nádraží), přesedněte na tram P6 směr Hlavní nádraží (bus S61 směr Hlavní nádraží). Na tramvajové zastávce Brno hl. n. nasedněte na tramvaj č. 1 (směr Ečerova) a vystupte na zastávce Výstaviště – hlavní vstup. Výstaviště se pak obchází zleva po ulici Křížkovského, vše je přehledně značeno, také viz https://vida.cz/navstevnici.

Z autobusového nádraží Zvonařka využijte autobus číslo 84 (směr Stará osada) na zastávku Křížkovského. Z Mendlova náměstí lze využít autobus 44 a vystupte na příští zastávce.

*čtenář z Brna upřesňuje:

Z Králova Pole – nádraží – je nejjednodušší doprava busem 44 (staví pod mostem), na zastávku Velodrom, 23min jízdy. Jízdní řád.

Z Mendlova náměstí je jedna zastávka busem 84 (jako ze Zvonařky), ne 44. Tou to sice teoreticky jde také, ale jede skoro hodinu – 44 a 84 jsou okružní linky. Jízdní řád.

 




O autorovi

Štítky: Brněnská pobočka ČAS, 100 let IAU


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »