Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zdarma do nitra radaru

Zdarma do nitra radaru

Radar ČHMÚ v Protivanově. Zdroj: geocaching.com.
Radar ČHMÚ v Protivanově. Zdroj: geocaching.com.
V sobotu 24. září 2011 mají zájemci z řad veřejnosti jedinečnou možnost nahlédnout do nitra procesu předpovědi počasí. Český hydrometeorologický ústav spolu s Lidovou hvězdárnou v Prostějově vás zvou na prohlídku jednoho ze dvou českých meteorologických radarů - moravského radaru u Protivanova.

Jen málokterý divák televize nesleduje relaci o počasí. Ta, kterou nabízí Česká televize, patří nejen díky své vynikající grafice k těm nejlepším. Proto si snad mohu dovolit odhadnout, že téměř každý divák důvěrně zná onen snímek s mapou České republiky, kterou tam překrývají dvě kružnice. Jedna má svůj střed v Praze, druhá poblíž Protivanova v místě zvaném Skalky (735 m n. m.). V těchto bodech jsou u nás pouhé dva radary, které měří momentální dešťové nebo sněhové srážky. Tyto snímky jsou v půlhodinových intervalech zveřejňované i na internetu a každý tak může docela přesně odhadnout, kdy v místě jeho výskytu, bydliště apod. začne a jak moc anebo přestane pršet. Vstoupit do nitra radaru není ani zdaleka všední záležitost. Ten, kdo se v sobotu 24. září 2011 dostaví mezi devátou a čtrnáctou hodinou k radaru u Protivanova, však takovou možnost mít bude. Vstup do radaru, včetně profesionálního doprovodu, zajistila prostějovská hvězdárna, dopravu k radaru i zpět si zajišťuje každý sám.

Protože Lidová hvězdárna v Prostějově dopravu k radaru nezajišťuje a nenese za ni ani žádnou odpovědnost, tedy každý zájemce o exkurzi cestuje na vlastní riziko a náklady, přináším dále podrobnější popis a zkušenosti, jak se na místo dostat.

Pro automobilisty: obec Benešov se nachází severně od silnice Boskovice - Prostějov. Severně je třeba z této silnice odbočit v obci Žďárná. Dále projedete už jen známým letoviskem Suchý.

Pro turisty: na místo lze také dojít procházkou z Protivanova. Zvládnul jsem to pohodlně za 54 minut, z toho část polní cestou po žluté značce a pak po vyasfaltované cestě označené modrou značkou.

Konečně pak jsem při osobním testu zjistil, že od autobusové zastávky v Benešově jsem k radaru došel úzkou neoznačenou vyasfaltovanou cestou za 12 minut.

Poznámka: Ptát se obyvatel Benešova na cestu k radaru nemá smysl, nerozumějí. Správně formulovaná otázka zní: Prosím, kudy k báni? Stříbřitou kopuli na 35 m vysoké věži spatříte naposledy z Benešova. V následném hustém lesním porostu nemáte šanci až asi 50 m před samotnou věží. To vyvolává pocit nejistoty. Navíc les je protkán spoustou cest, stezek a steziček. Proto se nechte správně nasměrovat.

Začátek exkurze je tedy stanoven na sobotu 24. září 2011 v 9 hodin před vchodem do radaru, předpokládané ukončení ve 14:30. Při vyšším zájmu než 15 osob (velmi pravděpodobné), budou účastníci rozděleni do stejně početných skupin, což je dáno kapacitou interiéru. Proto je třeba počítat s časovou rezervou. Průvodcem bude odborný zaměstnanec Českého hydrometeorologického ústavu.

Případné další informace lze získat na prostějovské hvězdárně.




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »