Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vychází Astropis Speciál: Průvodce astrofotografií

Vychází Astropis Speciál: Průvodce astrofotografií

Astropis Speciál: Průvodce astrofotografií.
Autor: Astropis.

Časopis Astropis vydává svůj dlouho očekávaný speciál roku 2016 na téma astrofotografie. Jde o poměrně revoluční počin, neboť astrofotografie je v Česku a na Slovensku čím dál oblíbenějším oborem, ale dostupné literatury je v tuzemském jazyce málo. V tomto speciálním čísle naleznete odpovědi na základní otázky co vlastně astrofotografie je a jak s ní začít. Na celkem 44 stranách tak najdete bohatý úvod pro zájemce o tento krásný, ale náročný koníček.

Úvod do základů digitálního snímání noční oblohy tj. do digitálních fotoaparátu a CCD obstarali Petr Skala a Martin Myslivec. Jakou technikou fotografování začít vám poradí ve svém článku „První krůčky k astrofotografii“ Pavel Karas. Zároveň také ukáže, že na kvalitní fotografii není nutné vlastnit nákladnou techniku a strávit desítky hodin času zpracováním dat.

Pokud vás ovšem zajímá pokročilá astrofotografie (především deep-sky objektů), kde je nutná již jistá zkušenost a přístrojové vybavení, tak vám poradí Jiří Los („Astrofotografie a pointování“) a Petr Skala („Montáže s pohonem a bez pointace, krátké expozice bez pohonu“ a „Focení Sluneční soustavy“).

Žádný kvalitní astronomický snímek se neobejde bez post-processingu a kalibračních snímků, jak vám ve svých příspěvcích popíše Jiří Los („Kalibrační snímky“) a Petr Skala („Základy zpracování astrofotografie“). Stejně tak se neobejdete bez kvalitního softwarového vybavení - základní jak placený tak freeware software přestaví Petr Skala.

Nejen vlastní fotoaparát a programy jsou důležité, do pořizování snímků zasahuje i celá řad příslušenství, jak ve svém rozsáhlém článku dokumentuje Jan Zahajský. Nedílnou součástí Astropisu jsou i recenze - tentokrát se podíváme na asi jedinou významnější astrofotogafickou knihu na česko-slovenském trhu od Karola Petrika a také na zajímavou sbírku snímků ČAM. Speciál zakončuje symbolicky článek Macieje Zapióra na téma „Solarografie“, která je vzorem návratu ke klasické dírkové komoře a analogové fotografii, jež se v posledních letech stala velmi populární díky své jednoduchosti a impozantnosti výsledků.

V případě zájmu objednávejte na info@astropis.cz.

O časopisu Astropis

Astropis je český astronomický časopis, který se kromě vlastní astronomie věnuje i dalekohledům, kosmologii, astrofyzice, astrobiologii a dalším příbuzným oblastem. Vychází 5× ročně (4 pravidelná čtvrtletní čísla a podzimní speciál) a je určen zejména astronomům amatérům a dalším zájemcům o astronomii. Má formát A4 a rozsah 44–52 stran, z nichž aspoň 12 je barevných. Vychází v nákladu 2000 výtisků.

Časopis vznikl v roce 1990 jako věstník pro astronomy-amatéry. Byl pouze černobílý a rozmnožoval se kopírováním. Od roku 1994 začal vycházet jako standardní tištěný časopis, od roku 1999 vychází pravidelně a průběžně se zvyšuje jeho rozsah. Časopis vydává od roku 1994 občanské sdružení Společnost Astropis, které je kolektivním členem České astronomické společnosti.

Mezi autory článků bývají významní vědci, např. Jiří Grygar, Jana Tichá, Antonín Rükl, Petr Kulhánek, představitelé České astronomické společnosti a především současná mladší generace popularizátorů astronomie spojená s hvězdárnami v Praze či Brně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kniha: Nebeské perly české a slovenské astrofotografie
[2] Rady na Astro.cz: Astrofotografie
[3] Astropis na Wikipedii

Převzato: Časopis Astropis



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astropis, Astrofotografie 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »