Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vzdělávací astrofotografická soutěž Mezinárodní astronomické unie

Vzdělávací astrofotografická soutěž Mezinárodní astronomické unie

Polární záře jako Fénix nad Islandem

Jste astrofotograf – a máte chuť ovlivnit celosvětovou výuku astronomie? Pak je tato soutěž právě pro vás: Úřad pro astronomické vzdělávání (OAE) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) vyhlašuje astrofotografickou soutěž s uzávěrkou 15. dubna 2021. Vítězné fotografie budou oceněny finančními prémiemi a navíc zpřístupněny ve formě otevřených vzdělávacích zdrojů pro učitele a žáky na celém světě. 

Astronomie je mocným vzdělávacím nástrojem, který žáky a studenty učí o postavení naší planety i nás samotných ve vesmíru. Současně představuje bránu k základním předmětům označovaným zkratkou STEM (věda, technologie, inženýrství, matematika). Jedním z cílů OAE je poskytnout učitelům astronomie po celém světě základní sbírku vysoce kvalitních vzdělávacích zdrojů. Zatímco mnoho užitečných obrázků je již k dispozici pro veřejné použití, byla identifikována řada témat souvisejících s astronomií, kde by pedagogové mohli využít podporu astrofotografů. 

Hledají se povedené snímky se vzdělávacím kontextem v následujících kategoriích: hvězdné stopy, meteorické roje, komety, úplné zatmění Měsíce, světelné znečištění, polární záře (statické snímky i časosběry), široká hvězdná pole, halo Slunce / Měsíce a časosběry galileovských měsíců obíhajících kolem Jupiteru. 

Příspěvky budou hodnoceny mezinárodním panelem astrofotografů a učitelů astronomie. Kromě estetických a technických kritérií porota pečlivě zváží vzdělávací hodnotu každého příspěvku v kontextu výuky astronomie na základních a středních školách. V každé z deseti kategorií budou oceněny tři výherní příspěvky, které si odnesou prémii ve výši 750, 500 a 250 euro za první, druhé a třetí místo. Všechny vítězné příspěvky budou publikovány v kolekci OAE astronomických výukových zdrojů pod licencí Creative Commons Attribution (CC BY) 4.0 (autoři si i nadále ponechají autorská práva k jejich snímkům).

Kompletní podmínky soutěže včetně přesnějšího popisu očekávaných výsledků v jednotlivých kategoriích si můžete přečíst zde (v angličtině).  

Své příspěvky přihlašujte do soutěže zde

Uzávěrka je 15. dubna 2021.

S dotazy ohledně soutěže se obraťte na oae-astrophoto (zavináč) astro4edu.org (v angličtině), případnou asistenci v českém jazyce hledejte u českého NAEC týmu na adrese cznaec (zavináč) sirrah.troja.mff.cuni.cz. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Úřad pro astronomické vzdělávání při Mezinárodní astronomické unii
[2] Původní stránky soutěže



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Fotografická soutěž, Soutěž , Astrofotografie , Mezinárodní astronomická unie


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »