Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červencové výročí: Joseph Stepling

Červencové výročí: Joseph Stepling

Joseph Stepling
Autor: http://www.kniska.eu

Joseph SteplingAutor: http://www.kniska.euLetošního 11. července uplyne 235 let od úmrtí česko-německého jezuitského fyzika, matematika, astronoma a meteorologa Josepha Steplinga. Jeho jméno je výrazně spjato se vznikem hvězdárny v Klementinu. Josephova matka byla Češka, kdežto otec pocházel z německého regionu Vestfálsko a pracoval jako sekretář vyslanectví u říšského sněmu. Joseph se narodil v Řezně, ležícím na území dnešní německé spolkové země Bavorsko. Když však otec poměrně brzo zemřel, matka se vrátila do rodné vlasti i se synem a usadili se v Praze. Zde Stepling navštěvoval jezuitskou latinskou školu a roku 1733 vstoupil do jezuitského řádu. Po absolvování noviciátu nejprve studoval filozofii v Olomouci, později působil ve Svídnici a Kladsku. Po několika letech se vrátil do Prahy, kde se věnoval zejména teologii a filozofii.

Během studia jej ovlivnil profesor matematiky Ignatz Mühlwenzel, který se zabýval mimo jiné i optikou a vyráběl dalekohledy, do kterých si sám brousil čočky. Zřejmě jeho zásluhou se se Stepling začal více zajímat o fyziku, matematiku a astronomii.

Poté, co byl roku 1747 vysvěcen na kněze, začal přednášet řeholníkům fyziku a matematiku. Brzy se však dostal do problémů, protože odmítl vyučovat aristotelovskou filozofii, s níž nesouhlasil. Z tohoto důvodu se dokonce roku 1748 vzdal místa profesora. Vrátil se až o několik let později, kdy mu bylo povoleno do výuky zařadit učení Newtona, Eulera či Wolfa.

Pro rozvoj astronomie v naší zemi je důležité, že se Stepling výrazně podílel na založení hvězdárny v Klementinu. Zároveň se ukázal jako velmi štědrý mecenáš, když přispěl částkou 4 000 zlatých na nákup přístrojů pro tuto instituci. Díky tomu mohlo být nové pracoviště vybaveno velmi kvalitními přístroji. Poté, co byla roku 1751 hvězdárna otevřena, stal se jejím prvním ředitelem. Již od následujícího roku se zde na jeho popud začala uskutečňovat meteorologická pozorování, která trvají do dnešních dnů a jsou nejstarším systematickým sledováním počasí ve střední Evropě.

Svou činností přispěl k zvyšování úrovně výuky na školách, roku 1754 jej dokonce Marie Terezie pověřila, aby udržoval dohled nad prací gymnázií. Uskutečnil také řadu přednášek, diskusí, veřejně předváděl různé pokusy a udržoval styk s řadou významných vědeckých osobností své doby. Pomáhal k tomu, aby se v Praze scházeli různí vědci a vyměňovali si navzájem své názory.

Z astronomických činností se zabýval například aberací světla, přicházejícího z hvězd, kolísáním zemské osy a také opakovaně změřil zeměpisnou délku Prahy. Použil přitom dvě různé metody. Při první sledoval zatmění měsíců planety Jupiter, při druhé pozoroval zatmění našeho Měsíce. Od roku 1775 prováděl v Klementinu geofyzikální měření.

Z dalších aktivit je zajímavé zmínit, že experimentoval například se statickou elektřinou a zajímala jej též ochrana proti bleskům. Jeho dopis s návrhem hromosvodu je možné považovat za první elektrotechnický posudek, vypracovaný na našem území. V matematice se zaměřoval mimo jiné na integrální počty, prvočísla nebo teorii čísel. Napsal značné množství spisů, věnovaných matematice, fyzice, astronomii či filozofii.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Astronom, Výročí


38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »