Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Do pražského planetária zavítá zpěvák Václav Neckář. Pokřtí knihu Nebeské symfonie při stejnojmenném představení

Do pražského planetária zavítá zpěvák Václav Neckář. Pokřtí knihu Nebeské symfonie při stejnojmenném představení

Hostem pořadu Nebeské symfonie v pražském planetáriu 26. září 2018 bude zpěvák Václav Neckář.
Autor: HaP Praha.

Ve středu 26. září 2018 od 19 hodin se v pražském planetáriu odehraje neopakovatelné a pestré představení Nebeské symfonie při příležitosti křtu stejnojmenné knihy. Ta přináší čtenářům audiovizuální zážitek prostřednictvím astrofotografií fotografa a cestovatele Petra Horálka ve spojení s podmanivou hudbou skladatele Miloše Rábla ze skupiny Bacily. Představení včetně fulldomové projekce vybraných pasáží knihy a zajímavých příběhů bude možné zažít v sále Cosmorama. Speciálním hostem a kmotrem při křtu knihy bude zpěvák Václav Neckář, interpret slavné písně Planetárium.

Tisková zpráva Hvězdárny a planetária hlavního města Praha z 17. září 2018.

Knihu Nebeské symfonie vydalo 4. prosince 2017, jen 4 dny před završením a oslavami 100. výročí České astronomické společnosti, nakladatelství Albatros Media. Audiovizuální projekt fotografa Petra Horálka a Vladislava Slezáka (z České astronomické společnosti) s hudebním albem Miloše Rábla (z populární skupiny Bacily) je podle nakladatelství Albatros Media „Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby“.

Anotace knihy Nebeské symfonie

Vydejte se na jedinečnou pouť vesmírem a vychutnejte si výhledy do nebe plného hvězd. Nevšední spojení dech beroucích fotografií a podmanivých tónů relaxační hudby na přiloženém CD vám zprostředkuje neopakovatelný audiovizuální zážitek. Za doprovodu skladeb talentovaného elektronického virtuosa Miloše Rábla se projdete pod hvězdným nebem v chilské poušti Atacama, navštívíte národní parky Namibie, zažijete noc na rajských Cookových ostrovech jižního Tichomoří a prožijete dramatický rozbřesk na úpatí sopečných Kanárských ostrovů. Spatříte také vzácné nebeské úkazy, jako jsou úplné zatmění Slunce, polární záře, meteorický roj, nebo tajemné záření atmosféry známé jako airglow. Celá kniha je obrazově a hudebně laděna tak, jako byste prožili jeden den, soumrak, noc pod hvězdami a vydrželi až do ranního rozbřesku.

Kniha je věnována památce Václava Knolla, východočeského člena České astronomické společnosti, který se významně zasadil o rozvoj popularizace astronomie v Pardubicku. Více rovněž na stránce Astro.cz.

Pestré fulldomové představení

Pracovníci pražského planetária slibují ke křtu knihy 26. září pestré představení. „Hosty kromě Václava Neckáře budou skladatel Miloš Rábl ze skupiny Bacily a fotograf Petr Horálek,“ uvádí Lenka Soumarová. „Pořadem bude provázet Vladislav Slezák, jehož hlas je známý z rozhlasového vysílání.“ Celé představení je přitom koncipované tak, aby si návštěvníci odnesli silné dojmy. Uvidí například slideshow s astronomickými snímky Petra Horálka či videi Evropské jižní observatoře v kompozici s podmanivou hudbou Miloše Rábla, procestují vesmírem při písni Planetárium Václava Neckáře díky pokročilé projekční technologii v sále Cosmorama, ale zažijí rovněž projekci skutečných fulldomových snímků noční oblohy z různých koutů světa, což se běžně v planetáriích nevidí. Po skončení pořadu si také budou moci zakoupit knihu Nebeské symfonie s podpisy všech jejích autorů i Václava Neckáře.

Spoluautorem knihy je skladatel Miloš Rábl ze skupiny Bacily Václava Neckáře, která v roce 1977 vydala populární píseň Planetárium. A tak nás napadlo, že není lepšího kmotra naší knihy Nebeské symfonie než právě Václava Neckáře, a rovněž lepšího místa pro křest než pražského planetária. Krásně to do sebe zapadá,“ popisuje Vladislav Slezák, další z autorů knihy a průvodce pořadem.

Spojení hudby s astronomií

Pouto mezi hudbou a astronomií je známo už z několika případů z hluboké minulosti,“ uvádí Petr Horálek, autor fotografií. „Takovým nejznámějším případem je dílo Johanna Keplera Harmonices Mundi‘, tedy Harmonie světa, ve kterém rudolfínský astronom přirovnal pohyby planet k hudebním tónům, jejichž souznění popisoval jako hudbu sfér. Je také známo, že někteří vědci jsou zároveň hudebníky. Z těch nejslavnějších to byl Albert Einstein nebo William Herschel. U nás je pak v současnu aktivním hudebníkem astrofyzik Zdeněk Mikulášek.

Hudební tóny stimulují kreativní část mozku. Podle Horálka není divu, že právě pohledy do vesmíru bývají motivem pro nové přírůstky hudebních klenotů v repertoáru talentovaných umělců. A naopak – že právě s hudbou v hlavě či v dnešní době přenosných přehrávačů i přímo na uších se chodíme občas kochat hvězdným nebem, abychom si ten zážitek umocnili.

I to se dočtete i v knize Nebeské symfonie, která prohlížením dech beroucích fotografií Petra Horálka při poslechu podmanivé hudby Miloše Rábla dokáže sílu tohoto pouta zprostředkovat takříkajíc na vlastní kůži. A stejně tak se o to pokusí i stejnojmenné představení v pražském planetáriu ve středu 26. září večer,“ dodává Slezák.

Pořad a křest knihy Nebeské symfonie začíná 26. září v 19 hodin a potrvá přibližně jednu hodinu. Pro bližší informace navštivte stránky www.planetarium.cz. Upoutávku k pořadu pak naleznete na Youtube.

Kontakty a další informace

Mgr. Jakub Rozehnal
Ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy
Email: rozehnal@observatory.cz
Tel: +420 220 999 001 (002 nebo 003)

Mgr. Lenka Soumarová
Zástupce ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy
Emal: soumarova@observatory.cz
Tel: +420 220 999 001 (002 nebo 003)

Vladislav Slezák
Spoluautor knihy Nebeské symfonie a průvodce pořadem
Email: slezak@astronomica.cz
Tel: +420 602 530 515

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
[2] Kniha Nebeské symfonie



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Praha, Václav Neckář, Nebeské symfonie


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »