Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Květnové výročí: Ernst Willi Messerschmid

Květnové výročí: Ernst Willi Messerschmid

Ernst Willi Messerschmid

Letošního 21. května oslaví kulaté 70. narozeniny německý fyzik a astronaut Ernst Willi Messerschmid. Na oběžnou dráhu Země se vypravil jen jednou, a to při americké misi STS-61-A. Že vám jméno nic neříká? Čtěte dále.

Narodil se v městě Reutlingen, ležícím v jižní části Německa. Nejprve se učil na instalatéra, později absolvoval technické lyceum (gymnázium) v nedalekém Stuttgartu, které ukončil roku 1965. Po dvouleté vojenské službě začal se studiem fyziky. Navštěvoval univerzitu v Tübingenu, později v Bonnu a studium úspěšně završil získáním diplomu roku 1972.

Tři roky působil v CERNu (Evropské organizaci pro jaderný výzkum) a krátce také v Brookhavenské národní laboratoři. Roku 1976 na univerzitě ve Freiburgu úspěšně obhájil svoji disertační práci a získal doktorát.

O rok později se Messerschmid přihlásil do náboru, pořádaného Evropskou kosmickou agenturou (ESA), a dostal se až do užšího výběru pěti německých finalistů. Nakonec ale místo něj dostal přednost Ulf Merbold. Štěstí se na něj usmálo až roku 1982, kdy byl spolu s dalším finalistou – Reinhardem Furrerem – vybrán pro kosmický let s označením STS-61-A.

Tuto vesmírnou misi uskutečnil raketoplán Challenger a započala startem 30. října 1985. Hlavním cílem bylo provést řadu experimentů v laboratoři Spacelab D-1, která byla umístěna v nákladovém prostoru. Zajímavostí tohoto letu je, že posádka měla osm členů, což se v celé historii programu Space Shuttle stalo jen dvakrát. Navíc v druhém případě bylo na palubě osm astronautů pouze při návratu na Zem od sovětské stanice Mir. Důvodem bylo, že program byl velmi rozsáhlý, takže každý člověk navíc pomohl rychleji plnit zadané úkoly.

Protože některé pokusy provázely různé problémy, podařilo se nakonec splnit jen 80 % naplánovaných úkolů. Posádka žádala prodloužení letu o jeden den, ale řídící středisko to kvůli nízkému stavu vodíku pro palivové články zamítlo. Challenger se tak vrátil na Zemi po sedmi dnech a necelých 45 minutách.

Po této misi Messerschmid působil na různých funkcích v Institutu vesmírných systémů Stuttgartské univerzity, pomáhal s přípravou evropských kosmonautů a byl předsedou komise, která vybírala německé kandidáty pro lety do vesmíru. V Kolíně nad Rýnem vedl Středisko evropských kosmonautů.

Messerschmid byl velmi aktivní i na poli publikačním. Napsal více než 140 vědeckých prací a podílel se na deseti knihách. Také ještě v nedávné době vyučoval kosmonautiku na univerzitě ve Stuttgartu. Za svou práci získal několik ocenění, jak německých, tak i od NASA.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Kosmonaut


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »