Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Podpořte vznik brněnské stezky Kurta Gödela

Podpořte vznik brněnské stezky Kurta Gödela

Jste z Brna? Znáte někoho z Brna? Pokud ano, prosím podpořte vznik Naučné stezky Kurta Gödela. Stačí pár minut a dva kladné body v rámci výzvy tzv. participativního rozpočtu.

Nadšenci z Vysokého učení technického v Brně, Společnosti Kurta Gödela i Hvězdárny a planetária Brno se již druhým rokem snaží připomenout jednoho z nejvýznamnějších, ale bohužel také polozapomenutých brněnských rodáků Kurta Gödela, který je slavný ve světě, jehož myšlenky se promítnuly do řady technologií našich každodenních životů, ale na kterého jsme tak nějak v Brně, bohužel, zapomněli.

V okolí ulice Pekařská může nyní vzniknout jedinečná Naučná stezka Kurta Gödela. Více se o ni dozvíte na stránkách https://damenavas.brno.cz/projekt/?id=807 Aby se něco tak nepravděpodobného stalo realitou, musí projekt do 22. listopadu 2018 získat dostatečnou podporu v rámci tzv. participativního rozpočtu.

Kurt Gödel a Albert Einstein Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Kurt Gödel a Albert Einstein
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Máte trvalé bydliště v Brně? Prosím, zúčastněte se hlasování na www.damenavas.cz/hlasovani. Každý Brňák může projektu dát 2 kladné body – jen nám musí věnovat několik desítek sekund (a mít v ruce občanský průkaz). Celý postup je přitom jednoduchý. Přihlaste se prosím do 22. listopadu na www.damenavas.cz/hlasovani, vyhledejte projekt Naučná stezka Kurta Gödela, zaklikněte dva plusové body… další pak můžete dát jiným projektům. Nakonec své hlasovaní potvrdíte a… to je všechno.

A pokud poprosíte své rodinné příslušníky, stejně jako své přátele, budeme Vám více než zavázáni.

Kurt na furt! U nás v Brně! Děkujeme!

Jiří Dušek
velitel stroje na zázraky a ředitel Hvězdárny a planetária Brno




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »