Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Srpnové výročí: George West Wetherill

Srpnové výročí: George West Wetherill

George West Wetherill

Letošního 12. srpna uplyne devadesát let ode dne, kdy se narodil americký astrofyzik a geolog George West Wetherill. Nejvíce se věnoval studiu vzniku a vývoje Sluneční soustavy a díky svým pracím bývá označován „otcem“ moderních teorií o formování Země.

Na svět přišel ve Filadelfii, největším městě amerického federálního státu Pensylvánie. Za druhé světové války sloužil u námořnictva a už v té době se věnoval fyzice. Působil v Námořní výzkumné laboratoři ve Washingtonu. Po skončení války studoval na Chicagské univerzitě, kde postupně obdržel několik akademických titulů. Ten nejvyšší, doktorský, získal roku 1953.

Po škole nastoupil do Carnegiho vědeckého institutu, konkrétně na oddělení zemského magnetismu. Zde zkoumal metody, kterými by se dalo spolehlivě zjišťovat stáří hmoty. Použil k tomu měření množství vybraných prvků, které se díky přirozené radioaktivitě časem rozpadají. Tato metoda se postupně stala všeobecně uznávanou a pomohla významně zpřesnit určování stáří.

Také díky tomuto úspěchu byl Wetherill roku 1960 jmenován profesorem geofyziky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Zde se zaměřil na vývoj drah malých těles Sluneční soustavy. Prokázal, že v některých případech se po dopadu velkého meteoritu na povrch Marsu mohou části vyvržené hmoty dostat až na Zemi. To se opravdu potvrdilo, v současnosti je známo již několik desítek meteoritů, jenž pochází z Marsu.

Roku 1975 se Wetherill vrátil na oddělení zemského magnetismu a začal další výzkum. Tentokrát se soustředil na to, jak vznikaly planety v raných fázích Sluneční soustavy. Podle jeho teorie se utvořila nejprve malá tělesa o velkosti několika kilometrů (planetesimály), která se postupně zvětšovala, až se z nich staly protoplanety. Ty se pak pomocí dalších procesů, mezi nimiž nechyběly kolize s jinými tělesy, zformovaly až do dnešní podoby planet. Zároveň přišel s myšlenkou, že Měsíc vznikl jako následek srážky Země s tělesem o velikosti Marsu.

Jedním z jeho objevů bylo zjištění, že Jupiter působí ve Sluneční soustavě jako takový zvláštní štít. Díky jeho gravitaci se do vnitřních částí, a tudíž i do blízkosti Země, dostává zvenčí mnohem méně malých těles, než kdyby zde nebyl.

Poté, co byly objeveny první exoplanety, rozšířil svůj výzkum také na ně a dokázal, že jeho teorii o vzniku planetárních soustav je možné aplikovat i zde.

Byl členem řady odborných institucí a za své zásluhy obdržel několik ocenění. Zřejmě to nejcennější získal roku 1997, kdy mu prezident USA předal tzv. Národní vyznamenání za vědu.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Fyzik


15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v superúplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na cestu k ISS se má vydat tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-16. Před 50 lety odstartovalo Apollo 13 na svoji misi s nakonec šťastným koncem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša, Plejády a Starlinks.

Canon 350D+50/2.2, 4s expozície v 2s intervaloch. ISO 800. Zložené v programe DeepSkyStacker a snaha o úuprave v GIMP2.

Další informace »