Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Srpnové výročí: George West Wetherill

Srpnové výročí: George West Wetherill

George West Wetherill

Letošního 12. srpna uplyne devadesát let ode dne, kdy se narodil americký astrofyzik a geolog George West Wetherill. Nejvíce se věnoval studiu vzniku a vývoje Sluneční soustavy a díky svým pracím bývá označován „otcem“ moderních teorií o formování Země.

Na svět přišel ve Filadelfii, největším městě amerického federálního státu Pensylvánie. Za druhé světové války sloužil u námořnictva a už v té době se věnoval fyzice. Působil v Námořní výzkumné laboratoři ve Washingtonu. Po skončení války studoval na Chicagské univerzitě, kde postupně obdržel několik akademických titulů. Ten nejvyšší, doktorský, získal roku 1953.

Po škole nastoupil do Carnegiho vědeckého institutu, konkrétně na oddělení zemského magnetismu. Zde zkoumal metody, kterými by se dalo spolehlivě zjišťovat stáří hmoty. Použil k tomu měření množství vybraných prvků, které se díky přirozené radioaktivitě časem rozpadají. Tato metoda se postupně stala všeobecně uznávanou a pomohla významně zpřesnit určování stáří.

Také díky tomuto úspěchu byl Wetherill roku 1960 jmenován profesorem geofyziky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Zde se zaměřil na vývoj drah malých těles Sluneční soustavy. Prokázal, že v některých případech se po dopadu velkého meteoritu na povrch Marsu mohou části vyvržené hmoty dostat až na Zemi. To se opravdu potvrdilo, v současnosti je známo již několik desítek meteoritů, jenž pochází z Marsu.

Roku 1975 se Wetherill vrátil na oddělení zemského magnetismu a začal další výzkum. Tentokrát se soustředil na to, jak vznikaly planety v raných fázích Sluneční soustavy. Podle jeho teorie se utvořila nejprve malá tělesa o velkosti několika kilometrů (planetesimály), která se postupně zvětšovala, až se z nich staly protoplanety. Ty se pak pomocí dalších procesů, mezi nimiž nechyběly kolize s jinými tělesy, zformovaly až do dnešní podoby planet. Zároveň přišel s myšlenkou, že Měsíc vznikl jako následek srážky Země s tělesem o velikosti Marsu.

Jedním z jeho objevů bylo zjištění, že Jupiter působí ve Sluneční soustavě jako takový zvláštní štít. Díky jeho gravitaci se do vnitřních částí, a tudíž i do blízkosti Země, dostává zvenčí mnohem méně malých těles, než kdyby zde nebyl.

Poté, co byly objeveny první exoplanety, rozšířil svůj výzkum také na ně a dokázal, že jeho teorii o vzniku planetárních soustav je možné aplikovat i zde.

Byl členem řady odborných institucí a za své zásluhy obdržel několik ocenění. Zřejmě to nejcennější získal roku 1997, kdy mu prezident USA předal tzv. Národní vyznamenání za vědu.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Fyzik


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »