Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Titul Čestný člen IAU míří opět do ČR

Titul Čestný člen IAU míří opět do ČR

Zdenek Bardon
Autor: Zdeněk Bardon

Novým čestným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) se stal konstruktér, astrofotograf, fotoambasador ESO, popularizátor astronomie a zakladatel soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Bardon. Na toto prestižní ocenění byl nominován za svůj významný přínos v oblasti modernizaci astronomických přístrojů a popularizace astronomie. Nominaci schválila prostřednictvím tiskové zprávy generální tajemnice IAU prof. Teresa Lago v květnu 2021.

Zdeněk Bardon získává toto prestižní ocenění teprve jako druhý občan České republiky na základě nominace Českého národního komitétu astronomického (ČNKA), jejímž předsedou je prof. Jan Palouš. Jako první jej v roce 2018 získal dr. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária v Brně, za mimořádnou podporu rozvoje astronomie v České republice.

Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, IAU) je mezinárodní organizace více než 110 států sdružující profesionální astronomy. Byla založena v roce 1919 a dnes má téměř 14 000 členů. Je to bezesporu světově největší a zároveň vrcholná astronomická organizace. V letech 1967 až 1970 byl jejím generálním tajemníkem doc. Luboš Perek, mimo jiné duchovní otec známého dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově.

V srpnu 2018 IAU představila novou kategorii svých čestných členů – a to ocenění Honorary Member of the IAU. Účelem zavedení této kategorie je poskytnout oficiální uznání jednotlivcům, kteří významně přispěli k pokroku astronomického výzkumu a kultury v jejich zemi, ale kteří se nekvalifikují jako jednotliví členové. Nominované osoby mohou být přijaty výkonným výborem IAU po jmenování jejich národním výborem pro astronomii (NCA). Ocenění Honorary Member of the IAU může být uděleno pouze v kongresových letech, to znamená jednou za tři roky. Návrh může být pouze jeden.

Vzhledem k situaci pandemie Covid19 jsou některé oficiální procedury odloženy a webová prezentace IAU bude teprve zveřejněna. V každém případě je jmenování už druhého kandidáta prestižním úspěchem České astronomické společnosti a potvrzením českých astronomických tradic ve světě.

Zdeněk Bardon (*1961)
Zdeněk Bardon se k pozorování oblohy dostal již ve velmi útlém dětství, svoji astronomickou kariéru začal v roce 1973 s kometou C/1973 E1 Kohoutek. Již od mladých let jej kromě astronomie zaujala disciplína s ní související, a tou je stavba dalekohledů. První dalekohled tak postavil ve svých 12 letech, jak jinak, než z brýlových čoček Záhy začal docházet na hvězdárnu v Jaroměři a účastnil je několika astronomických expedice na Hvězdárně v Úpici.

Jeho zájem o oblohu se postupně profiloval k jejímu fotografování a od toho již byl jen kousek ke stavbě nejrůznějších astronomických přístrojů a udělátek. Vyučil se mechanikem a stal se spolumajitelem firmy zabývající se automatizací průmyslových provozů, např. cukrovarů, pivovarů nebo mlékáren. Bylo tak zcela přirozené, že spojil svůj koníček s prací a začal navrhovat a realizovat automatizace astronomických dalekohledů. První větší zakázkou byla v roce 2007 robotizace 2metrového Perkova dalekohledu ASU AV ČR v Ondřejově, dnes nalezeneme práci Zdeňka Bardona na různých místech světa, na Slovensku, ve Španělsku i na Evropské jižní observatoři v Chile.

Díky své zkušenosti s fotografováním oblohy se stal jedním z Fotografických ambasadorů Evropské jižní observatoř. V roce 2005 založil fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce, která si klade za cíl ukázat, že i čeští astrofotografové pořizují kvalitní astrofotografie světové úrovně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky Zdeňka Bardona
[2] Mezinárodní astronomická unie
[3] Český Národní Komitét Astronomický



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Zdeněk Bardon, IAU


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »