< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  V pondělí 1. srpna uplyne 110 let od prvního pozorování na ondřejovské observatoři
Pavel Suchan Vytisknout článek

V pondělí 1. srpna uplyne 110 let od prvního pozorování na ondřejovské observatoři

Pozorování hvězd v historické kopuli ondřejovské observatoře.
Autor: Vlastimil Vojáček

V roce 1898 koupil Josef Jan Frič v Ondřejově rozsáhlý pozemek v okolí vrchu Manda a započal s výstavbou vlastní hvězdárny, dnešní ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR. Trvalo několik let, než byly vybudovány první objekty, z nichž nejdůležitější byla pracovna s hodinovým sklepem, dále Západní a Centrální kopule a také pozorovací domky se sklopnou střechou. Neméně důležitým úkolem bylo získání nebo zkonstruování pozorovacích přístrojů s vlastnostmi vhodnými pro vědecké účely. První pozorování se uskutečnilo 1. srpna 1906. Letos si tak připomínáme jeho 110. výročí.

Historický snímek proměřování polohy observatoře v Ondřejově. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Historický snímek proměřování polohy observatoře v Ondřejově.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Dr. Frič měl tehdy v Praze malou firmu, která se zabývala konstrukcí a výrobou přesných mechanických přístrojů, a tak za pomoci kolegy a přítele prof. Františka Nušla vzniklo několik modelů cirkumzenitálu. Jde o malý speciální dalekohled určený k pozorování průchodů vybraných hvězd tzv. almukantarátem, čili kružnicí na obloze v určité výšce nad obzorem. K tomu jsou dále potřebné přesné hodiny. Měření průchodu více hvězd dává potom možnost přesnějšího určení zeměpisné polohy pozorovacího místa. Dnes nám k tomu slouží GPS, ale tehdy, na počátku minulého století, to byla jedna z důležitých náplní práce některých hvězdáren.

V pozorovacím deníku prof. Nušla o prvém vědeckém pozorování v Ondřejově J. J. Frič napsal:

Po půlnoci dne 1. srpna 1906, po prvním zdařilém pozorování na Žalově, seběhli jsme dolů a já ve vzpomínkách na Jeníkův shaslý život činím o tom záznam do této památné knihy. Klid jest vše, co při tom cítím…

Po několikadenních předběžných pracích přípravných v sousedství zedníků, tesařů, truhlářů, zámečníků a natěračů zavěsili jsme hodiny Strasserovy, chronograf Hippův, sekundární hodiny, rozvodní desku sestavili jsme v pracovně, baterie 20 článků s akumulátory uvedena v činnost, protaženy dráty pod zemí, sestaven a zrektifikován nově upravený cirkumzenital s invarovým nosičem zrcátek v západním domku se sklopnou stříškou.

Prvního pozorování byli účastni
Josef Jan Frič 
Boh. Mašek
Pařízek Vojtěch
Fr. Nušl
Jaroslav Jeništa
Julius Spíšek

(Frič zde vzpomíná na svého předčasně zesnulého bratra Jana, s nímž připravoval výstavbu hvězdárny.)

Centrální plošina a historické observatoře na Astronomickém ústavu v Ondřejově. Autor: AsÚ AV ČR
Centrální plošina a historické observatoře na Astronomickém ústavu v Ondřejově.
Autor: AsÚ AV ČR
První srpen roku 1906 lze tedy považovat za den, kdy byla na ondřejovské hvězdárně zahájena regulérní vědecká pozorování. Pochopitelně za těch 110 let se technika a s ní i astronomický výzkum posunuly velmi dopředu, ale použitý cirkumzenitál tehdy patřil ke světové technické špičce. Dnes na ondřejovské observatoři probíhá celá řada významných pozorovacích programů, jako je sledování dvojhvězd pomocí Perkova dvoumetrového dalekohledu, sledování jasných meteorů (bolidů) pomocí speciálních automatických kamer Evropské bolidové sítě, pozorování planetek, sledování aktivních procesů na Slunci, systematické hledání optických protějšků gama záblesků ve vesmíru a konečně také sledování pohybů hvězd v okolí zenitu. Více informací o probíhajícím výzkumu v Ondřejově najdete na www.asu.cas.cz.

Laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře a Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru. Autor: Yuri Beletsky/ESO.
Laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře a Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru.
Autor: Yuri Beletsky/ESO.
Vše se děje v rámci široké mezinárodní spolupráce. Naši astronomové jsou paralelně zapojeni také do pozorování na velkých světových dalekohledech, ať už jde o největší evropský sluneční dalekohled GREGOR se zrcadlem o průměru 1,5 m na Kanárských ostrovech nebo o dalekohledy Evropské jižní observatoře v Chile (ESO), kterými buďto pozorujeme na dálku ovládáním z ondřejovské observatoře nebo tam naši astronomové jezdí. Dnes už se astronom nedívá do okuláru dalekohledu, jako tomu bylo v době začátku ondřejovské observatoře. Její zakladatel Josef Frič by ale byl jistě potěšen, kam že se pozorovací technika v astronomii až dostala, jaké výsledky přináší a hlavně jak významný krok kupředu ve výzkumu vesmíru byl učiněn právě i na jím založené observatoři.

Kontakty a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník AsÚ AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Výzkum na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově
[2] Historie Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Další články autora (362)

Štítky: Výročí, Frič, Hvězdárna Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR, Josef Jan Frič

21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »