Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vznik života – největší tajemství vesmíru

Vznik života – největší tajemství vesmíru

Před čtyřmi miliardami let se stalo něco velice zvláštního a tajuplného – na planetě Zemi vznikl život, největší záhada nejen naší planety, ale snad možná vůbec celého vesmíru! Navíc samotný vznik života, o kterém toho ještě spoustu nevíme, se určitým částečně neuchopitelným způsobem vymyká všemu ostatnímu, co jsme dosud objevili a prozkoumali. Přijměte tedy naše pozvání na Hvězdárnu a planetárium Brno a vydejte se s námi na fascinující a dechberoucí cestu za poznáním tajemství vzniku a původu života na Zemi a dokonce také ve vzdálených hlubinách našeho vesmíru...

Unikátní cyklus přednášek na brněnské hvězdárně

 

5. dubna 2018, 18:00

Současný pohled na vznik a vývoj života na Zemi a ve vesmíru

RNDr. Martin Ferus, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. prof. RNDr. Jiří Šponer, DrSc., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Judit Šponerová, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. V úvodní přednášce celého cyklu si představíme v současné době obecně nejpřijímanější představy o vzniku života na naší planetě. Seznámíme se také s podmínkami panujícími na dávné Zemi a poté do těchto kulis zasadíme současné pohledy na formování základních stavebních kamenů života, z nichž vznikly první replikující se molekuly, první buňky a následně se evolučními procesy rozkošatil strom života. Na závěr celého povídání se budete moci také zúčastnit panelové diskuse s předními českými vědci na téma původu a vzniku života, a to nejen na planetě Zemi.

Vstupenky: http://1url.cz/KtcNl

12. dubna 2018, 18:00

Metan na Marsu – Život na Marsu?

prof. RNDr. Svatopluk Civiš, CSc., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Objev metanu v atmosféře Marsu vyvolal svého času diskuze o existenci života na rudé planetě. Čeští vědci nedávno představili novou teorii, která vznik metanu na Marsu spojuje s pouhou fotochemickou reakcí, nevyžadující přítomnost mikrobů. Jejich výzkumy poukázaly na vznik metanu z atmosféry oxidu uhličitého působením slunečního záření na kyselé minerály. Studie se snaží také objasnit, jak mohl metan vzniknout na naší planetě či na Marsu v rané fázi jejich vývoje – v době před vznikem života. Metan je považován za reaktivní plyn, který se mohl podílet na chemických reakcích vzniku biomolekul, z nichž možná posléze povstal i život sám...

Vstupenky: http://1url.cz/itcNF

19. dubna 2018, 18:00

Evoluce života: od zrození eukaryotické buňky až k původu druhů

prof. Ing. Miroslav Oborník, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v. v. i. doc. RNDr. Jan Štefka, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Eukaryotická buňka se zrodila díky endosymbiotickým vztahům jejích předchůdců. Endosymbióza, tedy pohlcení jedné buňky druhou a jejich následná, vzájemná, genetická a metabolická adaptace, představují patrně nejefektivnější a nejradikálnější evoluční nástroj ve vývoji jednobuněčných organismů. Obsahem přednášky bude také to, jakým způsobem vlastně evoluce proměňuje populace organismů v druhy? Může za vše Darwinovská selekce jedinců nejlépe přizpůsobených prostředí? Jaká je role náhody v evoluci? Co nám o speciaci prozradí pohled do genomu organismů? A existují vůbec biologické druhy?

Vstupenky: http://1url.cz/NtcNR

26. dubna 2018, 18:00

Exoplanety aneb Hledání života ve vesmíru

Mgr. Marek Skarka, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Mgr. Klára Hlouchová, Ph.D, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Díky překotnému technologickému rozvoji v posledních letech dnes známe více než 3 700 exoplanet a dokonce jsme schopni detekovat atmosféry některých z nich. Velká většina objevených systémů však vypadá úplně jinak než naše Sluneční soustava. Je tomu ale skutečně tak? Zaměříme se spolu na základní podmínky, které by měly systém a planeta splňovat, aby byl umožněn vznik života pozemského typu. Představíme si rovněž teorie o tom, jakou chemickou povahu by mohl život mít v závislosti na různorodosti prostředí a jaké "biosignatury" budou zřejmě univerzální. Zamyslíme se také nad tím, jaký vliv má poznání našeho života na to, co vlastně hledáme ve vesmíru. A nakonec si řekneme, co všechno v sobě skrývá astrobiologie a co od tohoto oboru můžeme očekávat...

Vstupenky: http://1url.cz/3tcNa




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »