Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zářijové výročí: Milan Antal

Zářijové výročí: Milan Antal

Milan Antal
Autor: http://www.pic-piestany.sk

V sobotu 19. září si připomeneme osmdesát let od narození slovenského astronoma Milana Antala. Je znám zejména jako objevitel několika desítek planetek.

Narodil se v moravském městě Zábřeh, ale většinu života prožil na Slovensku. Absolvoval gymnázium v Bratislavě a už v té době se zajímal o přírodní vědy. Nejvíce mu učarovalo pozorování různých astronomických úkazů. Není se proto čemu divit, že když získal v pouhých osmnácti letech možnost pracovat na observatoři na Skalnatém Plese, okamžitě ji využil. Působil zde pak pod dohledem profesora Ľubora Kresáka a docenta Vladimíra Gutha. Protože byl velmi pečlivý, systematický a precizní, časem se z něj stal vynikající pozorovatel.

Soustředil se převážně na získávání přesných poloh asteroidůkomet. Výsledky jeho mimořádně kvalitní práce oceňovali i v americkém Cambridge, kde se výsledky shromažďovaly.

Během těchto měření objevoval nová malá tělesa Sluneční soustavy. Poprvé se tak stalo roku 1969, ale asteroid označený 1969 TB se mu nepodařilo sledovat delší dobu a později byl ztracen. Znovu jej objevil český astronom Antonín Mrkos až roku 1981 a určil jeho dráhu. Díky tomu je považován za jeho objevitele a mohl jej pojmenovat. Vybral jméno Hillary po novozélandském horolezci, jenž jako první zdolal Mount Everest.

Úspěšnější byl Antal o dva roky později, když v srpnu nalezl další nové těleso. To mu již neuniklo a po splnění náležitých formalit byl uznán jeho objevitelem. Jako správný patriot pojmenoval planetku Slovakia. I dalším asteroidům dával jména buď po slovenských osobnostech, nebo městech.

Skalnaté Pleso Antal opustil roku 1978 a dalších deset let pak pracoval na hvězdárně v Hurbanově. Mimo to působil také na observatořích Piwnice (Polsko) a Piszkéstető (Maďarsko), kde měl k dispozici větší dalekohledy. Díky výkonnější technice většina jeho objevů pochází právě z těchto dvou lokalit. Také odtud pozoroval Halleyovu kometu během jejího průchodu periheliem roku 1986.

Celkově za dobu své aktivní pozorovatelské činnosti objevil 89 těles. U některých se ale časem zjistilo, že se jedná o již známé planetky, jiná byla ztracena dříve, než se podařilo vypočítat jejich dráhu. Jako objevitel tedy Antal figuruje u 17 planetek.

Město Piešťany, kde žil, na jeho počest pojmenovalo roku 2014 jednu z nových ulic jeho jménem. Antalovu práci ocenila také Mezinárodní astronomická unie, která planetce s číslem 6717 dala jméno Antal.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Astronom


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »