Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zářijové výročí: Milan Antal

Zářijové výročí: Milan Antal

Milan Antal
Autor: http://www.pic-piestany.sk

V sobotu 19. září si připomeneme osmdesát let od narození slovenského astronoma Milana Antala. Je znám zejména jako objevitel několika desítek planetek.

Narodil se v moravském městě Zábřeh, ale většinu života prožil na Slovensku. Absolvoval gymnázium v Bratislavě a už v té době se zajímal o přírodní vědy. Nejvíce mu učarovalo pozorování různých astronomických úkazů. Není se proto čemu divit, že když získal v pouhých osmnácti letech možnost pracovat na observatoři na Skalnatém Plese, okamžitě ji využil. Působil zde pak pod dohledem profesora Ľubora Kresáka a docenta Vladimíra Gutha. Protože byl velmi pečlivý, systematický a precizní, časem se z něj stal vynikající pozorovatel.

Soustředil se převážně na získávání přesných poloh asteroidůkomet. Výsledky jeho mimořádně kvalitní práce oceňovali i v americkém Cambridge, kde se výsledky shromažďovaly.

Během těchto měření objevoval nová malá tělesa Sluneční soustavy. Poprvé se tak stalo roku 1969, ale asteroid označený 1969 TB se mu nepodařilo sledovat delší dobu a později byl ztracen. Znovu jej objevil český astronom Antonín Mrkos až roku 1981 a určil jeho dráhu. Díky tomu je považován za jeho objevitele a mohl jej pojmenovat. Vybral jméno Hillary po novozélandském horolezci, jenž jako první zdolal Mount Everest.

Úspěšnější byl Antal o dva roky později, když v srpnu nalezl další nové těleso. To mu již neuniklo a po splnění náležitých formalit byl uznán jeho objevitelem. Jako správný patriot pojmenoval planetku Slovakia. I dalším asteroidům dával jména buď po slovenských osobnostech, nebo městech.

Skalnaté Pleso Antal opustil roku 1978 a dalších deset let pak pracoval na hvězdárně v Hurbanově. Mimo to působil také na observatořích Piwnice (Polsko) a Piszkéstető (Maďarsko), kde měl k dispozici větší dalekohledy. Díky výkonnější technice většina jeho objevů pochází právě z těchto dvou lokalit. Také odtud pozoroval Halleyovu kometu během jejího průchodu periheliem roku 1986.

Celkově za dobu své aktivní pozorovatelské činnosti objevil 89 těles. U některých se ale časem zjistilo, že se jedná o již známé planetky, jiná byla ztracena dříve, než se podařilo vypočítat jejich dráhu. Jako objevitel tedy Antal figuruje u 17 planetek.

Město Piešťany, kde žil, na jeho počest pojmenovalo roku 2014 jednu z nových ulic jeho jménem. Antalovu práci ocenila také Mezinárodní astronomická unie, která planetce s číslem 6717 dala jméno Antal.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Astronom


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »