Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Život s kometami: Sto let od narození prof. Vladimíra Vanýska

Život s kometami: Sto let od narození prof. Vladimíra Vanýska

Prof. Vladimír Vanýsek (credit: Emilio Segrè Visual Archives, American Institute of Physics)

Izotopová měření těles sluneční soustavy nám poskytují základní paradigma, v jehož rámci dokážeme pochopit původ a historii planetárních materiálů. Kupříkladu poměr zastoupení deuteria k vodíku (D/H) vypovídá o vztahu mezi různými rezervoáry vody v průběhu historie sluneční soustavy. Studie o složení komet popisují interferometrické mapování vody (H2O) a polotěžké vody (HDO) v plynné kómě, které je nyní možná získat ve velkém rozlišení s pomocí soustavy Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA). Škoda, že si nové výsledky nemůže prostudovat jeden ze zakladatelů bádání o chemismu komet u nás. V srpnu letošního roku si připomínáme 100 let od narození významného vědce, zaníceného pedagoga a emeritního profesora Univerzity Karlovy prof. RNDr. Vladimíra Vanýska, DrSc. 

V letech 1956 až 1958 působil prof. Vanýsek (8. srpna 1926 – 27. července 1997) na pozici ředitele Astronomického ústavu při Masarykově univerzitě v Brně. Poté se stal pracovníkem Astronomického ústavu Československé akademie věd v Praze, odkud přešel na Univerzitu Karlovu. V letech 1961–1965 působil jako děkan a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty (MFF UK) a v r. 1968 byl jmenován profesorem. Poté v letech 1970–1986 vedl prof. Vanýsek Katedru astronomie a astrofyziky na MFF UK. Jako hostující profesor byl na Univerzitě v Erlangenu-Norimberku pověřen vykonávat po tři roky (1987–1990) funkci ředitele observatoře Dr. Remeise v Bambergu.

Jednoho z autorů této vzpomínky (VK) přijal prof. Vanýsek jako astrofyzikálního eléva - aspiranta. Také druhý spoluautor (PH) působil v polovině 80. let minulého století jako asistent na pražské katedře astronomie; pozdější profesor astronomie a dlouholetý ředitel Ústavu Maxe Plancka pro Astronomii v Heidelbergu na svého vedoucího vzpomíná rád vzpomíná: "V roce 1986 vstoupila Halleyova kometa do vnitřní sluneční soustavy. Meziplanetární mise Giotto a Vega tenkrát zprostředkovaly obrovskou úrodu dat umožňujících lepší pochopení komet. Profesora Vanýska nové výsledky fascinovaly a zajímalo ho, jaké organické molekuly by mohly v těchto primitivních tělesech existovat. V rámci intenzivního zájmu navázal vazby na Institut Maxe Plancka pro jadernou fyziku zde v Heidelbergu. V té době jsem byl mladým postdoktorandem v Praze, kde jsem se zabýval studiem kosmického prachu. Vanýsek aktivně formoval kometární program pro Infračervenou kosmickou observatoř (ISO), která byla vypuštěna v roce 1995. Tato observatoř skutečně detekovala organické molekuly, jako je metan, ethan, ethanol, a další komplexní molekuly v ledu, např. formaldehyd. Vanýskův sen se stal skutečností. Novějším vrcholem kometární vědy bylo setkání sondy Rosetta s kometou 67P/Tschurjumov s detekcí široké škály komplexních molekul.

V dnešní době máme díky teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) mnohem širší možnosti. Dokážeme pořizovat snímky prostorového rozložení kyanovodíku a formaldehydu. S pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) používáme infračervenou spektroskopii k charakterizaci obsahu organických molekul v kometách, ale také v protohvězdách a discích, kde se tvoří planety. Návratové mise k asteroidům Bennu a Ryugu umožnily citlivou analýzu tohoto materiálu pomocí moderních analytických technik v laboratoři a prokázaly přítomnost komplexních organických molekul včetně cukerné ribózy. Bylo mi skutečnou ctí a potěšením setkat se s profesorem Vanýskem a sledovat „jeho“ vědu od počátků v 80. letech 20. století až po dnešní pozorovací možnosti. Právě diskuse s ním vedly k mému trvalému zájmu o téma komplexních organických molekul ve vesmíru a k vybudování laboratoře „Origins of Life“ v Max-Planckově institutu pro astronomii v Heidelbergu."

Pražské nakladatelství Academia vydalo (v r. 1980) Vanýskovu monografii "Základy astronomie a astrofyziky", která na více než pěti stech stranách uváděla po celá desetiletí do oboru vysokoškolské studenty i další zájemce o rigorózní studium. Na řadu let se tato kniha stala jedním z nemnoha česky psaných a velmi důvěryhodných pramenů, kde se mohli čtenáři poučit nejen o kosmických objektech, názvosloví a metodách jejich zkoumání, ale i o fyzikálních procesech probíhajících ve vesmíru na všech škálách, od astrofyzikálních až po kosmologické. Společně s prof. Jiřím Švestkou a docentem Martinem Šolcem pak v r. 1983 vydali středoškolskou učebnici "Fyzika hvězd a vesmíru".

Autoři těchto řádek vzpomínají na Vladimíra Vanýska nejen jako na svého přímého vedoucího na katedře astronomie a astrofyziky MFF UK, ale i jako na velmi přátelského člověka s širokým rozhledem a snahou udržovat výuku astronomie na mezinárodní úrovni. Přínos Vladimíra Vanýska pro českou astronomii a astrofyziku přetrvává do současnosti, i když dnes již má mladší generace k dispozici nesrovnatelně širší možnosti studovat obor na zahraničních stážích či v novější české i cizojazyčné odborné literatuře.


Vladimír Karas, Astronomický ústav AV ČR, Praha
Thomas Henning, Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg

Literatura:

  • Vladimír Vanýsek (1980), Základy astronomie a astrofyziky (Academia, Praha)
  • Martin Šolc, Jiří Švestka, Vladimír Vanýsek (1983), Fyzika hvězd a vesmíru (Státní pedagogické nakladatelství, Praha)
  • Vladimír Vanýsek, Nalin Chandra Wickramasinghe (1975), "Formaldehyde Polymers in Comets", Astrophysics and Space Science, Volume 33, pp. L19-L28




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Vladimír Vanýsek


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »