Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Akademie věd ČR otevře dveře pro veřejnost

Akademie věd ČR otevře dveře pro veřejnost

Ve dnech 3. až 9. listopadu můžete navštívit prakticky všechny ústavy Akademie věd ČR v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Ostravě a v dalších městech. Zájemci si mohou prohlédnout laboratoře, počítačová pracoviště a také si lze promluvit s přítomnými experty.

Součástí Týdne vědy a techniky 2003 jsou besedy s předními vědeckými pracovníky. Přednášky proběhnou v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v místnosti 206. Témata a časy přednášek:

* Genomika: co dělá člověka člověkem - přednáší prof. Václav Pačes, 3. listopadu, 9.30 - 11 h
* Ženy ve vědě - kulatý stůl, 3. listopadu, 14 - 16 h
* Astronomie včera, dnes a zítra - prof. Jan Palouš, 4. listopadu, 9 - 11 h
* Chromozomy aneb co Dolly nevěděla - doc. František Marec, 4. listopadu, 11.30 - 13.00 h
* Odliv mozků, evropská integrace... a co dál?! - mezinárodní diskusní kulatý stůl, držitelé Prémie Otto Wichterleho a další experti budou hovořit o svých zkušenostech ze studií i z práce v zahraničí, rovněž seznámí posluchače se svými projekty, 4. listopadu, 14 - 16 h
* Klonování - genové manipulace - doc. Jiří Forejt, 5. listopadu, 9 - 11 h
* Biotechnologie živočichů, genetické modifikace - doc. Jaroslav Petr, 5. listopadu, 11.30 - 13 h
* Molekulární genetika stárnutí a lidské reprodukce - doc. Milan Macek st., 5. listopadu, 13.30 - 15 h
* Nanotechnologie a boj proti rakovině - doc. Blanka Říhová, 5. listopadu, 15.30 - 17 h
* Funkční organizace buněčného jádra - prof. Ivan Raška, 7. listopadu, 13 - 14.30 h
* Mozek - fakta a naděje - prof. Eva Syková, 4. listopadu, 16 h.
(Tato přednáška se jako jediná koná v Obecním domě ve Sladkovského sále.)

Pro studenty a mládež je určen interaktivní program Poznejte náš Supergenostroj. Divákům bude představen imaginární přístroj, který jednoduchým způsobem rozluští geny každého jedince. Takový přístroj může jednou skutečně existovat. Studenti se mohou zúčastnit imaginárního testu a pak bude následovat diskuse na téma: někdo cizí nebo vy sám znáte svoji genetickou výbavu. Imaginární Supergenostroj se představí 6. a 7. listopadu v budově Akademie věd ČR v místnosti 206. Interaktivní program bude probíhat každou hodinu ve čtvrtek v rozmezí 9.30 až 16 hod, v pátek od 9.30 až 12 h. V týdnu vědy a techniky proběhnou také doprovodné akce. V budově AV ČR v Praze začne výstava k 90. výročí narození Otto Wichterleho a expozice fotografií z lékařského výzkumu. V Technickém muzeu v Brně zahájí 3. listopadu výstavu Tajemství života 50. výročí objevu struktury DNA. Ve středu 5. listopadu bude v sídle Akademie věd ČR nepřetržitě promítán videofilm Po stopách lidského genomu. Podrobnější informace o všech akcích na internetové adrese http://www.cas.cz/tyden_vedy Všechny exkurze, přednášky a programy jsou zdarma.




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »