Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Březnové výročí: Caroline Lucretia Herschel(ová)

Březnové výročí: Caroline Lucretia Herschel(ová)

Caroline Lucretia Herschel(ová)
Autor: George Müller

Když někde zahlédnete slovo Herschel, zřejmě se vám k němu automaticky vybaví jméno „William“. V tomto článku se se však budeme věnovat jinému členovi rodiny Herschelů. Bude jím Williamova mladší sestra, která se také věnovala astronomii.

Narodila se v Hannoveru 16. března 1750, tj. o dvanáct let později než William. Její otec v ní, stejně jako v ostatních dětech, podporoval lásku k hudbě a také k astronomii. Bohužel zemřel poměrně brzy, když jí bylo sedmnáct let a Caroline musela pomáhat v domácnosti a pečovat o mladšího bratra.

William mezitím působil v Anglii, a protože byl úspěšný, pozval po nějaké době sestru k sobě. Ta pozvání přijala a přes protesty matky se k němu roku 1772 přestěhovala. Zde za bratrovy pomoci studovala astronomii, matematiku, vyučovala hudbu a zpívala na koncertech. Zároveň mu pomáhala s domácností i s astronomickými pracemi. Například se starala o správu hvězdárny nebo zaznamenávala jím napozorované údaje.

Poté, co William objevil roku 1781 planetu Uran a stal se královským astronomem, získali oba sourozenci od krále Jiřího III stálý plat. Caroline proto zanechala své pěvecké kariéry a začala se naplno věnovat astronomii.

Spolu s bratrem stavěla astronomické dalekohledy a samostatně prováděla astronomická pozorování. Používala k tomu menší dalekohled, který ji postavil a věnoval William. Roku 1786 objevila svoji první kometu a v dalších letech stejný úspěch zopakovala ještě sedmkrát. Díky tomu se zapsala do historie jako první žena, jíž se podařilo objevit tento objekt.

Od roku 1796 se zaměřila na kontrolu Flamsteedova hvězdného katalogu a provedla ji opravdu důkladně. Výsledkem byla zpráva, kterou předložila Královské společnosti o dva roky později. Přiložila k ní také seznam více než 500 hvězd, které v katalogu nebyly uvedeny.

Poté, co roku 1822 William zemřel, vrátila se zpět do Hannoveru, a starala se zde o mladšího bratra Dietricha, jenž byl nemocen. Spolu s tím ještě pomáhala Williamovu synovi Johnovi s kontrolou údajů v katalozích jeho otce. Roku 1828 dokončila obsáhlý katalog, jenž obsahoval více než 1 000 dvojhvězd a kolem 2 500 objektů vzdáleného vesmíru. Za tuto práci obdržela zlatou medaili od Královské astronomické společnosti.

John díky svému pozorování z jižní Afriky doplnil a rozšířil katalogy svého otce a završil tak práci nejen jeho, ale i své tety. Toto dílo, pojmenované „Pozorování z mysu“ poslal Caroline roku 1847, jen několik měsíců před její smrtí. Její životní pouť se završila 9. ledna 1848 ve věku nedožitých 98 let.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, Osobnost, Astronom


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »