Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Březnové výročí: Caroline Lucretia Herschel(ová)

Březnové výročí: Caroline Lucretia Herschel(ová)

Caroline Lucretia Herschel(ová)
Autor: George Müller

Když někde zahlédnete slovo Herschel, zřejmě se vám k němu automaticky vybaví jméno „William“. V tomto článku se se však budeme věnovat jinému členovi rodiny Herschelů. Bude jím Williamova mladší sestra, která se také věnovala astronomii.

Narodila se v Hannoveru 16. března 1750, tj. o dvanáct let později než William. Její otec v ní, stejně jako v ostatních dětech, podporoval lásku k hudbě a také k astronomii. Bohužel zemřel poměrně brzy, když jí bylo sedmnáct let a Caroline musela pomáhat v domácnosti a pečovat o mladšího bratra.

William mezitím působil v Anglii, a protože byl úspěšný, pozval po nějaké době sestru k sobě. Ta pozvání přijala a přes protesty matky se k němu roku 1772 přestěhovala. Zde za bratrovy pomoci studovala astronomii, matematiku, vyučovala hudbu a zpívala na koncertech. Zároveň mu pomáhala s domácností i s astronomickými pracemi. Například se starala o správu hvězdárny nebo zaznamenávala jím napozorované údaje.

Poté, co William objevil roku 1781 planetu Uran a stal se královským astronomem, získali oba sourozenci od krále Jiřího III stálý plat. Caroline proto zanechala své pěvecké kariéry a začala se naplno věnovat astronomii.

Spolu s bratrem stavěla astronomické dalekohledy a samostatně prováděla astronomická pozorování. Používala k tomu menší dalekohled, který ji postavil a věnoval William. Roku 1786 objevila svoji první kometu a v dalších letech stejný úspěch zopakovala ještě sedmkrát. Díky tomu se zapsala do historie jako první žena, jíž se podařilo objevit tento objekt.

Od roku 1796 se zaměřila na kontrolu Flamsteedova hvězdného katalogu a provedla ji opravdu důkladně. Výsledkem byla zpráva, kterou předložila Královské společnosti o dva roky později. Přiložila k ní také seznam více než 500 hvězd, které v katalogu nebyly uvedeny.

Poté, co roku 1822 William zemřel, vrátila se zpět do Hannoveru, a starala se zde o mladšího bratra Dietricha, jenž byl nemocen. Spolu s tím ještě pomáhala Williamovu synovi Johnovi s kontrolou údajů v katalozích jeho otce. Roku 1828 dokončila obsáhlý katalog, jenž obsahoval více než 1 000 dvojhvězd a kolem 2 500 objektů vzdáleného vesmíru. Za tuto práci obdržela zlatou medaili od Královské astronomické společnosti.

John díky svému pozorování z jižní Afriky doplnil a rozšířil katalogy svého otce a završil tak práci nejen jeho, ale i své tety. Toto dílo, pojmenované „Pozorování z mysu“ poslal Caroline roku 1847, jen několik měsíců před její smrtí. Její životní pouť se završila 9. ledna 1848 ve věku nedožitých 98 let.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »