Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna - Den otevřených dveří!

Brněnská hvězdárna - Den otevřených dveří!

V sobotu 16. října tomu bude 50 let, co byla slavnostně otevřena brněnská hvězdárna. Jubileum naší hvězdárny si připomínáme celou řadou akcí: novým multivizuálním představením ve velkém planetáriu "Vzácná Země", novým CD "Kde se vzalo Brno?" podle našeho stejnojmenného nejúspěšnějšího letošního představení, exkluzivní sérií tří přednášek věnovaných planetě Saturn, a především Dnem otevřených dveří v sobotu 16. října.

"V sobotu si naši návštěvníci skutečně přijdou na své," prozrazuje Jiří Dušek, zástupce ředitele brněnské hvězdárny. "Všechny hvězdárenské prostory se otevřou všem kolemjdoucím už v devět hodin ráno. Všechny prohlídky budou samozřejmě zcela zdarma. V kopuli hvězdárny se bude pozorovat Slunce, navíc je zde připravena malá výstava ohlížející se za uplynulými padesáti roky. Za pěkného počasí se návštěvníci mohou podívat i do okolí Brna - od nás z Kraví hory je totiž hezký výhled. Navíc se mohou těšit na speciální, asi půlhodinový pořad pod umělou oblohou planetária. Den otevřených dveří končí o půl páté odpoledne."

Na brněnskou hvězdárnu za uplynulých padesát roků zavítalo přes dva a půl milionu návštěvníků. Padesáté narozeniny však nehodláme využít k ohlížení zpět. S našimi představeními, především pak po vizuální stránce, se díváme do budoucnosti. Nově uváděný pořad "Vzácná Země", stejně jako chystané premiéry "Hvězdy pod mikroskopem" a "Extrémní vesmír" se zamýšlí nad věčnými otázkami vzniku naší planety, původu člověka, budoucnosti života na Zemi a nad hrozbami, které nás mohou v blízké i vzdálené budoucnosti ovlivnit... "Z astronomického hlediska není padesát roků žádná dlouhá doba. Naopak. Jde o nesmírně krátký okamžik. Prostě v sobotu 16. října 2004 sice slavíme padesáté výročí, brněnská hvězdárna se však cítí jako sedmnáctiletá mladice," dodává s úsměvem Zdeněk Pokorný, ředitel hvězdárny.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »