Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna mění své jméno

Brněnská hvězdárna mění své jméno

Hvězdárna M. Koperníka v Brně
Hvězdárna M. Koperníka v Brně
Zastupitelstvo města Brna na svém posledním zasedání 5. října 2010 po krátké diskuzi odsouhlasilo změnu zřizovací listiny, kterou se mj. mění i název brněnského centra popularizace astronomie a příbuzných přírodních věd na "Hvězdárna a planetárium Brno".

"Dobře si uvědomujeme, že jednou z našich nejcennějších komodit je důsledně a dlouhodobě budovaná úspěšná značka - v našem případě spojení ‘brněnská hvězdárna‘, event. ‘brněnské planetárium’. A právě v této souvislosti jsme prosazovali změnu názvu naší organizace," nastínil jeden z důvodů tohoto kroku přímo na jednání zastupitelstva ředitel Jiří Dušek.

Vyškrtnutí jména Mikuláše Koperníka z názvu brněnské hvězdárny a planetária rozhodně není výrazem neúcty k významnému polskému astronomovi nebo k více než padesátileté tradici organizace. Na druhou stranu je ale nezbytné také připomenout, že Mikuláš Koperník nikdy Brno nenavštívil a nemá s jihomoravskou metropolí jakoukoli souvislost. Naopak přechod k jednoduššímu, ale výstižnějšímu jménu vyřeší nejen nevýhody stávajícího označení, ale jednoznačně potvrdí dlouhodobou orientaci organizace na současnost a budoucnost, propojení multimediálního světa s reálným, pod skutečnou i umělou oblohou.

První část brněnské hvězdárny - osamocená kopule o průměru sedm metrů - byla slavnostně otevřena 16. října 1954. V říjnu roku 1959 se podařilo dostavět hlavní budovu s přednáškovým sálem, malým projekčním planetáriem, pozorovatelnami a několika pracovnami. V říjnu roku 1991 byl zprovozněn sál velkého planetária s přilehlým zázemím. Od léta 2011 se pak realizuje další radikální obměna - rekonstrukce a dostavba celého objektu v rámci projektu "Přírodovědné exploratorium".

Ruku v ruce s těmito úpravami se průběžně měnilo také jméno organizace. Ještě před slavnostním otevřením byla označována jako Gottwaldova lidová hvězdárna v Brně, jak dokumentuje zpráva z časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd: "Ve shodě s usnesením krajské konference KSČ v Brně požádala Společnost pana presidenta republiky Klementa Gottwalda, aby lidové hvězdárně propůjčil laskavě své jméno."

Když byla první pozorovatelna v roce 1954 otevírána, ustálil se oficiální název na Oblastní lidová hvězdárna v Brně. V roce 1965 se přešlo na Lidová hvězdárna a planetárium v Brně a od roku 1970 na Hvězdárna a planetárium v Brně. K poslední změně došlo 19. dubna 1973, kdy byla organizace přejmenována na Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. Počátek sedmdesátých let 20. století byl totiž poznamenán nástupem tvrdé normalizace a s ní souvisejícím zesílení ateistické propagandy a v těchto intencích se zřejmě uvažovalo o pojmenování po první sovětské kosmonautce Valentině Těreškovové. Aby se tomuto kroku tehdejší zaměstnanci vyhnuli, využili 500. výročí narození významného polského astronoma a pokřtili brněnskou hvězdárnu a planetárium právě po něm.

Název Hvězdárna a planetárium Brno přitom nemůže být jednoznačnější. Organizaci, která je vnímána jako brněnská kulturně-vzdělávací instituce, tvoří hned dvě navzájem se prolínající astronomická zařízení: hvězdárna, jejíž aktivity jsou z principu zaměřeny na skutečnou denní a noční oblohu, a planetárium nabízející unikátní pořady pod oblohou umělou. Finanční náklady na změnu názvu jsou pak minimální - organizace je v současnosti uzavřena kvůli dlouhodobé rekonstrukci, jejíž součástí je i změna celkové vizuální prezentace organizace. Nový název Hvězdárna a planetárium Brno dle rozhodnutí zastupitelstva města Brna vstoupí v platnost 1. prosince tohoto roku.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »