Brněnská hvězdárna mění své jméno
"Dobře si uvědomujeme, že jednou z našich nejcennějších komodit je důsledně a dlouhodobě budovaná úspěšná značka - v našem případě spojení ‘brněnská hvězdárna‘, event. ‘brněnské planetárium’. A právě v této souvislosti jsme prosazovali změnu názvu naší organizace," nastínil jeden z důvodů tohoto kroku přímo na jednání zastupitelstva ředitel Jiří Dušek.
Vyškrtnutí jména Mikuláše Koperníka z názvu brněnské hvězdárny a planetária rozhodně není výrazem neúcty k významnému polskému astronomovi nebo k více než padesátileté tradici organizace. Na druhou stranu je ale nezbytné také připomenout, že Mikuláš Koperník nikdy Brno nenavštívil a nemá s jihomoravskou metropolí jakoukoli souvislost. Naopak přechod k jednoduššímu, ale výstižnějšímu jménu vyřeší nejen nevýhody stávajícího označení, ale jednoznačně potvrdí dlouhodobou orientaci organizace na současnost a budoucnost, propojení multimediálního světa s reálným, pod skutečnou i umělou oblohou.
První část brněnské hvězdárny - osamocená kopule o průměru sedm metrů - byla slavnostně otevřena 16. října 1954. V říjnu roku 1959 se podařilo dostavět hlavní budovu s přednáškovým sálem, malým projekčním planetáriem, pozorovatelnami a několika pracovnami. V říjnu roku 1991 byl zprovozněn sál velkého planetária s přilehlým zázemím. Od léta 2011 se pak realizuje další radikální obměna - rekonstrukce a dostavba celého objektu v rámci projektu "Přírodovědné exploratorium".
Ruku v ruce s těmito úpravami se průběžně měnilo také jméno organizace. Ještě před slavnostním otevřením byla označována jako Gottwaldova lidová hvězdárna v Brně, jak dokumentuje zpráva z časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd: "Ve shodě s usnesením krajské konference KSČ v Brně požádala Společnost pana presidenta republiky Klementa Gottwalda, aby lidové hvězdárně propůjčil laskavě své jméno."
Když byla první pozorovatelna v roce 1954 otevírána, ustálil se oficiální název na Oblastní lidová hvězdárna v Brně. V roce 1965 se přešlo na Lidová hvězdárna a planetárium v Brně a od roku 1970 na Hvězdárna a planetárium v Brně. K poslední změně došlo 19. dubna 1973, kdy byla organizace přejmenována na Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. Počátek sedmdesátých let 20. století byl totiž poznamenán nástupem tvrdé normalizace a s ní souvisejícím zesílení ateistické propagandy a v těchto intencích se zřejmě uvažovalo o pojmenování po první sovětské kosmonautce Valentině Těreškovové. Aby se tomuto kroku tehdejší zaměstnanci vyhnuli, využili 500. výročí narození významného polského astronoma a pokřtili brněnskou hvězdárnu a planetárium právě po něm.
Název Hvězdárna a planetárium Brno přitom nemůže být jednoznačnější. Organizaci, která je vnímána jako brněnská kulturně-vzdělávací instituce, tvoří hned dvě navzájem se prolínající astronomická zařízení: hvězdárna, jejíž aktivity jsou z principu zaměřeny na skutečnou denní a noční oblohu, a planetárium nabízející unikátní pořady pod oblohou umělou. Finanční náklady na změnu názvu jsou pak minimální - organizace je v současnosti uzavřena kvůli dlouhodobé rekonstrukci, jejíž součástí je i změna celkové vizuální prezentace organizace. Nový název Hvězdárna a planetárium Brno dle rozhodnutí zastupitelstva města Brna vstoupí v platnost 1. prosince tohoto roku.
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
