Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Littera Astronomica za rok 2008

Cena Littera Astronomica za rok 2008

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2008 docenta Masarykovy university v Brně a popularizátora astronomie RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 10. října 2008 od 16:00 ve slavnostním prostředí Havlíčkova domu v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku Tři malá zamyšlení na téma "Hvězdy a my" (Proč se nám hvězdy tak líbí? Hvězdy všemi (?) smysly, K čemu jsou nám hvězdy?). Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali Doc. Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR, Dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a RNDR. Oldřich Hlad také z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 18. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Evy Markové, CSc. Předání uvede čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.

Zdeněk Mikulášek se narodil v roce 1947 v Brně. O astronomii se začal zajímat od svých 14 let. Během středoškolských studií v Brně se velmi úspěšně účastnil astronomických soutěží a expedicí a po maturitě studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v Brně, kde promoval v r. 1970. Externí vědeckou aspiranturu absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV, kde v r. 1980 obhájil kandidátskou disertaci na téma Studium pekuliární hvězdy CQ Uma. O rok později získal na UK v Praze akademický titul RNDr.

Po ukončení vysoké školy nastoupil do zaměstnání jako asistent na VUT v Brně, odkud v r. 1972 přešel na Hvězdárnu a planetárium M. Koperníka v Brně jako odborný pracovník. Po převratu v r. 1990 vyhrál konkurz na místo ředitele této významné české astronomické odborné i popularizační instituce, jež zastával až do r. 2001. Od r. 1995 působil jako odborný asistent na MU v Brně, kde převzal přednášky a praktika v oboru astronomie a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě. V r. 2000 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě MU v Brně prací Úvod do fyziky hvězd. Od r. 2002 zde pracuje v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, kde v současné době zastává funkci zástupce ředitele Ústavu. Ve své výzkumné práci se zabývá především chemicky pekuliárními hvězdami a těsnými dvojhvězdami jakož i studiem astroklimatu na základě soustavné vícebarevné fotometrie standardních hvězd. Zachoval si však i částečný úvazek na svém předešlém pracovišti, kde se věnuje popularizaci astronomie a astrofyziky.

Během celé své profesionální dráhy se soustavně zabývá rovněž didaktikou astronomie a s tím související popularizací astronomie a přírodních věd. Společně s historikem astronomie Dr. Zdeňkem Horským a svým kolegou a vrstevníkem Doc. Dr. Zdeňkem Pokorným napsali v r. 1988 pozoruhodnou knihu "Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru", která vyšla v nakladatelství Svoboda v dodnes nepřekonaném nákladu 135 tis. výtisků! Společně s Doc. Pokorným na ni pak v letech 1993-95 navázali pětidílnou sérií "Záludných otázek z astronomie", která vyvrcholila objemnou knihou "220 záludných otázek z astronomie" (Rovnost, Brno 1996), která měla své pokračování v knize "100+1záludných otázek - Astronomie" (Aventinum, Praha 2003).

Z. Mikulášek patří k nejoblíbenějším českým autorům populárně-vědeckých astronomických přednášek, které kromě odborné přesnosti vynikají poutavostí, jak o tom svědčí i jejich názvy, např. "Kosmologie v kostce", "Ohnivé smrště a železné lijáky", "Hvězdné srážky","Za blankytem neutronových hvězd", "Jak na hvězdy?", "Kosmické počasí a my", "První a poslední hvězdy ve vesmíru", "Obejdeme se bez hvězd?", "Kde se ve vesmíru vzalo zlato?" atd.

Zdeněk Mikulášek jak ve spolupráci se svým zesnulým vrstevníkem Doc. Z. Pokorným, tak i samostatně posunul úroveň české popularizace astronomie na kvalitativně vyšší úroveň a cena Littera Astronomica za rok 2008 mu právem náleží.

Po Zdeňku Mikuláškovi byla v roce 2000 pojmenována planetka č. 11124.

18. Podzimní knižní veletrh se koná ve dnech 10. - 11. října 2008 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 18. Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na www.hejkal.cz/trh/. Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po sedmé slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Astronomický výběr z programu 18. Podzimního knižního veletrhu:

Po celou dobu konání veletrhu

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství Aldebaran nabízí prodej knih a projekci autentických pohledů do vesmíru pořízených velkými dalekohledy světa.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat sluneční skvrny. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 12 - 19, v sobotu 9 - 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost.

Pátek 10. října 2008

  • 14:00 - 15:00 autogramiáda laureáta ceny Littera Astronomica 2008 Doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška na stánku České astronomické společnosti
  • 16:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2008 v Havlíčkově domě, Muzeum Vysočiny, Havlíčkovo nám. 18, Havlíčkův Brod
  • 16:15 přednáška laureáta ceny Littera Astronomica 2008 Doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška Tři malá zamyšlení na téma "Hvězdy a my" v Havlíčkově domě, Muzeum Vysočiny, Havlíčkovo nám. 18, Havlíčkův Brod

Kromě České astronomické společnosti (www.astro.cz) na přípravě spolupracuje Nakladatelství Aldebaran a Jihlavská astronomická společnost. Více informací o 18. Podzimním knižním veletrhu najdete na www.hejkal.cz.

Ke stažení: Tiskové prohlášení č. 121 ve formátu doc




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »