Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Češi budou pozorovat na observatoři ESO v Chile
redakce Vytisknout článek

Češi budou pozorovat na observatoři ESO v Chile

Vybraný snímek Zdeňka Bardona s Mléčnou dráhou nad observatoří s Dánským teleskopem
Vybraný snímek Zdeňka Bardona s Mléčnou dráhou nad observatoří s Dánským teleskopem
Koncem února 2012 byla podepsána trojstranná dohoda mezi Astronomickým ústavem AV ČR, Kodaňskou univerzitou a Evropskou jižní observatoří o spolupráci při pozorování na dánském teleskopu na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile. Podpis dohody definitivně otevřel České republice možnost využívat velký teleskop ve vynikajících pozorovacích podmínkách na observatoři ESO v poušti Atacama.

Robotizaci dalekohledu provádí česká firma ProjectSoft a.s. z Hradce Králové, která má zkušenosti s mnoha evropskými dalekohledy a pohybuje se ve svém oboru na světové špičce. Koncem roku 2011 proběhl kontrolní den zařízení pro modernizaci dánského dalekohledu za účasti zástupců Dánska, Astronomického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Nyní se zařízení plaví na lodi do Chile. Počátkem června bude modernizovaný dalekohled předán českým i dánským astronomům do zkušebního provozu.

Na programu teleskopu se v rámci české účasti budou podílet Astronomický ústav AV ČR (2/3 pozorovacího času), Univerzita Karlova (1/6 pozorovacího času) a Masarykova univerzita v Brně (1/6 pozorovacího času). Program je financován za podpory Akademie věd, Astronomického ústavu AV ČR, GA ČR, MŠMT, Karlovy univerzity a Masarykovy univerzity v Brně. Dalekohled bude zapojen např. do programu pozorování asteroidů a v rámci české účasti na družici Gaia.

Další informace:
[1] Rozhovor: Petr Pravec - Astronomický ústav AV využije dalekohled na jižní polokouli
[2] Některé planetky se rozpadají - výsledek pozorování s 1,5metrovým Dánským dalekohledem
[3] Observatoř La Silla
[4] Observatoř ESO (anglicky)

Převzato: Astronomický ústav AVČR




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »