Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

Nový 4-násobný laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře, která se spolupodílí na prestižním vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics. Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru.
Autor: ESO/G. Hüdepohl

V pátek 29. dubna 2016 se bude v Praze konat zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy and Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě je to významný odborný časopis, který zaštiťuje Evropská jižní observatoř a Astronomický ústav AV ČR zaštiťuje účast jménem všech astronomů z ČR.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 28. 4. 2016

Časopis Astronomy and Astrophysics vznikl koncem šedesátých let dvacátého století úsilím evropských astronomů odstranit roztříštěnost tehdejší evropské astronomické odborné literatury. Časopis vznikl spojením šesti již zavedených menších časopisů (Annales d'Astrophysique, Bulletin Astronomique, Bulletin of the Astronomical Institutes of the Netherlands, Journal des Observateurs, Zeitschrift fur Astrophysik a Arkiv for Astronomi) za finanční podpory zúčastněných zemí formálně reprezentovaných Evropskou jižní observatoří (ESO). První číslo časopisu vyšlo v lednu 1969. Počáteční úmysl se zdařil a Astronomy and Astrophysics dnes patří  k  několika  nejrespektovanějším  časopisům  v  astronomii  a  astrofyzice.  Každoročně v něm po náročném recenzním řízení, které vyřadí asi 15 % prací, vyjde okolo 1800 vědeckých článků zahrnujících většinu astronomických oborů. Časopis je podle těchto oborů členěn do kapitol, kterými v současné době jsou astrofyzikální procesy, kosmologie, extragalaktická astronomie,  galaktická struktura,  mezihvězdné prostředí,  hvězdná struktura a vývoj, hvězdné atmosféry, Slunce, planety, nebeská mechanika, atomární a molekulová data, astronomické přístroje, katalogy a výpočetní programy. Speciální kapitolu tvoří tzv. dopisy, což jsou krátká rychlá vědecká sdělení.

Vysoká kvalita časopisu je dána i tím, že o jeho podobě nerozhoduje žádné nakladatelství, ale společenství astronomů z podporujících zemí.  Vydavatel  časopisu  je pravidelně vybírán v konkursu a smlouva s vydavatelem je vždy uzavírána na dobu určitou. Tím se časopis Astronomy and Astrophysics liší od řady jiných vědeckých časopisů, které jsou podnikatelskými aktivitami jednotlivých nakladatelství.

Česká republika se k evropskému časopisu Astronomy and Astrophysics přidala v roce 1992 spolu se Slovenskem připojením československého astronomického časopisu Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia.

Časopis přijímá vědecké práce z celého světa. Astronomové ze zemí, které časopis podporují, mohou své práce publikovat bez poplatku, astronomové z ostatních zemí po zaplacení publikačního poplatku. V současnosti časopis vychází za podpory i mimoevropských zemí. Jedná se o celkem 24 států (v abecedním pořadí Argentina, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Chorvatsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a  Švýcarsko).  Každá  ze  zemí  má  jednoho zástupce v Radě ředitelů,  jednoho  zástupce  má i zastřešující organizace ESO (Evropská jižní observatoř), který se ale podle pravidel nemůže stát členem užšího vedení (předsedou, místopředsedou nebo členem výkonného výboru). Současným předsedou Rady ředitelů je prof. Jan Lub z Nizozemí, místopředsedou prof. László Kiss z Maďarska.  Od  roku  1992  se  jako  čeští  zástupci  vystřídali tři astronomové, v letech 1992 - 2005 byl členem Rady ředitelů prof. Petr Harmanec, v letech 2006 - 2013 doc. Marek Wolf a od roku 2014 je českým zástupcem doc. Jiří Kubát z Astronomického ústavu AV ČR. 

Zasedání Rady ředitelů se koná vždy jednou za rok a hostí ho jedna z podporujících zemí. Tento rok je hostitelem Česká republika a schůzka se koná za podpory Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v reprezentačním zařízení Akademie věd České republiky Vila Lanna v Praze. Zahájení zasedání se proto ujme ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas, který kromě uvítání krátce představí českou astronomii.

O využívání časopisu jednotlivými českými institucemi si můžete udělat představu na stelweb.asu.cas.cz/~kubat/aanda.

Kontakty a další informace

doc. RNDr. Jiří Kubát, CSc.
Český zástupce v časopise Astronomy and Astrophysics
E-mail: jiri.kubat@asu.cas.cz
Telefon: 323 620 328

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Časopis Astronomy & Astrophysics

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Evropská jižní observatoř, Astronomy & Astrophysics, Astronomický ústav AV ČR


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »