Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika se na 11 dní stane místem setkání špičkových astronomů se studenty

Česká republika se na 11 dní stane místem setkání špičkových astronomů se studenty

Zvířetníkové světlo a Mléčná dráha na observatoři Paranal v Chile
Autor: Yuri Beletsky

Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their  science  case,  and  practical  data  reduction“ se  bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 24. srpna 2015.

Pořádá Astronomický ústav Akademie věd České republiky spolu s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity (MU), organizací  OPTICON  a  Mezinárodní astronomickou unií v Univerzitním kampusu Bohunice v Brně.

Kromě práce studentů na projektech z astronomie, jako určování stáří galaxií, popisu vývoje horkých hvězd, monitorování černé díry ve středu Galaxie a mnoha dalších současných problémů budou  probíhat  pro studenty také přednášky předních českých a evropských vědců. Letní škola nabídne studentům možnost osvojit si postupy při pozorování s nejmodernějšími dalekohledy světa, např. Evropské jižní observatoře v Chile. Neposledním cílem je, aby mladí astronomové navázali kontakty s odborníky a aby Česká republika plně využila potenciálu svého členství v Evropské jižní observatoři.

Profesor Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR, říká: „Nedávno jsem se vrátil z observatoře na Paranalu v Chile, kde jsme měli přidělen pozorovací čas na obřích dalekohledech Evropské jižní observatoře. Zkoumáme střed naší galaxie a procesy zachycování hmoty superhmotnou černou dírou v jejím středu. Podílíme se tak na špičkovém astronomickém výzkumu za pomoci špičkových technologií. Ty chceme ukázat i studentům, abychom je motivovali a nadchli. Česká astronomie si drží vynikající pozici ve světě už od historických dob a ve světě jsme známí množstvím výsledků našeho výzkumu.

Obor astrofyzika u nás studuje osm desítek studentů, což je v rámci České republiky nejvyšší počet. Masarykova univerzita je tak jednou z předních vzdělávacích institucí v oboru astrofyziky v Česku, a je proto logické, že letní škola, která se koná v Česku vůbec poprvé, je právě u nás,“ uvedl profesor Jiří Krtička z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU. „Jedním z hlavních organizátorů školy je navíc rakouský astrofyzik Ernst Paunzen, který na Masarykově univerzitě nyní působí v rámci projektu SoMoPro,“ doplnil Krtička.

Dr. Petr Kabáth z Astronomického ústavu AV ČR a hlavní organizátor této akce říká: „Skoro šest let práce pro ESO pro mne bylo obrovskou zkušeností, protože jsem se naučil používat jedny z  největších  dalekohledů  světa a mohl  se  podílet  na  odhalování nejnovějších poznatků o vesmíru. Chtěl bych, aby zkušenosti nabyté na této letní škole pomohly otevřít dveře do ESO především českým studentům a mladým vědeckým pracovníkům a aby se naučili pracovat v mezinárodních týmech, což je dnes jeden z nejdůležitějších předpokladů úspěšného astronomického výzkumu.“ 

 Z českých astronomů se např. zúčastní prof. Vladimír Karas (ředitel Astronomického ústavu AV ČR), prof. Jan Palouš (člen Rady ESO za Českou republiku, emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR a současný vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů),  prof. Jiří Krtička (zástupce ředitele Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU) a doc. Ernst Paunzen  (Ústav  teoretické  fyziky  a  astrofyziky  MU). Ze  zahraničních  vědců  přijedou Dr. Bruno Leibundgut  (ESO a člen týmu prof. B. Schmidta, který v roce 2011 obdržel Nobelovu  cenu  za  fyziku),  Dr. Suzanne Ramsay  (ESO),   Dr.  Michel  Dennefeld  (IAP), Dr. David Jones (IAC),  prof. Gerald Handler (Nicolaus Copernicus Astronomical Center Warszawa), prof. Martin Ward (University Durham), Dr. Ivo Saviane (ESO), Dr. Norbert Werner (Stanford University), prof. Heike Rauer (DLR Berlín). Tato jména jsou zárukou toho, že studentům budou představena témata od kosmologie přes vznik a vývoj galaxií až po extrasolární planety a také práce moderních observatoří světa.

Název akce

„ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“

Pořadatelé

Astronomický ústav AV ČR (www.asu.cas.cz) s finanční podporou Kanceláře Akademie věd (www.cas.cz), Masarykova univerzita (www.muni.cz), Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity (www.ctt.muni.cz), OPTICON (www.astro-opticon.org/), Mezinárodní astronomická unie (IAU – www.iau.org).  Záštitu nad akcí převzala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy a Magistrát města Brna.

Místo konání

Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně Bohunicích (Kamenice 753/5, 625 00 Brno) – posluchárna A11/205.

Datum

1. - 11. září 2015 - doba konání

1. září v 9:00 - zahájení proslovy náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy  a organizátorů konference  

 Počet účastníků

 celkem se účastní 40 studentů

  • 10 z ČR (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
  • 30 ze zahraničí (Arménie, Bulharsko, Egypt, Irán, Itálie, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Turecko, Ukrajina, Velká Británie) 
  • 35 přednášejících  z mnoha astronomických institucí světa

European Southern Observatory, Institut Astrophysique de Paris (Paříž, Francie), Durham University (Velká Británie), Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Astronomický ústav AV ČR, Nicolaus Copernicus Astronomical Center (Varšava, Polsko), The Special Astrophysical Observatory - Laboratory for the studies of stellar magnetism (Rusko), Observatorie de Haute Provence (Francie), Instituto de Astrofisica de Canarias (Tenerife, Španělsko), Calar Alto Observatory (Španělsko), Deutsches Zentrum fuer Luft- und Raumfahrt (Berlín, Německo).

Kontakty

Weby Letní školy astronomie

Evropská jižní observatoř

Dr. Petr Kabáth
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR 
Tel.: 323 620 128, E-mail: petr.kabath@asu.cas.cz

Doc. Ernst Paunzen
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity 
Tel.: 549 493 305, E-mail: epaunzen@physics.muni.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR 
Tel.: 737 322 815, E-mail: suchan@astro.cz

Tisková zpráva v DOC



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Evropská jižní observatoř, ESO, Astronomický ústav AV ČR


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »