Český řešitel Astronomické olympiády přiváží z Číny zlatou medaili
Diplom - zlatá medaile 2010Student Stanislav Fořt z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře získal na 4. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (4. IOAA) končící dnes v Číně zlatou medaili. V celkovém pořadí byl 8. ze 107 účastníků z 23 zemí.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 21. září 2010
Zlatý Stanislav Fořt (vlevo) a doprovod za Výbor Astronomické olympiády Ing. Jan Kožuško (vpravo)Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě např. v tiskové zprávě (pdf) z finále 7. ročníku, kde najdete základní shrnutí. V současné době startuje 8. ročník Astronomické olympiády.
Stanislav Fořt je aktivním členem Astronomického kroužku Hvězdárny Fr.Pešty v Sezimově Ústí, který podporuje Krajský úřad Jihočeského kraje.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro mládež: Jaroslav.Froulik@msmt.cz (Ing. Jaroslav Froulík)
Tiskový tajemník České astronomické společnosti: Pavel Suchan - suchan@astro.cz, 737 322 185
Více o 4. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (4. IOAA) najdete na www.ioaa2010.cn.
Stanislav Fořt z Tábora přebírá medaili od Prezidenta IOAA Boonrucksar SoonthornthumPrezident IOAA Prof. Boonrucksar Soonthornthum, Stanislav Fořt a Ing. Jan Kožuško (zleva doprava)
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.