Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den s Astropisem a časopis 3/2018

Den s Astropisem a časopis 3/2018

Astropis 3/2018

Vyšlo další číslo časopisu Astropis. Z havních článků lze připomenout ohlédnutí za rokem minulým, z astrofyziky se zaměříme na málo hmotné dvojhvězdy, historii činnosti Štefánikovy hvězdárny a Hvězdářské ročenky připomínají dlouhou tradici práce našich astronomů. V kosmonautice se zaměříme na misi sondy Hayabusa 2 a nechybí ani pravidelné okénko Kosmonautixu. Tentokrát však upozornění nemíří jen k časopisu. Společnost Astropis pořádá pravidelná setkání s názvem Den s Astropisem. Letošní setkání proběhne vsobotu 24. listopadu 2018, opět v budově Akademie věd na Národní třídě č. p. 3 v Praze.

DEN S ASTROPISEM 2018

V sobotu 24. listopadu 2018 se v budově Akademie věd na Národní třídě 3 v Praze, v sále č. 206 uskuteční další, v pořadí již patnáctý, Den s Astropisem. Tedy setkání čtenářů Astropisu a příznivců astronomie s předními českými odborníky v průběhu přednáškového celodenního maratonu. Součástí je i předání Kopalovy přednášky.

Program akce a další podrobnosti na stránce Astropisu.

Astropis č. 113 (3/2018)

Úvodním článkem 113. vydání časopisu Astropis je první díl každoročního seriálu Jiřího Grygara a Davida Ondřicha shrnujícího nejdůležitější astronomické události předchozího roku. Marek Wolf připravil zajímavý článek (nejen) o málo hmotných dvojhvězdách a jejich významu pro současnou astrofyziky. Velmi očekávanému příletu japonské sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu se ve svém příspěvku věnuje Vladimír Kopecký. Historická sekce je zastoupena hned dvěma články – Jaroslav Pavlousek připomíná, že Štefánikova hvězdárna v Praze nesloužila jen k popularizační činnosti ale také k odborným pozorováním a vědecké práci. Druhý historický text pochází od Jana Vondráka a shrnuje zajímavou historii Hvězdářské ročenky, specifické publikace, která u nás brzy oslaví 100 let.

Dále se můžete těšit na naše tradiční rubriky jako novinky z kosmonautiky od Lukáše Houšky (Kosmonautix.cz), novinky z astronomie, nebo představení jedné ze sekcí ČAS (tentokrát Česká astrofotografie měsíce). Vladimír Kopecký pak v recenzi hodnotí knihu „Záhady kvantového světa“ od autorské dvojice T. Damour/M. Burnait. Z pozorovatelských rubrik si kromě úkazů a oblohy do prosince 2018 můžete přečíst měsíční okénko od Milana Blažka o kráteru J. Herschel. Barevným stranám tentokrát dominuje fotografické shrnutí zajímavých letních nebeských úkazů.

Věříme, že se vám nové číslo našeho časopisu bude líbit a naleznete v něm mnoho pro vás zajímavého čtení.

Redakce časopisu Astropis.




Štítky: Den s Astropisem, Astropis


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »