Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den s Astropisem a časopis 3/2018

Den s Astropisem a časopis 3/2018

Astropis 3/2018

Vyšlo další číslo časopisu Astropis. Z havních článků lze připomenout ohlédnutí za rokem minulým, z astrofyziky se zaměříme na málo hmotné dvojhvězdy, historii činnosti Štefánikovy hvězdárny a Hvězdářské ročenky připomínají dlouhou tradici práce našich astronomů. V kosmonautice se zaměříme na misi sondy Hayabusa 2 a nechybí ani pravidelné okénko Kosmonautixu. Tentokrát však upozornění nemíří jen k časopisu. Společnost Astropis pořádá pravidelná setkání s názvem Den s Astropisem. Letošní setkání proběhne vsobotu 24. listopadu 2018, opět v budově Akademie věd na Národní třídě č. p. 3 v Praze.

DEN S ASTROPISEM 2018

V sobotu 24. listopadu 2018 se v budově Akademie věd na Národní třídě 3 v Praze, v sále č. 206 uskuteční další, v pořadí již patnáctý, Den s Astropisem. Tedy setkání čtenářů Astropisu a příznivců astronomie s předními českými odborníky v průběhu přednáškového celodenního maratonu. Součástí je i předání Kopalovy přednášky.

Program akce a další podrobnosti na stránce Astropisu.

Astropis č. 113 (3/2018)

Úvodním článkem 113. vydání časopisu Astropis je první díl každoročního seriálu Jiřího Grygara a Davida Ondřicha shrnujícího nejdůležitější astronomické události předchozího roku. Marek Wolf připravil zajímavý článek (nejen) o málo hmotných dvojhvězdách a jejich významu pro současnou astrofyziky. Velmi očekávanému příletu japonské sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu se ve svém příspěvku věnuje Vladimír Kopecký. Historická sekce je zastoupena hned dvěma články – Jaroslav Pavlousek připomíná, že Štefánikova hvězdárna v Praze nesloužila jen k popularizační činnosti ale také k odborným pozorováním a vědecké práci. Druhý historický text pochází od Jana Vondráka a shrnuje zajímavou historii Hvězdářské ročenky, specifické publikace, která u nás brzy oslaví 100 let.

Dále se můžete těšit na naše tradiční rubriky jako novinky z kosmonautiky od Lukáše Houšky (Kosmonautix.cz), novinky z astronomie, nebo představení jedné ze sekcí ČAS (tentokrát Česká astrofotografie měsíce). Vladimír Kopecký pak v recenzi hodnotí knihu „Záhady kvantového světa“ od autorské dvojice T. Damour/M. Burnait. Z pozorovatelských rubrik si kromě úkazů a oblohy do prosince 2018 můžete přečíst měsíční okénko od Milana Blažka o kráteru J. Herschel. Barevným stranám tentokrát dominuje fotografické shrnutí zajímavých letních nebeských úkazů.

Věříme, že se vám nové číslo našeho časopisu bude líbit a naleznete v něm mnoho pro vás zajímavého čtení.

Redakce časopisu Astropis.




Štítky: Den s Astropisem, Astropis


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »