Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dva astronomické dalekohledy s vyspělou elektronikou v Přerově

Dva astronomické dalekohledy s vyspělou elektronikou v Přerově

atc-lx200s.jpg
V květnu 2007 bylo možné vidět v areálu u akciové společnosti ATC, Astro Telescope Company, a.s. v Přerově vedle sebe dva dalekohledy s vyspělou elektronikou s dalším příslušenstvím, včetně CCD a PC techniky.

Jedním byl nově dovezený MEADE 16" LX 200R GPS a je t. č. jediný největší astronomický dalekohled d 406 mm se zabudovaným systémem GPS v České republice a na Slovensku. Druhým dalekohledem byl shodou okolností jeho předchozí model stejných rozměrů s elektronikou, avšak bez GPS ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně, který zde byl na opravu optiky a elektroniky."

Zajímavostí u nově dovezeného dalekohledu MEADE 16" LX 200R GPS je to, že je vybaven systémem GPS a pro zcela automatický provoz postačí zapnutí jednoho tlačítka. Dalekohled si najde vymezovací polohy ve třech rovinách, provede zachycení signálu nejméně 4 družic družicového systému GPS, pozná tak, na jakém místě Země je, kolik je zde hodin, v jaké nadmořské výšce se nachází a sám se přesně ustaví. Astronom si pak již může zvolit jakýkoliv objekt z databáze 145 tisíc objektů a dalekohled se během několika vteřin požadovaným směrem nasměruje. Možnost ustavení pomocí jedné, dvou, nebo tří hvězd z vlastní databáze stále má, kdy je např. v místě, kde je velmi malý otevřený prostor pro zachycení družicového signálu. Dalekohled lze ovládat pomocí ručního ovladače Autostar II, který je propojen kabelem s hlavním panelem dalekohledu. Lze však i připojit speciální bezdrátový radiový dálkový ovladač, obdobný tomu, co existuje např. pro ovládání televize, avšak fungující i přes neprostupné překážky a na vzdálenost min. 30m. Připojení k PC dovoluje provádět ovládání na dálku, např. z 500m vzdáleného notebooku a nebo přes internet z jakékoliv části zeměkoule. Po připojení CCD kamery k dalekohledu tak může jiný uživatel, např. v USA, ve dne při zářícím Slunci pozorovat noční oblohu v Evropě a to i bez jakékoliv přítomnosti obsluhy u dalekohledu. Dnešní doba přináší vlivem dostupných technologií nové možnosti i pro vývoj přístrojů, které jsou i přesto pro běžného i technicky vzdělaného člověka považovány za sci-fi.




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »