Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dva astronomické dalekohledy s vyspělou elektronikou v Přerově

Dva astronomické dalekohledy s vyspělou elektronikou v Přerově

atc-lx200s.jpg
V květnu 2007 bylo možné vidět v areálu u akciové společnosti ATC, Astro Telescope Company, a.s. v Přerově vedle sebe dva dalekohledy s vyspělou elektronikou s dalším příslušenstvím, včetně CCD a PC techniky.

Jedním byl nově dovezený MEADE 16" LX 200R GPS a je t. č. jediný největší astronomický dalekohled d 406 mm se zabudovaným systémem GPS v České republice a na Slovensku. Druhým dalekohledem byl shodou okolností jeho předchozí model stejných rozměrů s elektronikou, avšak bez GPS ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně, který zde byl na opravu optiky a elektroniky."

Zajímavostí u nově dovezeného dalekohledu MEADE 16" LX 200R GPS je to, že je vybaven systémem GPS a pro zcela automatický provoz postačí zapnutí jednoho tlačítka. Dalekohled si najde vymezovací polohy ve třech rovinách, provede zachycení signálu nejméně 4 družic družicového systému GPS, pozná tak, na jakém místě Země je, kolik je zde hodin, v jaké nadmořské výšce se nachází a sám se přesně ustaví. Astronom si pak již může zvolit jakýkoliv objekt z databáze 145 tisíc objektů a dalekohled se během několika vteřin požadovaným směrem nasměruje. Možnost ustavení pomocí jedné, dvou, nebo tří hvězd z vlastní databáze stále má, kdy je např. v místě, kde je velmi malý otevřený prostor pro zachycení družicového signálu. Dalekohled lze ovládat pomocí ručního ovladače Autostar II, který je propojen kabelem s hlavním panelem dalekohledu. Lze však i připojit speciální bezdrátový radiový dálkový ovladač, obdobný tomu, co existuje např. pro ovládání televize, avšak fungující i přes neprostupné překážky a na vzdálenost min. 30m. Připojení k PC dovoluje provádět ovládání na dálku, např. z 500m vzdáleného notebooku a nebo přes internet z jakékoliv části zeměkoule. Po připojení CCD kamery k dalekohledu tak může jiný uživatel, např. v USA, ve dne při zářícím Slunci pozorovat noční oblohu v Evropě a to i bez jakékoliv přítomnosti obsluhy u dalekohledu. Dnešní doba přináší vlivem dostupných technologií nové možnosti i pro vývoj přístrojů, které jsou i přesto pro běžného i technicky vzdělaného člověka považovány za sci-fi.




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »