Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotografování zákrytu Venuše Měsícem z ruky

Fotografování zákrytu Venuše Měsícem z ruky

vyrez, expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.
vyrez, expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.
Zasílám Vám snímky z konečné fáze zákrytu Venuše Měsícem ze dne 18. 6.2007 v cca 16, 50 hod. Přes postupující mraky počasí přálo a tak bylo umožněno zhlédnout nejen fázi Měsíce, ale i fázi Venuše ve dne.

Jsem příznivcem neupravených snímků, aby tak každý měl představu o skutečné nezkreslené kvalitě optiky a možnostech použité techniky a technologie. Všechny snímky jsou neupravené, pořízené fotoaparátem Sony DSLR-A100 bez úprav s využitím stabilizátoru obrazu, připojen unikátní ultra kompaktní "dokonalý dalekohled ATC Excellent EX72/f400".

První snímek se zákrytem Venuše s Měsícem je vybrán z mnoha desítek pořízených na paralaktické montáži. Druhý snímek je pořízen cca 10 min. po zákrytu, kde je fotografování provedeno z ruky, tedy jakoby v azimutálním režimu ve stoje s opřením zad o zeď a tomu i odpovídá jiná poloha. Třetí snímek je detailní výřez z druhého snímku a je důkazem, že dnešní vyspělé technologie již umožňují i foto takovým způsobem, jaký byl dříve nemožný. Výhodou fotografování na paralaktické montáži bylo v komfortu pořízení mnoho fotografií, avšak s otlačenými koleny, jelikož bez výklopného displaye vzhledem k poloze úkazu nebyla jiná možnost. Naopak fotografování ve stoje z ruky bylo rychlejší na přípravu i na foto a pohodlnější, avšak ne příliš vhodné pro pořizování mnoha desítek fotografii v tak vysokém úhlu.

Poznámka redakce - díky zmenšení snímků pro náhled se zdá, že na snímcích je jen Měsíc. Zdání ale klame, po kliknutí na snímky se Vám zobrazí v plném rozlišení a Venuše se objeví.

expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, paralaktická montáž
expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, paralaktická montáž
snímek zmenšen na 25% z původní velikosti
expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, paralaktická montáž
expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.
expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.
snímek zmenšen na 25% z původní velikosti
expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.
vyrez, expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.
vyrez, expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.
výřez z předchozího snímku, v původním plném rozlišení,
expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.

Další možnosti použití digitální zrcadlovky Sony.




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »