Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO podepsala největší kontrakt v historii pozemní astronomie — na dodávku kopule a nosné konstrukce pro dalekohled E-ELT
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO podepsala největší kontrakt v historii pozemní astronomie — na dodávku kopule a nosné konstrukce pro dalekohled E-ELT

Návrh dalakohledu E-ELT
Autor: ESO/L. Calçada/ACe Consortium

Na ceremoniálu v Garchingu u Mnichova (Německo), který se uskutečnil 25. května 2016, podepsali zástupci ESO a ACe Consorcium (tvořeného firmami Astaldi, Cimolai a subdodavatelskou skupinou EIE) kontrakt na dodávku kopule a nosné konstrukce dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Jedná se o největší kontrakt, jaký kdy ESO uzavřela, a zároveň největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie. Při této příležitosti byl zveřejněn návrh konstrukce dalekohledu E-ELT. Stavba kopule i dalekohledu tak může skutečně začít.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 17/2016

Dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope (E-ELT)) s primárním zrcadlem o průměru 39 m bude největším teleskopem na světě pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast spektra: skutečné největší oko lidstva hledící do vesmíru. Dalekohled bude postaven v severním Chile a stanovišti, které je již připraveno.

Kontrakt na stavbu kopule a kostry samotného dalekohledu podepsali Tim de Zeeuw (generální ředitel ESO), Paolo Astaldi (ředitel firmy Astaldi) a Luigi Cimolai (prezident firmy Cimolai). Pro ESO bylo ctí na ceremoniálu přivítat také italskou ministryni pro vzdělání, vysoké školství a výzkum, kterou je Stefania Giannini, v doprovodu Renata Cianfaraniho italského generálního konzula v Mnichově, prezidenta ESO Council Patricka Roche a italských delegátů ESO Council, kterými jsou Nicolò D’Amico (zároveň prezident INAF) a Matteo Pardo (vědecký atašé italské ambasády v Berlíně). Přítomni byli rovněž Gianpietro Marchiori (prezident EIE) i další hosté a zástupci konsorcia.   

Součástí kontraktu je návrh, výroba, přeprava, konstrukce, sestavení na místě a ověření vlastností kopule i kostry dalekohledu. S přibližnou hodnotou kolem 400 milionů Euro se jedná o největší kontrakt, jaký kdy ESO uzavřela, a zároveň největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie.

Srovnání dalekohledu E-ELT s věží na Ještědu Autor: ESO
Srovnání dalekohledu E-ELT s věží na Ještědu
Autor: ESO

Kopule a kostra dalekohledu E-ELT vyžadují zcela nový přístup k celé konstrukci. Součástí kontraktu není jen obří otáčející se kopule s průměrem 85 m o hmotnosti 5 000 tun, ale také montáž dalekohledu a nosná konstrukce, jejíž pohyblivé části budou vážit více než 3 000 tun. V obou případech se jedná o zdaleka největší konstrukční prvky, jaké budou vyrobeny pro optický astronomický dalekohled. Kopule dosahuje výšky téměř 80 metrů a její půdorys má plochu srovnatelnou s fotbalovým hřištěm.    

Dalekohled E-ELT bude postaven na 3 000 m vysoké hoře Cerro Armazones vzdálené asi 20 kilometrů od observatoře ESO Paranal. Přístupová komunikace na místo a srovnání vrcholku hory byly již dokončeny. Očekává se, že práce na stavbě kopule budou zahájeny v roce 2017.

Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO při této příležitosti řekl: „Dalekohled E-ELT přinese objevy, které si zkrátka dnes neumíme ani představit. Bude inspirovat lidi na celém světě, aby přemýšleli o vědě, technologiích a našem místě ve vesmíru. Dnešní podpis smlouvy je důležitým krokem na cestě ke spuštění dalekohledu E-ELT v roce 2024.“

Paolo Astaldi, ředitel firmy Astaldi, k tomu dodává: „Jde vskutku o vizionářský projekt, a to jak po stránce astronomické, tak po konstrukční a inženýrské. Naše firma i ostatní partneři projektu Cimolai a EIE cítí obrovskou hrdost, že jsme byli vybráni, abychom pomohli přenést tuto vizi ESO do reality. Firma Astaldi je známa svými technickými schopnostmi, kvalitou konstrukce i výroby. Do tohoto projektu se pustíme ze všech sil a využijeme naše přednosti. Je pro mě vzrušující podepsat kontrakt s takovými astronomickými ambicemi.“  

Luigi Cimolai, prezident firmy Cimolai, řekl: „Je pro nás ctí a jsme vděčni, že naše společnost dostala příležitost podílet se na takto technicky náročném astronomickém projektu. Dalekohled E-ELT vyžaduje vysoce kvalitní inženýrskou a konstrukční práci. Věřím, že přispěje k dalšímu rozvoji našich schopností podílet se na stále složitějších projektech.

Také řada dalších aspektů konstrukce dalekohledu E-ELT v nedávné době značně pokročila. ESO již podepsalo dohodu o stavbě první generace přístrojů MICADO, HARMONI, METIS, a také systému adaptivní optiky MAORY. V blízké budoucnosti budou rovněž podepsány kontrakty na výrobu mohutného sekundárního zrcadla dalekohledu E-ELT.    

Dalekohled E-ELT bude sbírat světlo z větší plochy, než všechny ostatní vědecké dalekohledy světa dohromady. Systém adaptivní optiky (adaptive optics) pro E-ELT bude na stejných vlnových délkách schopen přinést 15krát detailnější snímky než kosmický dalekohled HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope). Projekt E-ELT nabízí řadu možností pro vznik inženýrských a technických vedlejších produktů, přenos technologií a technologických kontraktů. Podepsaný kontrakt demonstruje, že dalekohled E-ELT má potenciál stát se hnací silou ekonomického rozvoje, nabízí společnostem z členských států ESO příležitost podílet se na významných projektech v mezinárodním měřítku.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO, Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Alessandra Onorati
Media Contact for the ACe Consortium
Email: A.Onorati@Astaldi.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1617



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO, Tisková zpráva ESO, E-ELT, Ještěd


46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 A3 Atlas

Canon 6Da + Sigma 35mm f/1.4 @ f/2.5 4x60s, 5 polí horizontálně Skywatcher Star Adventurer 24.10.2024 19:30 - 20:00

Další informace »