Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První segmenty primárního zrcadla dalekohledu ELT úspěšně odlity
Jiří Srba Vytisknout článek

První segmenty primárního zrcadla dalekohledu ELT úspěšně odlity

První segmenty primárního zrcadla dalekohledu ELT úspěšně odlity
Autor: SCHOTT/ESO

Německá firma SCHOTT ve své továrně ve městě Mainz úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla pro dalekohled ELT. Hlavní zrcadlo dalekohledu ELT bude mít průměr 39 m a bude ho tvořit celkem 798 šestiúhelníkových segmentů. Po dokončení v roce 2024 by se dalekohled ELT měl stát největším optickým teleskopem na světě.

Primární zrcadlo připravovaného dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) bude s průměrem 39 m zdaleka největším, jaké bylo kdy osazeno v jakémkoliv dalekohledu pro viditelnou nebo infračervenou oblast. Takto velké zrcadlo je však příliš velké na to, aby bylo možné ho vyrobit z jednoho kusu skla. Proto bude sestaveno ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce 5 cm. Jednotlivé díly budou uloženy tak, aby mohly pracovat společně jako jedna optická plocha, která posbírá dvacetmilionkrát více světla než lidské oko.  

Marc Cayrel, vedoucí pro optomechaniku dalekohledu ELT pracující pro ESO, byl odlévání osobně přítomen. „Když jsem viděl odlévání prvních segmentů na vlastní oči, měl jsem dobrý pocit. Je to významný milník ve stavbě dalekohledu ELT.“

Stejně jako odlitek sekundárního zrcadla (eso1715) i segmenty primárního jsou vyrobeny z nízkoexpanzního sklokeramického materiálu Zerodur © [1] firmy SCHOTT. ESO této německé firmě přidělila kontrakty na výrobu syrových odlitků pro všechna velká zrcadla optického systému dalekohledu ELT (označovaná v pořadí od primárního jako M1, M2, M3 a M4) (eso1704).

Odlévání prvních segmentů je velmi důležité, protože inženýrům firmy SCHOTT umožňuje ověřit a optimalizovat výrobní proces i s ním spojené nástroje a postupy. Přestože se jedná o velmi důležitý krok, cesta je ještě velmi dlouhá – celkem je totiž potřeba vyrobit více než 900 segmentů (798 pro samotné primární zrcadlo a dalších 133 záložních). Po optimalizaci procesu výroby však bude možné segmenty odlévat rychlostí jeden kus za den.

Po samotném odlití projdou segmenty procesem pomalého chladnutí a řadou tepelných úprav. Následně budou zrcadla vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Broušení a pokovení zajistí francouzská společnost Safran Reosc, která bude rovněž provádět jejich testování (eso1717).

Poznámky

[1] Materiál Zerodur® byl vyvinut pro výrobu velkých astronomických zrcadel na sklonku 60. let 20. století. Má minimální teplotní roztažnost i při vysokých výkyvech teploty, je vysoce chemicky stabilní a je možné ho s vysokou přesností leštit. Odrazná vrstva z hliníku nebo stříbra bude na mimořádně hladký povrch segmentů napařena teprve krátce před uvedením dalekohledu do provozu a následně pravidelně obnovována. Řada známých dalekohledů využívá zrcadla z materiálu Zerodur® po celá desetiletí, včetně dalekohledů ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1801



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO/ELT, E-ELT, Tisková zpráva ESO


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

5min RAWky snímané cca od 19:30 do 22:15 135 min Light iso 3200 20 min dark iso 3200 v rámci úprav spíše jen zvýraznění detailu galaxie M31 andromedy

Další informace »