Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO podepsala kontrakty na gigantické primární zrcadlo dalekohledu ELT
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO podepsala kontrakty na gigantické primární zrcadlo dalekohledu ELT

Vizualizace primárního zrcadla dalekohledu ELT
Autor: ESO/L. Calçada

Na ceremoniálu, který se uskutečnil v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova, byly podepsány kontrakty na výrobu segmentového primárního zrcadla dalekohledu ELT o průměru 39 metrů. Německá firma SCHOTT vyrobí polotovary jednotlivých částí zrcadla a francouzská firma Safran Reosc zajistí jejich leštění a instalaci. Kontrakt na leštění těchto polotovarů je druhou největší zakázkou v rámci projektu stavby ELT a třetím největším kontraktem, jaký kdy ESO přidělila.

Unikátní optický systém dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) je složen z pěti zrcadlových optických prvků a každý z nich představuje samostatný technologicky náročný výrobek. Primární zrcadlo dalekohledu ESO/ELT (Extremely Large Telescope) složené ze 798 jednotlivých šestiúhelníkových segmentů (každý o průměru 1,4 m) se stane největším zrcadlem vyrobeným pro dalekohled pracující ve viditelné části spektra. Společně tyto segmenty posbírají asi třicet milionkrát více světla než lidské oko [1].    

Kontrakty na výrobu a leštění segmentů primárního zrcadla dalekohledu ELT podepsal generální ředitel ESO Tim de Zeeuw se zástupci vedení firem SCHOTT a Safran Reosc, pobočkou Safran Electronics & Defense, za přítomnosti zástupců vedení ESO. První kontrakt podepsali za firmu SCHOTT Christoph Fark, výkonný viceprezident pro pokročilou optiku, a Thomas Westerhoff, strategický marketingový ředitel pro materiál Zerodur. Druhý kontrakt za pobočku Safran Reosc podepsal Philippe Rioufreyt, vedoucí výkonný ředitel.   

Tim de Zeeuw ve své řeči vyjádřil potěšení nad aktuálním rychlým postupem příprav ELT: „Byly to mimořádné dva týdny! Během nich jsme spatřili odlitek sekundárního zrcadla pro ELT a minulý pátek se Michelle Bachelet, prezidentka Chile, zúčastnila slavnostního položení základního kamene ELT. Nyní dvojice evropských firem, světových lídrů v oboru, začíná pracovat na mohutném primárním zrcadle tohoto teleskopu, které představuje snad ten nejnáročnější úkol.“  

Celkem 798 šestiúhelníkových segmentů primárního zrcadla dalekohledu ELT bude vyrobeno ze sklo-keramického materiálu Zerodur® [2] firmy SCHOTT, který má mimořádně nízkou roztažnost. Firma SCHOTT již dříve získala zakázku na výrobu mohutného sekundárního i terciárního zrcadla a stejný materiál bude rovněž použit i u deformovatelného čtvrtého zrcadla optického systému ELT, které je v současnosti ve fázi výroby.   

Jakmile budou připraveny polotovary jednotlivých zrcadel, budou odeslány firmě Safran Reosc, která navrhne řešení pro jejich uchycení, provede broušení, leštění i finální integraci do jednoho celku s nosným systémem a před dodáním také zajistí jejich testování. Během procesu leštění bude dosaženo takové kvality optické plochy, že odchylka od požadovaného tvaru nebude v žádném místě větší než 10 nm (1/100 000 000 metru – pokud by plocha segmentu byla srovnatelná s velikostí Francie, odchylka tvaru by nepřesahovala několik milimetrů).   

Aby firma Safran Reosc byla schopna dodat takové množství kvalitních vyleštěných zrcadel během sedmi let, bude muset dosáhnout maximální rychlosti výroby až jedno zrcadlo denně. K tomu účelu připraví speciální nové zařízení ve svém provozu, který se specializuje na výrobu vysoce kvalitních optických a optoelektronických komponent [3].  

Nový kontrakt podepsaný s firmou Safran Reosc je druhým největším kontraktem v rámci projektu stavby dalekohledu ELT a třetím největším kontraktem, jaký kdy ESO zadala [4]. Firme Safran Reosc rovněž navrhne, vyleští a otestuje sekundární i terciární zrcadlo dalekohledu ELT, a již v současnosti pracuje na výrobě pouze 2 mm silného deformovatelného skořepinového zrcadla, které bude čtvrtým optickým prvkem systému ELT.   

Obě firmy, SCHOTT i Safran Reosc, mají dlouholeté a pozitivní zkušenosti se zapojením do projektů ESO. Společně vyrobili mnoho optických komponent včetně hlavních zrcadel dalekohledů ESO/VLT (Very Large Telescope.) o průměru 8,2 m.

Stavba dalekohledu ELT v současnosti pobíhá na vrcholu hory Cerro Armazones nedaleko observatoře ESO/Paranal v severním Chile. Dalekohledem by mělo první světlo projít v roce 2024.

Poznámky

[1] Segmenty primárního zrcadla dalekohledu ELT budou uloženy ve společném podpůrném systému a vybaveny hranovými senzory – nejpřesnějšími, jaké kdy byly použity v dalekohledu – které budou v reálném čase snímat vzájemnou polohu jednotlivých částí zrcadla (relativně vzhledem k sousedním prvkům). Umožní tak segmentům pracovat společně a vytvořit jeden dokonalý optický systém.  

[2] Zerodur® je materiál, který má téměř nulovou teplotní roztažnost i při vysokých výkyvech teploty, je vysoce chemicky stabilní a je možné jej s vysokou přesností leštit. Odrazný povrch z hliníku nebo stříbra bude na mimořádně hladký povrch segmentů napařen teprve krátce před tím, než bude dalekohled uveden do provozu. Řada známých dalekohledů využívá zrcadla z materiálu Zerodur® po celá desetiletí, včetně dalekohledů ESO/VLT (Very Large Telescope.) v Chile.

[3] Celkem bude vyrobeno a vyleštěno až 931 segmentů, včetně 133 tvořících záložní sadu, která umožní vyjmutí, výměnu a periodické čištění segmentů, jakmile bude dalekohled v plném provozu.  

[4] Dalšími dvěma kontrakty jsou: zakázka na výrobu kopule a hlavní konstrukce dalekohledu ELT; zakázka na evropské antény pro systém ALMA.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1717



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO/ELT, Tisková zpráva ESO


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »