Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito
Jiří Srba Vytisknout článek

Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito

Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT
Autor: SCHOTT/ESO

Firma SCHOTT (Mainz, Německo) dokončila odlévání kotouče pro sekundární zrcadlo dalekohledu ESO/ELT. Hotové zrcadlo bude mít průměr 4,2 m a bude vážit 3,5 tuny. Půjde o největší sekundární zrcadlo, jaké bylo dosud osazeno v dalekohledu, a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.

Dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope) se segmentovým zrcadlem o průměru 39 m se stane největším teleskopem svého druhu na světě. První světlo by optikou tohoto přístroje mělo projít v roce 2024. Odlitím sekundárního zrcadla M2, které je větší než primární zrcadla řady současných profesionálních vědeckých dalekohledů, se podařilo dosáhnout významného milníku při stavbě tohoto unikátního přístroje.

Polotovar zrcadla je blok (kotouč), odlitý v tomto případě ze sklokeramického materiálu Zerodur® [1]. Odlitek bude následně vybroušen, vyleštěn a pokoven do finální podoby zrcadla. V lednu 2017 podepsali ESO a firma SCHOTT kontrakt na výrobu polotovaru pro zrcadlo M2 (eso1704). ESO v tomto případě těží z plodné dlouholeté spolupráce s firmou SCHOTT, která rovněž vyrobila hlavní zrcadla o průměru 8,2 m, dnes používaná v dalekohledech VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile (ann12015). SCHOTT, producent mimořádných a kvalitních astronomických výrobků, již dodal polotovar pro deformovatelné tenké zrcadlo M4 (ann15055), které se stane čtvrtým členem optického systému dalekohledu ELT, a dodá rovněž terciální zrcadlo M3.      

Polotovar sekundárního zrcadla musí během příštího roku projít procesem pomalého chladnutí a mechanického i tepelného opracování. Teprve pak bude připraven pro finální úpravu přesného tvaru a leštění, které – dohromady s dalšími testy – provede francouzská společnost Safran Reosc (ann16045). Tvar zrcadla po broušení a leštění se na celé optické ploše nebude odchylovat od požadovaného tvaru o více než 15 nm (15 miliontin milimetru).

Po dokončení a instalaci bude zrcadlo M2 zavěšeno nad mohutným segmentovým primárním zrcadlem dalekohledu ELT, kde bude tvořit druhý člen nové pětiprvkové optické konstrukce. Toto zrcadlo je silně zakřivené a má asférický tvar, proto jeho výroba a testování představují mimořádně náročný úkol.

Poznámky

[1] Materiál Zerodur® byl vyvinut v 60. letech 20. století pro astronomické dalekohledy. Jeho hlavní předností je především téměř nulová roztažnost i při značných výkyvech teploty. Je také odolný proti chemikáliím a je možné ho leštit s vysokou přesností. Mnoho teleskopů na celém světě využívá zrcadla z tohoto materiálu po celá desetiletí, včetně dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Marc Cayrel; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6685; Email: mcayrel@eso.org

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1715



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO, ESO/ELT


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »