Historické zatmění Slunce pomohlo určit vládu egyptských faraonů

Zmíněný biblický text pochází ze starozákonní Knihy Jozue a už po staletí mátl odborníky na Bibli. Konkrétněji je v něm uvedeno, že poté, co Jozue vedl lid Izraele do Kanaánu – regionu starého Blízkého východu, který se rozkládal na území dnešního Izraele a Palestiny – pomodlil se: „Slunce, zastav se v Gibeonu a ty Měsíci v údolí Aijalon. A Slunce se zastavilo a Měsíc se zastavil, dokud národ nevykonal mstu na svých nepřátelích."

„Pokud tato slova popisují reálné pozorování, pak se v tu dobu uskutečnila mimořádná astronomická událost – otázkou zůstává, co tento text skutečně znamená. Moderní anglické překlady, které vycházejí z překladu krále Jakuba z roku 1611, obvykle interpretují tento text tak, že Slunce a Měsíc se přestaly pohybovat," uvádí profesor sir Colin Humphreys z univerzity v Cambridge. „Ale když jsme se vrátili k původnímu hebrejskému textu, uvědomili jsme si, že alternativním významem může být také to, že Slunce a Měsíc prostě přestaly dělat to, co běžně dělají: přestaly svítit. V tomto kontextu by hebrejská slova mohla odkazovat na zatmění Slunce, když Měsíc prochází mezi Zemí a Sluncem, a to pak zdánlivě přestane svítit. Tato interpretace je podpořena skutečností, že hebrejské slovo přeložené jako „zastavit se" má stejný kořen jako babylonské slovo použité ve starověkých astronomických textech popisujících zatmění."

Nezávislé důkazy o tom, že Izraelci byli v Kanaánu mezi 1500 a 1050 př. n. l., lze nalézt na Merenptahově stéle - egyptském textu, který pochází z doby vlády  faraóna Mernepta, syna známého Ramesse Velikého. Text na velkém žulovém bloku, který vystavuje Egyptské muzeum v Káhiře, říká, že byl vytesán v pátém roce vlády Merenptaha a zmiňuje se o válečném tažení faraona v Kanaánu, ve kterém porazil izraelský lid.

Humphreys a jeho spolupracovník Graeme Waddington nejsou první, kdo přichází s myšlenkou, že se biblický text může týkat zatmění Slunce. Předchozí interpretace však nebyly úspěšné, mimo jiné proto, že braly v úvahu pouze úplné sluneční zatmění, v němž je disk Slunce zcela zakryt Měsícem ve chvíli, kdy Měsíc prochází mezi Zemí a Sluncem. To, co dřívější historici nevzali v úvahu, bylo, že místo toho mohlo jít také o prstencové zatmění, při kterém Měsíc sice prochází přímo před Sluncem, ale je příliš vzdálený od Země na to, aby disk Slunce úplně zakryl. To vede k charakteristickému úkazu, někdy nazývanému jako „ohnivý kruh“. Ve starověkém světě se však stejné slovo používalo jak pro úplné, tak pro prstencové zatmění.

Z nejnovějších výpočtů, které berou v úvahu mj. změny v zemské rotaci, vyplývá, že jediné prstencové zatmění viditelné z Kanaánu mezi lety 1500 a 1050 př. n. l. se odehrálo 30. října 1207 př. n. l. v odpoledních hodinách. Díky použití těchto výpočtů, které vycházely z obou výše zmíněných textů, tak byli schopni historici určit začátek vlády faraona Merneptaha na rok 1210 nebo 1209 př. n. l. Vzhledem k tomu, že z jiných egyptských textů je známo, jak dlouho on a jeho otec Ramesse Veliký vládnuli, znamenalo by to, že Ramesse Veliký vládl mezi lety 1276-1210 př. n. l., s tolerancí plus minus jeden rok.

Až do této doby nebyla data vlády obou panovníků určena přesněji, ale za pomoci propojení vědních oborů astronomie a historie tak došlo k zajímavému objevu. „Zatmění Slunce jsou často používána jako pevný bod pro datování událostí ve starověku," dodává Humphreys. Výsledky výzkumníků byly publikovány v časopise Astronomy & Geophysics Královské astronomické společnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oxford Academic