Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Benátky nad Jizerou otevře každý týden

Hvězdárna Benátky nad Jizerou otevře každý týden

Hvězdárna Benátky nad Jizerou
Autor: Ladislav Štrych

V naší vlasti máme velmi mnoho hvězdáren. Je to zajímavé dědictví doby, kdy popularizace astronomie byla v kurzu o něco více, než je dnes obvyklé. Kromě velkých městských hvězdáren se můžete setkat i s mnoha nadšenci na menších hvězdárnách, kteří je provozují často jen z nadšení pro dobrou věc, s úctou k práci předků a přitom se je snaží i dále zvelebit a program zatraktivnit. Benátecká hvězdárna se otevírala podle zájmu nebo při významných akcích a úkazech. Nyní však bude otevřena každou sobotu. 

Na hvězdárně se od roku 2016 schází parta nadšených astronomů, kteří se určitou měrou dělí o její chod. Mezi nimi můžeme jmenovat Ladislava Štrycha, Jiřího Vlastu a Karla Dragouna. A právě jejich přičiněním začala vzkvétat nejen hvězdárna, ale i její pravidelná činnost.

K historii astronomického vzdělávání v Benátkách nad Jizerou nám Karel Dragoun napsal: „To , že zde vůbec o hvězdárně hovoříme, je od roku 1980 zásluha především pana Břetislava Veselého. Po několik let o hvězdárnu dobře pečoval, vedl astronomický kroužek a podařilo se mu zde vychovat několik amatérských astronomů, což bylo velice důležité pro budoucí chod hvězdárny. 
Svou funkci totiž předal jednomu ze svých žáků Radovanu Kováčovi, který dál ukazoval lidem krásy hvězdé oblohy a staral se o hvězdárnu, za což i jemu patří velký dík. 

Jak už to chodí, tím, že na chod hvězdárny zůstal později Radovan Kováč sám a život přinášel i jiné, důležitější věci, než jsou koníčky, provoz hvězdárny se omezil jen na domluvu po telefonu. Nebyl to ideální stav, ale hvězdárna alespoň plnila svou funkci.

Vše se naštěstí začalo obracet k lepšímu, protože na hvězdárnu se začal vracet další z žáků pana Veselého, Ladislav Štrych, který se nadávno stal novým vedoucím hvězdárny a začal pomáhat s jejím provozem. Hvězdárna začala opět více ožívat, ale na pravidelnou otvírací dobu, zatím nebylo dost času a sil.

Karel Dragoun ještě poskytl další informace pro místní média. Z nich citujeme:

„Benátecká hvězdárna je malá. Není tam ani zavedena voda, nebo třeba internet. Její význam je ovšem velký. Snad krom hvězdárny v Jičíně nebo v Turnově, je to jediná hvězdárna v okruhu asi 80 km, kde je ještě možné pozorovat krásy vesmíru, jako jsou mlhoviny, galaxie a další slabé objekty. Velké světelné znečištění, jaké má např. hvězdárna v Mladé Boleslavi, nebo Štefánikova a Ďáblická hvězdárna v Praze, tyto slaboučké ale krásné objekty téměř neumožňuje pozorovat. Na těchto hvězdárnách, byť tam jsou velké dalekohledy, vám tedy především ukážou jen Měsíc a planety, kdy světelné znečištění tolik nevadí. 

Dalekohled na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou Autor: Ladislav Štrych
Dalekohled na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou
Autor: Ladislav Štrych
Naopak Benátecká hvězdárna, má tyto podmínky pro pozorování mnohem lepší. Sice i tady je světelný smog, ale ne tak velký, jako na hvězdárnách v okolí. Hurá tedy, můžeme pozorovat nádherné mlhoviny a mnoho milionů světelných let vzdálené majestátní galaxie. Ano, můžeme, ale bohužel zatím ne všechny přímo na hvězdárně. 

Pan Břetislav Veselý tenkrát dělal co mohl, aby hvězdárna měla dalekohed. To se podařilo, ale dnes, po téměř čtyřiceti letech, to je dalekohled pro tyto účely prakticky nepoužitelný. A tak i na Benátecké hvězdárně se ukazuje návštěvníkům jen Měsíc a planety. A galaxie a mlhoviny? Ty bohužel pozorujeme raději doma, protože tam máme mnohem větší dalekohledy, než má hvězdárna. Ano, doba pokročila a dnes má leckterý astronom amatér doma větší dalekohled, než býval na lidových hvězdárnách, Benáteckou nevyjímaje. 

Jistě, i v Benátkách se setkáte s pozorováním oblohy většími dalekohledy, ale dovážení těchto často těžkých a drahých přístrojů není praktické. Hvězdárna tedy stojí před dalším úkolem - pořídit nějaký přenosný dalekohled, případně zajistit i nějaký větší a modernější dalekohled, který umožní pěkný zážitek z pozorování.

Díky pochopení města je hvězdárna opravena a udržována v provozuschopném stavu. Jak je vidět, na jedné straně můžeme být rádi, že hvězdárna opět žije a rádi vás zveme na její návštěvu, ale cesta k lepšímu vybavení bude ještě trnitá. 

Závěrem ještě jedna výzva mladým nadšeným astronomům z okolí. Pokud je vám 15 let a více, jste srdečně zváni. Rádi vás zasvětíme do provozu hvězdárny a časem se na něm můžete třeba i podílet. 

Práce a problémů nás čeká hodně, ale věříme, že vše dobře dopadne a hvězdárna se opět stane místem, kam se každý bude rád vracet.“

Dalekohled v kopuli benátecké hvězdárny Autor: Ladislav Štrych
Dalekohled v kopuli benátecké hvězdárny
Autor: Ladislav Štrych




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hvězdárna Benátky nad Jizerou


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »