Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Benátky nad Jizerou otevře každý týden

Hvězdárna Benátky nad Jizerou otevře každý týden

Hvězdárna Benátky nad Jizerou
Autor: Ladislav Štrych

V naší vlasti máme velmi mnoho hvězdáren. Je to zajímavé dědictví doby, kdy popularizace astronomie byla v kurzu o něco více, než je dnes obvyklé. Kromě velkých městských hvězdáren se můžete setkat i s mnoha nadšenci na menších hvězdárnách, kteří je provozují často jen z nadšení pro dobrou věc, s úctou k práci předků a přitom se je snaží i dále zvelebit a program zatraktivnit. Benátecká hvězdárna se otevírala podle zájmu nebo při významných akcích a úkazech. Nyní však bude otevřena každou sobotu. 

Na hvězdárně se od roku 2016 schází parta nadšených astronomů, kteří se určitou měrou dělí o její chod. Mezi nimi můžeme jmenovat Ladislava Štrycha, Jiřího Vlastu a Karla Dragouna. A právě jejich přičiněním začala vzkvétat nejen hvězdárna, ale i její pravidelná činnost.

K historii astronomického vzdělávání v Benátkách nad Jizerou nám Karel Dragoun napsal: „To , že zde vůbec o hvězdárně hovoříme, je od roku 1980 zásluha především pana Břetislava Veselého. Po několik let o hvězdárnu dobře pečoval, vedl astronomický kroužek a podařilo se mu zde vychovat několik amatérských astronomů, což bylo velice důležité pro budoucí chod hvězdárny. 
Svou funkci totiž předal jednomu ze svých žáků Radovanu Kováčovi, který dál ukazoval lidem krásy hvězdé oblohy a staral se o hvězdárnu, za což i jemu patří velký dík. 

Jak už to chodí, tím, že na chod hvězdárny zůstal později Radovan Kováč sám a život přinášel i jiné, důležitější věci, než jsou koníčky, provoz hvězdárny se omezil jen na domluvu po telefonu. Nebyl to ideální stav, ale hvězdárna alespoň plnila svou funkci.

Vše se naštěstí začalo obracet k lepšímu, protože na hvězdárnu se začal vracet další z žáků pana Veselého, Ladislav Štrych, který se nadávno stal novým vedoucím hvězdárny a začal pomáhat s jejím provozem. Hvězdárna začala opět více ožívat, ale na pravidelnou otvírací dobu, zatím nebylo dost času a sil.

Karel Dragoun ještě poskytl další informace pro místní média. Z nich citujeme:

„Benátecká hvězdárna je malá. Není tam ani zavedena voda, nebo třeba internet. Její význam je ovšem velký. Snad krom hvězdárny v Jičíně nebo v Turnově, je to jediná hvězdárna v okruhu asi 80 km, kde je ještě možné pozorovat krásy vesmíru, jako jsou mlhoviny, galaxie a další slabé objekty. Velké světelné znečištění, jaké má např. hvězdárna v Mladé Boleslavi, nebo Štefánikova a Ďáblická hvězdárna v Praze, tyto slaboučké ale krásné objekty téměř neumožňuje pozorovat. Na těchto hvězdárnách, byť tam jsou velké dalekohledy, vám tedy především ukážou jen Měsíc a planety, kdy světelné znečištění tolik nevadí. 

Dalekohled na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou Autor: Ladislav Štrych
Dalekohled na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou
Autor: Ladislav Štrych
Naopak Benátecká hvězdárna, má tyto podmínky pro pozorování mnohem lepší. Sice i tady je světelný smog, ale ne tak velký, jako na hvězdárnách v okolí. Hurá tedy, můžeme pozorovat nádherné mlhoviny a mnoho milionů světelných let vzdálené majestátní galaxie. Ano, můžeme, ale bohužel zatím ne všechny přímo na hvězdárně. 

Pan Břetislav Veselý tenkrát dělal co mohl, aby hvězdárna měla dalekohed. To se podařilo, ale dnes, po téměř čtyřiceti letech, to je dalekohled pro tyto účely prakticky nepoužitelný. A tak i na Benátecké hvězdárně se ukazuje návštěvníkům jen Měsíc a planety. A galaxie a mlhoviny? Ty bohužel pozorujeme raději doma, protože tam máme mnohem větší dalekohledy, než má hvězdárna. Ano, doba pokročila a dnes má leckterý astronom amatér doma větší dalekohled, než býval na lidových hvězdárnách, Benáteckou nevyjímaje. 

Jistě, i v Benátkách se setkáte s pozorováním oblohy většími dalekohledy, ale dovážení těchto často těžkých a drahých přístrojů není praktické. Hvězdárna tedy stojí před dalším úkolem - pořídit nějaký přenosný dalekohled, případně zajistit i nějaký větší a modernější dalekohled, který umožní pěkný zážitek z pozorování.

Díky pochopení města je hvězdárna opravena a udržována v provozuschopném stavu. Jak je vidět, na jedné straně můžeme být rádi, že hvězdárna opět žije a rádi vás zveme na její návštěvu, ale cesta k lepšímu vybavení bude ještě trnitá. 

Závěrem ještě jedna výzva mladým nadšeným astronomům z okolí. Pokud je vám 15 let a více, jste srdečně zváni. Rádi vás zasvětíme do provozu hvězdárny a časem se na něm můžete třeba i podílet. 

Práce a problémů nás čeká hodně, ale věříme, že vše dobře dopadne a hvězdárna se opět stane místem, kam se každý bude rád vracet.“

Dalekohled v kopuli benátecké hvězdárny Autor: Ladislav Štrych
Dalekohled v kopuli benátecké hvězdárny
Autor: Ladislav Štrych




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hvězdárna Benátky nad Jizerou


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »