Hvězdárna Žebrák Autor: Jaromír CieslaNa konci dubna 2014 jsem navštívil jednu z malých a dnes zase živých hvězdáren, hvězdárnu v Žebráku. Kromě hvězdárny samotné je zajímavá i historie místa, kde se nachází královské komorní město Žebrák...
Na konci dubna 2014 jsem navštívil jednu z malých a dnes zase živých hvězdáren, hvězdárnu v Žebráku. Jelikož jsem projížděl kolem v době, kdy hvězdárna neměla návštěvní dobu, obrátil jsem se na členy Sdružení Hvězdárny Žebrák. Obratem mi byla nabídnuta možnost prohlídky hvězdárny v pro mne vhodném čase.
Žebrák, pohled z kopule hvězdárny Autor: Jaromír CieslaKromě hvězdárny samotné je zajímavá i historie místa, kde se nachází královské komorní město Žebrák.
První písemné zprávy o Žebráku pocházejí z roku 1280, avšak archeologické vykopávky dokládají osídlení již před sedmi tisíci lety, kdy se zde nacházela rozsáhlá osada. Je docela možné, že již tehdy se zde našli jedinci, kterým jasná obloha posetá tisíci hvězdami nedala v noci spát.
Hvězdárna Žebrák, vstup Autor: Jaromír CieslaOsada Žebrák byla založena asi ve 12. století a od století 13. byla rušným tržištěm na obchodní cestě mezi Prahou a Plzní. V roce 1396 byla obec Žebrák povýšena dekretem krále Václava IV. na město.
Dominantou města je zřícenina hradu Točník, který byl založen v roce 1390 králem Václavem IV. Kousek pod ním se pak nacházejí zbytky hradu Žebrák, který byl postaven kolem roku 1280 Oldřichem Zajícem z Valdeka. Hrad je od roku 1552 opuštěn a do dnešní doby se z něj dochovala pouze válcová věž, ze které je pěkná vyhlídka.
Meteorit Žebrák Autor: Hvězdárna ŽebrákVýznamným datem byl 24. listopad roku 1824. Ten den byl kolem osmé hodiny zaznamenán let kamenného meteoritu (chondritu). Tento jev byl doprovázen hlasitými zvukovými efekty a před dopadem se rozpadl na několik úlomků. Jednotlivé kusy dopadly v oblasti mezi Žebrákem a Praskolesy.
Událost vyvolala značný zájem mezi občany a tak není divu, že krátce po pádu byly nalezeny hned dva největší úlomky o celkové hmotnosti 1873 g. Jejich nálezcem byl žebrácký občan F. Kolben.
Oba nalezené kusy odkoupil hrabě Eugen z Vrbna. Jeden z nich daroval do sbírek Vlastivědného muzea v Praze. Dnes můžeme tento kus o hmotnosti 861 g spatřit ve sbírkách Národního muzea. Další kusy se nacházejí ve sbírkách Muzea přírodní historie ve Vídni a v Budapešti. Množství drobných úlomků o hmotnostech 1 až 14 g je pak rozeseto ve sbírkách muzeí po celém světě.
Dalekohled newton 350/2150 mm na podkovové montáži hvězdárny Žebrák Autor: Jaromír CieslaPřibližně padesát let po této události se zde začíná scházet skupina zájemců o astronomii. Po čase přišli s návrhem na stavbu hvězdárny, který se nakonec, i když jen v polovičním rozsahu, podařilo prosadit. Stavba hvězdárny na snadno dostupném místě na kopci nad městem probíhala v akci “Z” za účasti členů astronomického kroužku při ZK TOS a občanů města.
Přednášková místnost hvězdárny Žebrák Autor: Jaromír CieslaHvězdárna byla slavnostně otevřena v roce 1954. Na hvězdárně se scházel astronomický kroužek, byla prováděna astronomická pozorování, jako proměnné hvězdy, sluneční skvrny a astrofotografie. Po několika letech aktivního působení její činnost postupně upadá, až nakonec dochází k uzavření hvězdárny.
Začátkem 21. století si nevyužité hvězdárny všímá skupina astronomů amatérů, které není její stav lhostejný. Z toho důvodu zakládají v roce 2004 Sdružení Hvězdárna Žebrák, které se aktivně zapojuje do kulturního dění města. Svojí činností se těší nejen velkému zájmu občanů, ale i významných osobností, které tuto hvězdárnu navštívili.
Dalekohled newton 350/2150 mm na podkovové montáži hvězdárny Žebrák Autor: Jaromír CieslaV přízemí budovy o půdorysu asi 6x6 m se nachází malá přednášková místnost pro 16 lidí, vybavená moderní audiovizuální technikou.
Po dřevěném schodišti se vstupuje do prostoru kopule, která má průměr 5,5 m. Zde se nachází hlavní dalekohled hvězdárny, kterým je Newton s průměrem hlavního zrcadla 350 mm a ohniskové vzdálenosti 2150 mm. Jelikož byla kvalita původního zrcadla nevyhovující, bylo nejdříve v roce 2005 přebroušeno a nakonec v roce 2007 vyměněno za nové. Dalekohled je usazen v paralaktické vidlicové montáži, u které se konstruktéři nechali inspirovat v té době největším dalekohledem na světě a tak svou stavbou nápadně připomíná velký pětimetrový dalekohled na hoře Mt. Palomar v USA. Ovšem v mnohem menším měřítku.
Hvězdárna Žebrák a meteobudka Autor: Jaromír CieslaPohon dalekohledu byl doplněn elektronikou a tak nedělá velké těžkosti zaměření na pozorovaný objekt a také plynulé sledování po obloze.
Součástí dalekohledu byla i fotokomora, která se nyní rekonstruuje. Plánuje se také zakoupení slunečního dalekohledu.
Pro pozorování je používáno také několik přenosných dalekohledů, k nimž patří refraktor Meade na azimutální montáži s automatickým naváděním a zrcadlový Newton D150 mm na německé paralaktické montáži.
Na pozemku hvězdárny se nachází meteorologická stanice sledující počasí. Naměřená data jsou přenášená prostřednictvím internetu. Na budově je umístěna webová kamera, která přenáší online pohled na město Žebrák.
Hvězdárna Žebrák, cedule Autor: Jaromír CieslaNa hvězdárně se pravidelně konají astronomické přednášky a pozorování pro veřejnost, schází se zde astronomický kroužek a je vydáván zpravodaj Astronomie dnes.
Na hvězdárně probíhají i další zajímavé akce, kterými se sdružení pozitivně zviditelňuje v očích veřejnosti. Jsou to podzimní drakiády, účasti na muzejních nocích, veřejná pozorování z hradu Točník, výšlapy po stopách meteoritu, přednášky v muzeu a další. Informace o aktivitě hvězdárny lze nalézt na webových stránkách www.hvezdarnazebrak.cz.
Na 20. 6. 2014 je připravována slavnostní akce hvězdárny u příležitosti výročí 60 let od otevření hvězdárny, 10 let činností Sdružení Hvězdárna Žebrák a 190 let od pádu meteoritu.
Model dalšího rozvoje hvězdárny Žebrák Autor: Jaromír CieslaHlavním plánem hvězdárny do budoucna je přístavba hvězdárny a dokonce vybudování planetária. První zdárné kroky má již hvězdárna za sebou. Ve spolupráci s arch. Josefem Pánkem byl vypracován projekt, který prošel připomínkovým řízením.
V dohledné době by tak zde mohlo vzniknout přírodovědné a informační centrum, které by poskytlo dostatečné prostory pro důstojnou popularizaci vědy jako zdroj vzdělávání, poučení a zábavy na Berounsku.
Závěrem děkuji mému průvodci, kterým byl Václav Kebrle.
Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4