Hvězdárna Žebrák

Na konci dubna 2014 jsem navštívil jednu z malých a dnes zase živých hvězdáren, hvězdárnu v Žebráku. Jelikož jsem projížděl kolem v době, kdy hvězdárna neměla návštěvní dobu, obrátil jsem se na členy Sdružení Hvězdárny Žebrák. Obratem mi byla nabídnuta možnost prohlídky hvězdárny v pro mne vhodném čase.

Kromě hvězdárny samotné je zajímavá i historie místa, kde se nachází královské komorní město Žebrák. První písemné zprávy o Žebráku pocházejí z roku 1280, avšak archeologické vykopávky dokládají osídlení již před sedmi tisíci lety, kdy se zde nacházela rozsáhlá osada. Je docela možné, že již tehdy se zde našli jedinci, kterým jasná obloha posetá tisíci hvězdami nedala v noci spát.

Osada Žebrák byla založena asi ve 12. století a od století 13. byla rušným tržištěm na obchodní cestě mezi Prahou a Plzní. V roce 1396 byla obec Žebrák povýšena dekretem krále Václava IV. na město. Dominantou města je zřícenina hradu Točník, který byl založen v roce 1390 králem Václavem IV. Kousek pod ním se pak nacházejí zbytky hradu Žebrák, který byl postaven kolem roku 1280 Oldřichem Zajícem z Valdeka. Hrad je od roku 1552 opuštěn a do dnešní doby se z něj dochovala pouze válcová věž, ze které je pěkná vyhlídka.

Významným datem byl 24. listopad roku 1824. Ten den byl kolem osmé hodiny zaznamenán let kamenného meteoritu (chondritu). Tento jev byl doprovázen hlasitými zvukovými efekty a před dopadem se rozpadl na několik úlomků. Jednotlivé kusy dopadly v oblasti mezi Žebrákem a Praskolesy.
Událost vyvolala značný zájem mezi občany a tak není divu, že krátce po pádu byly nalezeny hned dva největší úlomky o celkové hmotnosti 1873 g. Jejich nálezcem byl žebrácký občan F. Kolben.
Oba nalezené kusy odkoupil hrabě Eugen z Vrbna. Jeden z nich daroval do sbírek Vlastivědného muzea v Praze. Dnes můžeme tento kus o hmotnosti 861 g spatřit ve sbírkách Národního muzea. Další kusy se nacházejí ve sbírkách Muzea přírodní historie ve Vídni a v Budapešti. Množství drobných úlomků o hmotnostech 1 až 14 g je pak rozeseto ve sbírkách muzeí po celém světě.

Přibližně padesát let po této události se zde začíná scházet skupina zájemců o astronomii. Po čase přišli s návrhem na stavbu hvězdárny, který se nakonec, i když jen v polovičním rozsahu, podařilo prosadit. Stavba hvězdárny na snadno dostupném místě na kopci nad městem probíhala v akci “Z” za účasti členů astronomického kroužku při ZK TOS a občanů města.

Hvězdárna byla slavnostně otevřena v roce 1954. Na hvězdárně se scházel astronomický kroužek, byla prováděna astronomická pozorování, jako proměnné hvězdy, sluneční skvrny a astrofotografie. Po několika letech aktivního působení její činnost postupně upadá, až nakonec dochází k uzavření hvězdárny.
Začátkem 21. století si nevyužité hvězdárny všímá skupina astronomů amatérů, které není její stav lhostejný. Z toho důvodu zakládají v roce 2004 Sdružení Hvězdárna Žebrák, které se aktivně zapojuje do kulturního dění města. Svojí činností se těší nejen velkému zájmu občanů, ale i významných osobností, které tuto hvězdárnu navštívili.

V přízemí budovy o půdorysu asi 6x6 m se nachází malá přednášková místnost pro 16 lidí, vybavená moderní audiovizuální technikou. Po dřevěném schodišti se vstupuje do prostoru kopule, která má průměr 5,5 m. Zde se nachází hlavní dalekohled hvězdárny, kterým je Newton s průměrem hlavního zrcadla 350 mm a ohniskové vzdálenosti 2150 mm. Jelikož byla kvalita původního zrcadla nevyhovující, bylo nejdříve v roce 2005 přebroušeno a nakonec v roce 2007 vyměněno za nové. Dalekohled je usazen v paralaktické vidlicové montáži, u které se konstruktéři nechali inspirovat v té době největším dalekohledem na světě a tak svou stavbou nápadně připomíná velký pětimetrový dalekohled na hoře Mt. Palomar v USA. Ovšem v mnohem menším měřítku.

Pohon dalekohledu byl doplněn elektronikou a tak nedělá velké těžkosti zaměření na pozorovaný objekt a také plynulé sledování po obloze.
Součástí dalekohledu byla i fotokomora, která se nyní rekonstruuje. Plánuje se také zakoupení slunečního dalekohledu. Pro pozorování je používáno také několik přenosných dalekohledů, k nimž patří refraktor Meade na azimutální montáži s automatickým naváděním a zrcadlový Newton D150 mm na německé paralaktické montáži.
Na pozemku hvězdárny se nachází meteorologická stanice sledující počasí. Naměřená data jsou přenášená prostřednictvím internetu. Na budově je umístěna webová kamera, která přenáší online pohled na město Žebrák.

Na hvězdárně se pravidelně konají astronomické přednášky a pozorování pro veřejnost, schází se zde astronomický kroužek a je vydáván zpravodaj Astronomie dnes.
Na hvězdárně probíhají i další zajímavé akce, kterými se sdružení pozitivně zviditelňuje v očích veřejnosti. Jsou to podzimní drakiády, účasti na muzejních nocích, veřejná pozorování z hradu Točník, výšlapy po stopách meteoritu, přednášky v muzeu a další. Informace o aktivitě hvězdárny lze nalézt na webových stránkách www.hvezdarnazebrak.cz.

Na 20. 6. 2014 je připravována slavnostní akce hvězdárny u příležitosti výročí 60 let od otevření hvězdárny, 10 let činností Sdružení Hvězdárna Žebrák a 190 let od pádu meteoritu.

Hlavním plánem hvězdárny do budoucna je přístavba hvězdárny a dokonce vybudování planetária. První zdárné kroky má již hvězdárna za sebou. Ve spolupráci s arch. Josefem Pánkem byl vypracován projekt, který prošel připomínkovým řízením.
V dohledné době by tak zde mohlo vzniknout přírodovědné a informační centrum, které by poskytlo dostatečné prostory pro důstojnou popularizaci vědy jako zdroj vzdělávání, poučení a zábavy na Berounsku.

Závěrem děkuji mému průvodci, kterým byl Václav Kebrle.