Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Internetový kurz základů astronomie finišuje

Internetový kurz základů astronomie finišuje

Mléčná dráha nad Ontariem. Autor: Kerry-Ann Lecky Hepburn
Mléčná dráha nad Ontariem.
Autor: Kerry-Ann Lecky Hepburn
Zajímá vás astronomie? Jste z Jihomoravského kraje? Chcete se něco dozvědět o vesmíru? Pak se přihlaste do bezplatného kurzu, který nabízí Hvězdárna a planetárium Brno. Máte poslední možnost!

Internetový kurz základů astronomie je dostupný na adrese http://www.hvezdarna.cz/astrokurz. Hvězdárna a planetárium Brno jej provozuje od léta 2011 a dosud se do jeho řešení zapojilo několik stovek zájemců. Kurz je v tomto okamžiku určen žákům základních i středních škol Jihomoravského kraje.

Účastníci kurzu získají informace o dění na nebi, naučí se pozorovat noční i denní oblohu, najdou odpovědi na nejrůznější, zapeklité otázky, dozví se, jak vybrat ten správný dalekohled a zabrousí dokonce do doby, kdy vznikal vesmír. Až na pár výjimek přitom nemusí opustit teplo domova či zázemí školní učebny. Stačí jen mít základní znalosti matematiky a fyziky.

Astronomický kurz je jedinečný z mnoha důvodů. Jednak svým rozsahem - tvoří jej 92 kapitol, doplněných několika stovkami krásných ilustrací a infografik, stejně jako praktickými úlohami a otázkami. Účastníci kurzu se mohou také sdružovat prostřednictvím sociální sítě Facebook a co je asi nejdůležitější, mohou se s prosbou o pomoc kdykoli obrátit na odborníka - astronoma.

K dispozici jsou hned čtyři pracovníci Hvězdárny a planetária Brno, kteří kdykoli pomohou s řešením méně srozumitelného zadání, nejednoznačnou formulací, nepochopitelným textem či technickou závadou. Všichni absolventi také obdrží certifikát skutečného znalce oblohy, ti nejzapálenější se dokonce mohou přihlásit na ústní zkoušku před odbornou komisí Hvězdárny a planetária Brno.

Studijní podklady pro kurz sestavil Jiří Dušek, Pavel Gabzdyl a Jan Píšala, odbornou supervizi provedl Zdeněk Mikulášek, programování zajistil Pavel Karas. Projekt Internetový kurz základů astronomie CZ.1.07/1.1.02/02.0156 realizuje Hvězdárna a planetárium Brno, příspěvková organizace v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.1.02 Zvyšování kvality ve vzdělávání v Jihomoravském kraji Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »