Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Letní astronomická expedice Úpice 2025

Letní astronomická expedice Úpice 2025

Letní astronomická expedice Úpice 2025
Autor: Letní astronomická expedice

Na Hvězdárně v Úpici se od 17. do 27. července, již po šedesáté sedmé, koná astronomické soustředění dětí a mládeže, takzvaná Letní astronomická expedice Úpice. Tato akce, původně organizovaná jako zácviková expedice pro pozorování meteorů, se postupně přeměnila na letní školu astronomie pod kopulemi Hvězdárny v Úpici. Magické prostředí areálu hvězdárny spolu s místním astronomickým geniem loci přináší skvělou atmosféru nasáklou astronomickou atmosférou. Pokud k tomu přičteme i zapálené astronomy Hvězdárny v Úpici a Hvězdárny Prostějov, která se na organizaci též podílí, vězte, že i astronomií nepolíbený účastník odjíždí domů jako přinejmenším nadšený amatérský astronom.

Hvězdárna v Úpici Autor: Marcel Bělík
Hvězdárna v Úpici
Autor: Marcel Bělík

Hvězdárna v Úpici se již od svého vzniku zaměřila nejen na profesionální astronomická pozorování, ale i na popularizaci astronomie. A to zejména mezi mládeží. A letní astronomické expedice, tedy specializované tábory, k tomu sloužily úplně prvotřídně. Ovšem doba se postupně měnila a tak téměř jednohlasé zvolání mnoha expedičníků "STOP" při spatření meteoru na obloze se již pod úpickým hvězdným nebem neozývá tak často. Pozorování se rozšířilo o další obory a tak se dnes účastnící podílí i na pozorování proměnných hvězd, Slunce, planet, Měsíce, zabrousí i do radioastronomických sledování oblohy a v posledních letech si vyzkouší i lety do vesmíru.

Expedice 2024 Autor: Marcel Bělík
Expedice 2024
Autor: Marcel Bělík

Loňský ročník byl například zaměřen na přistání na Měsíci. Ovšem, i když bylo mnoho aktivit zaměřeno k této oblasti, nebylo zapomenuto ani na astronomická pozorování. Tedy i ty zmíněné meteory. V podstatě od znalosti souhvězdí až po samostatné měření rychlosti rotace Země, to bylo náplní celé akce. Děti se naučily nejen pozorovat oblohu, ovládat dalekohledy, ale i zpracovat svá pozorování do uceleného výsledku. A kromě těchto dovedností si mohli za pomoci našich lektorů vyrobit vlastní hvězdný atlas či baterku vhodnou pro pozorování oblohy, ale i vlastní konstrukci "lunárního vozítka" či vypustit vlastní raketu.

Noční Hvězdárna v Úpici Autor: Hvězdárna v Úpici
Noční Hvězdárna v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici

I v letošním roce nás čeká deset astronomických dní a nocí naplněných pozorováním oblohy, přednáškami, pokusy a cvičeními. Tématem expedice bude kosmická stanice ISS, ovšem, nejen ona. Připravili jsme opět bohatý program, při němž se naši mladí astronomové budou zabývat nejen praktickým pozorováním oblohy, dalekohledy a třeba i virtuální realitou, dostane se však i dostatek času na tábornické aktivity jako koupání, hry a špekáčky na ohni.

Expedice Úpice Autor: Marcel Bělík
Expedice Úpice
Autor: Marcel Bělík

Akce se pravidelně účastní zejména zájemci věkové skupiny od druhého stupně základní školy až po školy střední. Sále je možno se ještě přihlašovat skrze web Hvězdárny v Úpici (www.obsupice.cz), případně přímo přes formulář https://forms.gle/sophGyyQjQ43GNha8.

Další informace lze nalézt na stránkách i minulých expedic.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Letní astronomická expedice v Úpici


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »