Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  LITOMYŠL v Mezinárodním roce astronomie

LITOMYŠL v Mezinárodním roce astronomie

Logo IYA 2009
Logo IYA 2009
Pod záštitou předsedy Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Jiřího Grygara a starosty města Michala Kortyše.

Město Litomyšl a Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Astronautickou sekcí České astronomické společnosti, Astronomickou společností v Hradci Králové, Astronomickou společností Pardubice a Hvězdárnou barona Krause v Pardubicích vás zvou na rozmanitý astronomický program, který proběhne v pátek 3. dubna a v sobotu 4. dubna 2009 v Litomyšli.

Unikátní plastika těsné dvojhvězdy věnovaná Prof. Kopalovi.
Unikátní plastika těsné dvojhvězdy věnovaná Prof. Kopalovi.
Akce se koná při příležitosti 95. výročí narození litomyšlského rodáka, čestného občana města a světoznámého astronoma Prof. Zdeňka Kopala a v roce, kdy si Litomyšl připomíná 750 roků od svého založení.

Program je určen základním i středním školám, mateřským školkám a veřejnosti a je dvoudenní: v pátek 3. dubna dopoledne pro školy, odpoledne a večer pro veřejnost a v sobotu 4. dubna pro veřejnost.


Veškerý program zdarma.

PROGRAM

Pátek 3. dubna 2009

9:00 - 13:00 Klášterní zahrady

Pozorování Slunce přes filtr dalekohledem a doprovodný dětský program pro mateřské, základní i střední školy. Při zatažené obloze si ukážeme, co dalekohled umí, na pozemských předmětech. V případě deště nás najdete na arkádách na zámku.

14:00 - 17:00 na náměstí u sochy Bedřicha Smetany

Dalekohledy, pozorování Slunce přes filtr. Koná se i v případě špatného počasí, schováme se pod přístřešek. V případě zatažené oblohy si ukážeme, co dalekohled umí, na pozemských předmětech.

18:30 Vzpomínkové setkání u památníku Prof. Zdeňka Kopala (promluví Dr. Jiří Grygar a starosta města, položení kytice)

20:00 - 23:00 Klášterní zahrady

Pozorování noční oblohy dalekohledy

Sobota 4. dubna 2009

9:30 - 17:00 Přednáškový seriál na zámku

      09:30 RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Kam spěje astronomie? (během příštího desetiletí)
      11:00 PhDr. Milan Skřivánek - Přírodovědecké tradice v Litomyšli
      12:00 - 13:30 přestávka na oběd
      13:30 Předání titulu Astrofotograf roku 2008 (Česká astronomická společnost)
      14:00 Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. - Vznik hvězd a vývoj galaxií
      15:30 Ing. Martin Myslivec - Astrofotografie a jak na ni
      17:00 Závěr
V předsálí si budete moci prohlédnout doprovodné výstavy a exponáty. K dispozici budou informační materiály Mezinárodního roku astronomie - zdarma.

9:00 - 14:00 na náměstí u sochy Bedřicha Smetany

Pozorování Slunce dalekohledem s filtrem a dětský program - omalovánky, soutěže, kvízy a křížovky. Koná se i v případě špatného počasí, schováme se pod přístřešek. V případě zatažené oblohy si ukážeme, co dalekohled umí, na pozemských předmětech.

Přílohy
[1] Pozvánka v PDF
[2] Pozvánka v DOC




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »