Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  LITOMYŠL v Mezinárodním roce astronomie

LITOMYŠL v Mezinárodním roce astronomie

Logo IYA 2009
Logo IYA 2009
Pod záštitou předsedy Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Jiřího Grygara a starosty města Michala Kortyše.

Město Litomyšl a Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Astronautickou sekcí České astronomické společnosti, Astronomickou společností v Hradci Králové, Astronomickou společností Pardubice a Hvězdárnou barona Krause v Pardubicích vás zvou na rozmanitý astronomický program, který proběhne v pátek 3. dubna a v sobotu 4. dubna 2009 v Litomyšli.

Unikátní plastika těsné dvojhvězdy věnovaná Prof. Kopalovi.
Unikátní plastika těsné dvojhvězdy věnovaná Prof. Kopalovi.
Akce se koná při příležitosti 95. výročí narození litomyšlského rodáka, čestného občana města a světoznámého astronoma Prof. Zdeňka Kopala a v roce, kdy si Litomyšl připomíná 750 roků od svého založení.

Program je určen základním i středním školám, mateřským školkám a veřejnosti a je dvoudenní: v pátek 3. dubna dopoledne pro školy, odpoledne a večer pro veřejnost a v sobotu 4. dubna pro veřejnost.


Veškerý program zdarma.

PROGRAM

Pátek 3. dubna 2009

9:00 - 13:00 Klášterní zahrady

Pozorování Slunce přes filtr dalekohledem a doprovodný dětský program pro mateřské, základní i střední školy. Při zatažené obloze si ukážeme, co dalekohled umí, na pozemských předmětech. V případě deště nás najdete na arkádách na zámku.

14:00 - 17:00 na náměstí u sochy Bedřicha Smetany

Dalekohledy, pozorování Slunce přes filtr. Koná se i v případě špatného počasí, schováme se pod přístřešek. V případě zatažené oblohy si ukážeme, co dalekohled umí, na pozemských předmětech.

18:30 Vzpomínkové setkání u památníku Prof. Zdeňka Kopala (promluví Dr. Jiří Grygar a starosta města, položení kytice)

20:00 - 23:00 Klášterní zahrady

Pozorování noční oblohy dalekohledy

Sobota 4. dubna 2009

9:30 - 17:00 Přednáškový seriál na zámku

      09:30 RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Kam spěje astronomie? (během příštího desetiletí)
      11:00 PhDr. Milan Skřivánek - Přírodovědecké tradice v Litomyšli
      12:00 - 13:30 přestávka na oběd
      13:30 Předání titulu Astrofotograf roku 2008 (Česká astronomická společnost)
      14:00 Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. - Vznik hvězd a vývoj galaxií
      15:30 Ing. Martin Myslivec - Astrofotografie a jak na ni
      17:00 Závěr
V předsálí si budete moci prohlédnout doprovodné výstavy a exponáty. K dispozici budou informační materiály Mezinárodního roku astronomie - zdarma.

9:00 - 14:00 na náměstí u sochy Bedřicha Smetany

Pozorování Slunce dalekohledem s filtrem a dětský program - omalovánky, soutěže, kvízy a křížovky. Koná se i v případě špatného počasí, schováme se pod přístřešek. V případě zatažené oblohy si ukážeme, co dalekohled umí, na pozemských předmětech.

Přílohy
[1] Pozvánka v PDF
[2] Pozvánka v DOC




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »