Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Marcel Grün čestným občanem Prahy, nový ředitel HaP Praha

Marcel Grün čestným občanem Prahy, nový ředitel HaP Praha

Inaugurace ředitele HaP plakát
Autor: Pavel Suchan

V prvním pracovním dni tohoto roku, 2. ledna 2018, se za účasti primátorky Hlavního města Prahy Adriany Krnáčové v pražském Planetáriu konala malá slavnost. Zatímco odstupující dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy (ta je kolektivním členem České astronomické společnosti) a také dlouholetý předseda Astronautické sekce ČAS Ing. Marcel Grün obdržel z rukou primátorky čestné občanství Hlavního města Prahy, nově nastupující ředitel Mgr. Jakub Rozehnal obdržel jmenovací listinu od radního Hlavního města Prahy Jana Wolfa. Těšíme se na spolupráci a přejeme oběma vše nejlepší!

Přes rameno - diplom čestného občana Prahy Autor: Pavel Suchan
Přes rameno - diplom čestného občana Prahy
Autor: Pavel Suchan
Jakub Rozehnal, který vedl hvězdárnu Milana Rastislava Štefánika na pražském Petříně nastoupil na základě rozhodnutí pražských radních do funkce ředitele Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy 1. ledna 2018.

Laudatio na M.Gruna proslovil docent Jan Kolář Autor: Pavel Suchan
Laudatio na M.Gruna proslovil docent Jan Kolář
Autor: Pavel Suchan
„Bylo potřeba, aby tato instituce dostala i nový náboj, směr, vybrali jsme pana magistra Jakuba Rozehnala. Jsme ve 21. století, pořady, které jsou vzdělávací, by měly odpovídat 21. století. Chceme, aby docházelo k většímu využití techniky, která je v planetáriu jedna z pěti nejlepších v Evropě,“ řekl Jan Wolf, radní hl. m. Prahy.

Proslov primátorky Hlavního města Prahy Adriany Krnáčové Autor: Pavel Suchan
Proslov primátorky Hlavního města Prahy Adriany Krnáčové
Autor: Pavel Suchan
„Planetárium má obrovský potenciál v podobě návštěvnosti. Mým úkolem bude zatraktivnit tu organizaci a programovou nabídku tak, aby odpovídala špičkovému technickému zázemí, které tam je. Já sám jsem zhruba před 20 lety absolvoval astronomický kurz, po kterém jsem se stal průvodcem na Štefánikově hvězdárně. Nabízet astronomické vzdělání na neakademické úrovni je další atraktivní nabídka,“ řekl Jakub Rozehnal.

Kromě jmenování Jakuba Rozehnala novým ředitelem Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy chtějí pražští radní zřídit i poradní komisi pro rozvoj hvězdárny a planetária, a to jako samostatný orgán při radě hl. m. Prahy.

Předání ředitelské funkce - vlevo Jakub Rozehnal, vpravo Marcel Grün Autor: Pavel Suchan
Předání ředitelské funkce - vlevo Jakub Rozehnal, vpravo Marcel Grün
Autor: Pavel Suchan

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Praha TV
[2] Tisková zpráva hlavního města Prahy



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Marcel Grün, Hvězdárna a planetárium Praha, Jakub Rozehnal


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »