Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mayové a konec světa: Věcně - Stručně - Jasně

Mayové a konec světa: Věcně - Stručně - Jasně

Konec světa podle Mayů?
Konec světa podle Mayů?
Dopustím se jen drobného komentáře k článku Jana Gazdíka v MF Dnes z 19.1. "Konec světa řeší i Akademie věd". Záběr tiskové konference byl široký, ale jde-li o "konec světa" jmenovitě ke dni 21. 12. 2012 (on je konec světa dost často, takže je v tom už trochu zmatek), pak se jedná o údajnou předpověď konce světa podle Mayů. Nevyhnutelně následuje téma "vztah mayského a našeho kalendáře", neboť zde je pes zakopán...

Bratři Bohumil a Vladimír Böhmovi
Bratři Bohumil a Vladimír Böhmovi
Konference se nezúčastnil ani jeden z bratrů Böhmů z Kolína (toho českého), kteří tématice vztahu mayského a našeho kalendáře (v hantýrce nazývaném "korelace") věnovali podstatnou část svého života. Ti by mohli toho psa nejlépe identifikovat. Diky Böhmům jsme se "korelací" zabývali také v Astronomickém ústavu a jejich výsledky (poprvé publikované v r. 1991) jsme nezávislým výpočetním postupem podpořili. Odborný článek je v Astronomische Nachrichten č. 4, 2008, str. 426-436.

Mayský kalendář, založený na pozorováních nebeských těles, "běžel" velmi přesně a náš křesťanský taky. Ale jejich vztah, ona "korelace", čili převodní koeficient od jednoho ke druhému, je zatížen neuvěřitelně velkou chybou. (Mezi naším a jinými kalendářními systémy takové problémy vesměs nejsou.) Nejčastěji používanou "korelací" je korelace GMT (první písmena příjmení tří autorů příslušných prací dnes již více než 60 let starých). K datu podle mayského kalendáře je třeba přičíst 584283 dnů, abychom dostali datum v našem (juliánském) kalendáři. Korelace GMT je založena na historických datech. Dnes je překonána, ale odborníci se nemohou dohodnout, čím ji nahradit a tak se konzervativně GMT drží. V současnosti známe asi 50 různých "korelací" lišících se i o stovky let. To znamená, že dějiny Mayů jsou vůči dějinám zbytku světa zatíženy chybou až stovky let "dopředu" nebo "dozadu".

Bratři Bohmové založili svou korelaci na rozboru astronomických jevů (zatmění Slunce, pozic planet vůči Zemi, aj.) popsaných v jedné vzácné památce, která po Mayích zbyla a odolala nějakým zázrakem řádění Španělů. Podle místa nálezu se té knize (leporelu) říká Drážďanský kodex. Podle Böhmů je správný převodní koeficient 622261 dnů. Dějiny Mayů se tímto posouvají směrem k současnosti skoro o 104 roky (vůči GMT). To je to, co jsme v Astronomickém ústavu AV ČR prověřovali a ověřili.

No a co má být? Jak to souvisí s koncem světa letos v prosinci? Máme řešení. Konec světa nebude 21. 12. 2012 (podle chybné GMT), ale 14. 12. 2116 (podle nejpravděpodobnější korelace, tj. korelace bratří Böhmů).

Ještě Vás tento konec světa zajímá? Když bude až v roce 2116?! Nechtělo by to něco bližšího, čeho se máme šanci dožít a pak v patřičně příšerné katastrofě zhynout?

Mayové chápali čas cyklicky, podle nás je to veličina běžící "jedním směrem". Jejich kalendář měl několik cyklů jako my máme dny, týdny, měsíce, roky a staletí. Jeden z jejich cyklů trvá 52 let, jiný, dlouhý cyklus 5125 let a končí právě 21. 12. 2012 (ovšem s použitím GMT). Když jeden cyklus skončí, začne nový jako po Silvestru začne Novým rokem náš nový rok. Nezačne ale židům, muslimům, ani pravoslavné církvi. Maya by postavil oslavnou stélu (kámen s nápisy), popřípadě přidal vrstvu k existující pyramidě a byl by šťasten, že svět běží dál. Náš spoluobčan pan XY je šťasten, když se zbaví silvestrovské opice. A za rok znova.

Já osobně, pokud se dožiji, otevřu 21. 12. 2012 dobrou whisky a dám si dvojitou. Co kdyby...

Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.
vědecký pracovník
Astronomický ústav AV ČR v.v.i., Observatoř Ondřejov
www.asu.cas.cz/~jklokocn

Související:
[1] Proběhla tisková konference o konci světa (Petr Horálek)
[2] Mayský kalendář a konec světa 2012 (Jan Vondrák)
[3] 2012: Konec světa NEBUDE




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »