Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je na Marsu ropa? Byl zde život?

Je na Marsu ropa? Byl zde život?

Vědci se již většinově shodují v názoru, že v dávné minulosti planety se na severní polokouli nacházel obří oceán (modře).
Autor: Jan Kostelecký

Po opakovaných aplikacích gravitačních aspektů (deskriptorů, derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým českých vědců poprvé na světě s jejich použitím pro Mars. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (populárně chápaných především jako „ropa“) zejména v nížinách hypotetického severního paleo-oceánu Marsu. Článek publikovaný v časopise IJA má světové prvenství ve způsobu, jakým se vyslovuje k tolik diskutovanému tématu o možném životu na Marsu.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV z 9. října 2023

Anomálie gravitačního pole jsou vyvolány nejrůznějšími strukturami na povrchu těles a pod ním s větší nebo menší hustotou, než má okolí. Tyto anomálie hledáme, protože mohou indikovat naleziště minerálů, podzemní vodu, paleo-jezera, uhlovodíky a další. Tradiční postup pomocí gravimetrů a tíhových anomálií nestačí k jejich kompletnímu popisu. Proto používáme celou sérii gravitačních aspektů odvozených z globálních modelů gravitačního pole tělesa na základě rozmanitých povrchových i družicových měření (viz např. Čs. čas. fyz. 70 (2020), str. 401-406). Znalost o gravitačním poli Země, Měsíce a Marsu je již pro takové analýzy dostatečná.

Jedním z gravitačních aspektů jsou „gravity strike angles“ zjednodušeně překládané do češtiny jako „úhly napětí“, obecně chaoticky neuspořádané. V místech s velkou porozitou čili nižší hustotou (včetně nalezišť ropy a plynů) a s působením určitých tlaků bývají úhly napětí jednostranně orientované (učesané), buď lineárně nebo kolem dokola útvaru, např. impaktního kráteru (vytvářejí „svatozář“). To je „markant“, který nás v detektivním pátrání vede.

Mars je poměrně malá planeta, a proto na počátku své existence vychladl dřív než Země. Jeho severní část byla pokryta poměrně hlubokým mořem, ve kterém se velice pravděpodobně vyskytovaly teplé podmořské prameny příznivé pro život. Představovaly zdroj energie zejména pro chemotrofní baktérie, jaké nalézáme v pozemských horkých pramenech nebo hluboko pod dnem oceánu. Vždy jsme geocentricky předpokládali, že Země je díky evoluci života jedinečná, ale pravděpodobně tento pohled můžeme obrátit a říct, že život je vlastnost hmoty a vzniká, kdykoliv má k tomu určité podmínky.

Důkazy nejstaršího života, ať už na Marsu nebo na Zemi, jsou málokdy jednoznačné. Různá kruhová, eliptická či koncentrická tělesa, která vypadají jako mikroorganismy, vznikají i mnoha anorganickými reakcemi, nicméně z Marsu je na základě detailních fotografií pořízených marťanskými vozítky popsáno hned několik typů organických struktur. Jiným možným dokladem jsou jemně vrstevnaté marťanské struktury blízké pozemským stromatolitům, tedy organismům, které poprvé ve větší míře vytvářely atmosféru s příměsí několika procent kyslíku.

Astrobiologové jsou celkem jednotní v názoru, že na Marsu se rozvíjel život, ale jak Mars rychle chladl, molekuly vody snáz opouštěly těleso s nižší gravitací. Oceán postupně mizel. Ale ještě před tím byly sedimenty s pozůstatky mrtvých těl mikroorganismů pohřbívány do větších hloubek a proměňovány tlakem i teplotou nitra planety či jejích sopek. Tak nějak podobně, dlouhodobou destilací planktonu za přítomnosti rozkládajících mikroorganismů a minerálních katalyzátorů vznikala na Zemi ropa. Nezůstávala na místě, ale podle tlakových a teplotních poměrů a v závislosti na porozitě hornin se ukládala až desítky kilometrů daleko od míst svého původu. Na ropu se můžeme dívat jako na chemofosílii. Nemá tvar bývalého živého těla, ale jeho látkové a zejména izotopové složení. Podobně i na Marsu bude jednodušší nalézt horniny, obvykle jinak celkem běžné pískovce, které budou obsahovat chemické stopy života než samotné zkameněliny.

Jak to může být na Marsu?

Část paleo-oceánu západně od sopky Elysium. Červeně označeny jsou plochy s nejvyšší mírou učesanosti strike angles (úhlů napětí). V této ukázce se dobře překrývají s lahary (porézním sopečným materiálem, elipsa) na západ od sopky. Topografie z družicového výškoměru MGS MOLA je ve formě 3D. Obrázek také ilustruje jinou (vyšší) míru učesanosti strike angles v nížině na severu a na vysočině na jihu. Autor: Jan Kostelecký
Část paleo-oceánu západně od sopky Elysium. Červeně označeny jsou plochy s nejvyšší mírou učesanosti strike angles (úhlů napětí). V této ukázce se dobře překrývají s lahary (porézním sopečným materiálem, elipsa) na západ od sopky. Topografie z družicového výškoměru MGS MOLA je ve formě 3D. Obrázek také ilustruje jinou (vyšší) míru učesanosti strike angles v nížině na severu a na vysočině na jihu.
Autor: Jan Kostelecký
Podobným způsobem jsme uvažovali i o Marsu, kde jsme se podle pozemských analogií snažili nalézt taková místa, kde je výskyt „ropy“ pravděpodobnější než jinde. Ovšem na Marsu je slovo ropa nutné nahradit slovem chemofosílie a maximálně počítat s indikativní příměsí uhlovodíků v porézních sedimentech ropných pastí.

Výsledky z rozboru drah umělých družic Marsu, především Mars Global Surveyor (MGS), poskytly detailní a věrohodné globální modely gravitačního pole Marsu spolu s podrobnou topografickou mapou celého Marsu z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiting Laser Altimeter, na téže družici). To jsou vstupní data pro naše analýzy.

Učesané strike angles (úhly napětí) se na Zemi, jak již víme, vyskytují mimo jiné v místech výskytu nalezišť podzemní vody, ropy a plynů. Podle analogie se Zemí jsme vytipovali (konkrétně v paleo-oceánu) rozsáhlá místa s nejvyšší mírou učesanosti jako místa se zvýšenou pravděpodobností nálezů uhlovodíků (červené plochy na obr. 2, jehož horní polovina ukazuje část paleo-oceánu). To je hlavní výsledek studie. Zájemce o kompletní sadu našich obrázků s vytipovanými oblastmi (označenými ovály) může čerpat z článku v IJA [2].

Máme silnou indicii, získanou velmi neotřelým způsobem, pro minulý život na Marsu. Život na Marsu tím ale dokázán není. Je třeba udělat vrt a radovat se, až když bude voda (potřebná pro trvalé lidské mise na Marsu) nebo ropa (zdroj energie) nalezena.

Článek publikovaný v časopise IJA má světové prvenství ve způsobu, jakým se vyslovuje k tolik diskutovanému tématu o možném životu na Marsu.

Více o našich pracích na: www.asu.cas.cz/~jklokocn

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] J. Klokočník, G. Kletetschka, J. Kostelecký, A. Bezděk, 2023. Gravity aspects for Mars, Icarus 406 (2023) 115729; Elsevier
[2] J. Klokočník, J. Kostelecký, A. Bezděk, V. Cílek, 2023. Hydrocarbons on Mars, Intrntl. J. Astrobiology (Cambridge Univ.Press); pp. 1 – 33



O autorovi

Štítky: Mars


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »