Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Naše oči do vesmíru

Naše oči do vesmíru

Vesmírné a pozemské dalekohledy náhled Autor: NASA
Vesmírné a pozemské dalekohledy náhled
Autor: NASA
Oko astronoma bylo po generace spoutáno se zemí a filtrováno její atmosférou. Dnes už běžně hovoříme o rentgenových a gama observatořích, zkoumáme chladná molekulární mračna pomocí radioteleskopů, přitom ještě před padesáti lety byla tato okna do vesmíru oku astronoma zčásti nebo úplně zapovězena.

Změna v možnostech poznávání vesmíru je dobře patrná na schématu NASA a jejích observatoří zaměřených na celou škálu elektromagnetického záření. Vlny tohoto záření se chovají podobně jako světlo. Mohou být objektem vyslány nebo naopak pohlceny jiným, jsou ohýbány, polarizovány či rozptylovány. To vše závisí na objektu, který je vyslal, nebo který jim stojí v cestě.

Když pak dorazí k nám, speciální přístroje na astronomických dalekohledech je zachycují a díky studiu v různých oborech spektra se můžeme dovědět mnohé o chemickém složení i o skutečné povaze a chování objektů, které je vyslaly. K tomu je ale často zapotřebí opustit zemský povrch. Atmosféra totiž nepropouští gama a rentgenové záření, dobře filtruje i tvrdé UV záření a ani pozorování v tepelném a mikrovlnném oboru není bez obtíží a daří se dobře až ve vyšší nadmořské výšce. Proto obíhá kolem Země řada kosmických dalekohledů a další jsou vysílány v balónu nebo v letadle.

Výše uvedené schéma hezky ukazuje nejen vlnovou délku jednotlivých druhů elektromagnetického záření, ale také přístroje, které v daném oboru spektra pracují. Bývá ale pravidlem, že jeden přístroj dokáže zachytit více druhů záření. Například Hubbleův dalekohled je schopen zachytit UV záření, viditelné světlo a zčásti i blízké infračervené záření.

Pro obor gama záření jsou výše uvedeny observatoře HESS, Fermi a Swift, dále NuSTAR a Chandra v rentgenovém oboru a GALEX v UV záření. Převážně pro viditelný obor jsou Kepler, Hubble (HST), Keckovy dalekohledy, SALT a Gemini. Následují Spitzer, Herschel a Sofia pro infračervený obor a Planck a CARMA pro mikrovlny. Nakonec tu máme Spektr-R, Greenbank a VLA pro rádiový obor.

Zdroj: NASA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »