Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Naše oči do vesmíru

Naše oči do vesmíru

Vesmírné a pozemské dalekohledy náhled Autor: NASA
Vesmírné a pozemské dalekohledy náhled
Autor: NASA
Oko astronoma bylo po generace spoutáno se zemí a filtrováno její atmosférou. Dnes už běžně hovoříme o rentgenových a gama observatořích, zkoumáme chladná molekulární mračna pomocí radioteleskopů, přitom ještě před padesáti lety byla tato okna do vesmíru oku astronoma zčásti nebo úplně zapovězena.

Změna v možnostech poznávání vesmíru je dobře patrná na schématu NASA a jejích observatoří zaměřených na celou škálu elektromagnetického záření. Vlny tohoto záření se chovají podobně jako světlo. Mohou být objektem vyslány nebo naopak pohlceny jiným, jsou ohýbány, polarizovány či rozptylovány. To vše závisí na objektu, který je vyslal, nebo který jim stojí v cestě.

Když pak dorazí k nám, speciální přístroje na astronomických dalekohledech je zachycují a díky studiu v různých oborech spektra se můžeme dovědět mnohé o chemickém složení i o skutečné povaze a chování objektů, které je vyslaly. K tomu je ale často zapotřebí opustit zemský povrch. Atmosféra totiž nepropouští gama a rentgenové záření, dobře filtruje i tvrdé UV záření a ani pozorování v tepelném a mikrovlnném oboru není bez obtíží a daří se dobře až ve vyšší nadmořské výšce. Proto obíhá kolem Země řada kosmických dalekohledů a další jsou vysílány v balónu nebo v letadle.

Výše uvedené schéma hezky ukazuje nejen vlnovou délku jednotlivých druhů elektromagnetického záření, ale také přístroje, které v daném oboru spektra pracují. Bývá ale pravidlem, že jeden přístroj dokáže zachytit více druhů záření. Například Hubbleův dalekohled je schopen zachytit UV záření, viditelné světlo a zčásti i blízké infračervené záření.

Pro obor gama záření jsou výše uvedeny observatoře HESS, Fermi a Swift, dále NuSTAR a Chandra v rentgenovém oboru a GALEX v UV záření. Převážně pro viditelný obor jsou Kepler, Hubble (HST), Keckovy dalekohledy, SALT a Gemini. Následují Spitzer, Herschel a Sofia pro infračervený obor a Planck a CARMA pro mikrovlny. Nakonec tu máme Spektr-R, Greenbank a VLA pro rádiový obor.

Zdroj: NASA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »