Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nebeský ohňostroj oslavil i 60 let Hvězdárny v Úpici

Nebeský ohňostroj oslavil i 60 let Hvězdárny v Úpici

Bolid La Silla
Autor: All Sky 1,54 m Danish telescope La Silla

"Bylo to jako by někdo rozsvítil silný halogen. Mnohem jasnější než Měsíc v úplňku. Noc se na okamžik změnila v den. Letěl pomalu a neskutečně zářil až explodoval." Ano, máte pravdu. Je to téměř hrůzyplný popis něčeho, co může připomínat pád letadla, explozi mezikontinentální střely, nebo snad nepodařené přistání vyslanců mimozemské civilizace. Nebylo to však ani jedno, o to to byl zážitek úžasnější.

Do zemské atmosféry vletěl (dle předběžného odhadu) několik stovek kilogramů velký "šutr" a zasvítil. Snad na oslavu blížících se Vánoc, snad na oslavu šedesátileté mladice Hvězdárny v Úpici. A třeba taky pouze letěl na kolizní dráze s naší Zemí ...

Zdenek Bardon Autor: Zdenek Bardon / ESO
Zdenek Bardon
Autor: Zdenek Bardon / ESO
Toho večera, tedy pro nás středoevropany okolo půlnoci a astronomicky poněkud přesněji 28. listopadu 2019 v 00:35:59 UT, proletěl téměř nad hlavou Zdenka Bardona, bývalého účastníka tzv. letních astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici, jasný meteor, tzv. bolid. Tyto pozorovací akce se tenkrát, ještě pod vedením ředitele hvězdárny pana Mlejnka, zaměřovaly zejména právě na pozorování meteorů. Zejména vizuálně, případně i fotograficky.

Údaje o pozorovaných meteorech hlásili pozorovatelé zapisovateli, který seděl u tzv. krmítka, dřevěné krabice s barevnými žárovičkami, které se rozsvěcovaly vždy, kdy ten který pozorovatel zmáčkl vzdálené tlačítko po průletu meteoru. Obyčejně byl stisk tlačítka doprovázen zvoláním "stop", případně více dramatickým "STÓÓP". To při průletu opravdu jasného bolidu. Třeba jako Venuše. Při telefonátu, který od Zdenka následoval krátce po pozorování bolidu v Chile však tento zkušený pozorovatel poznamenal: "... neumím si představit co bych nahlásil do "krmítka". Nejspíše - to ale byla pecka! Já říkám - životní pecka!".

Měsíc, Jupiter a Venuše nad pouští Atacama Autor: Zdeněk Bardon
Měsíc, Jupiter a Venuše nad pouští Atacama
Autor: Zdeněk Bardon
Foto-ambasador ESO Zdenek Bardon se zrovna nacházel pod jasnou oblohou na observatoři ESO na La Silla v Chile na jejím nejvyšším bodě. To je stanoviště u dalekohledu ESO 3,6 metru se spektrografem HARPS. Fotografoval "náladovku" s mladým Měsícem ve společnosti planet Jupiter a Venuše nad pomalu zapadajícími a ještě Sluncem prozářeným obzorem pouště Atacama. Snímky již byly hotovy a nastal čas na přípravu na další objekt, protože se blížil konec soumraku. Když v tom "... se za mnou objevilo ostré a intenzivní světlo. Prudce jsem se obrátil a na obloze zářil extrémně jasný bolid. Opakuji extrémně! Bylo to jako by někdo rozsvítil silný halogen. Mnohem jasnější než Měsíc v úplňku. Vypadalo to jako by se blížila apokalypsa. Letěl pomalu a neskutečně zářil nejprve bílou, pak bledě modrou až přešel do žluté a nakonec červené barvy. Na konci dráhy explodoval. Nedoprovázel jej žádný zvuk, ale na místě samém bylo silně větrno. Několik jasných a rozžhavených artefaktů pokračovalo (asi) při pádu do pouště Atacama. Srdce mi tlouklo jako o závod. Plný emocí jsem se šel podívat na celooblohovou kameru u Dánského 1,54 m dalekohledu a byl tam! Škoda, že jsem si jej nevyfotografoval. Ovšem když uvážím extrémní jasnost, tak by výsledný snímek byl jen bílé a nejspíše přepálené políčko. Na takovou věc se prostě nedá připravit. Takže jediný český snímek bolidu pochází z celooblohové kamery DK154. Již 20 minut po události zamířil první e-mail do Čech na Astronomický ústav v Ondřejově. Extrémní zájem profesionálů na sebe nedal dlouho čekat. Na druhý se spustilo mailové „peklo”. Mnoho lidí chtělo vědět co všechno se událo. Jeden významný profesionální astronom mi napsal: Zdenku, máš neuvěřitelné štěstí. Většina astronomů tak významný jev v životě nikdy nespatří.” Fotografii bolidu Zdenek sice nepořídil, ale již za dva dny po události se snímky mladého Měsíce, bolidu, včetně svědectví, objevily na stránkách americké NASA (http://cams.seti.org/).

Takto svůj zážitek s pozorováním extrémně jasného bolidu popsal sám pozorovatel. Inu, byl na pravém místě v pravý čas.

Dánský teleskop La Silla Autor: Zdeněk Bardon
Dánský teleskop La Silla
Autor: Zdeněk Bardon
Paradoxní je, že velmi pravděpodobně žádný jiný astronom na takové velké observatoři tento jev neviděl a tak se Zdenek Bardon stal jediným očitým svědkem fantastického nebeského divadla. To ovšem není tím, že by snad astronomové za jasné noci nepracovali. Naopak, při přípravě teleskopů k pozorování a pořizování korekčních snímků hledí do monitorů řídících systémů a tak jim podobné krásné přírodní divadlo snadno unikne.
Meteor zachytila celooblohová fotografická kamera Dánského 1,54metrového dalekohledu (http://allsky-dk154.asu.cas.cz/). Tento dalekohled pochází z roku 1979 a byl vyroben známou firmou Grubb-Parsons. V roce 2012 jej modernizovala česká firma Projectsoft a provozuje jej a samozřejmně na dálku s ním pozoruje Oddělení meziplanetární hmoty observatoře v Ondřejově pod vedením dr. Pravce, stejně jako dánští astronomové z univerzity NBI v Kodani. Jediný člověk, který se v kopuli jednou denně objeví je "dusíkář". Ten pravidelně obchází celou observatoř a do všech chladících systémů pozorovacích kamer doplňuje tekutý dusík.

Podle odhadu Zdenka Bardon dosáhl bolid jasnosti mínus 15 až 20 magnitud. Ovšem jak odhadovat, když není s čím srovnávat. Byl prostě jasnější než Měsíc v úplňku a slabší než Slunce na obloze.


Bolid s kouřovou clonou Autor: Zdeněk Bardon
Bolid s kouřovou clonou
Autor: Zdeněk Bardon
Astronomové nyní zkoumají postupně snímek po snímku, záznam po záznamu, dávají do kupy přesný popis a obraz celé události nad La Silla a podle prvních odhadů spekulují, že nějaký zbytek mohl dopadnout i na povrch Země. Nyní se pokoušejí analyzovat získaná data, zda se jim podaří přesněji lokalizovat dopadovou oblast. Ovšem, pokud dopadl do kamenné a štěrkovité pouště Atacama bude jeho hledání mnohem těžší než hledání pověstné jehly v kupce sena.

Výzkum meteorů, meteoritů i meteoroidů se stává velmi důležitým oborem astronomie. Při více-staničním pozorování se nám dokonce naskýtá možnost jednak odhadnout dopadovou oblast na Zemi, jednak, což je snad ještě úžasnější, zrekonstruovat dráhu tohoto objektu ve Sluneční soustavě. Spektrální rozbory, přítomnost prachové stopy na snímku a chemické zkoumání případného nalezeného meteoritu po dopadu poskytuje informace o chemickém složení nejen jejich mateřských těles, tedy převážně komet, ale skrze ně i složení původní matérie, ze které vznikl náš vesmíry domov. A ostatně i my.

Hvězdárna v Úpici Autor: Marcel Bělík
Hvězdárna v Úpici
Autor: Marcel Bělík
Vraťme se však ještě krátce k samotnému titulku. Na podzim roku 2019 oslavila Úpická hvězdárna 60 let od svého otevření v roce 1959. I když hlavním odborným programem observatoře bylo a je pozorování Slunce, meteory byly v oblasti zájmu též. Navíc, v posledních šesti letech se meteorické pozorovací programy rozšířily jak o radiové metody, tak o další sledování fotografické.

Je tedy téměř symbolické, když matka příroda poslala svůj zářivý pozdrav spolupracovníku naší hvězdárny až na druhou stranu Zeměkoule a pozdravila tak i úpickou hvězdárnu.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Bolid nad La Silla


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce,Venuše, Plejád a Aldebaranu v soumraku

Takové malé večerní zahradní focení :-)

Další informace »