Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nechcete pracovat na brněnské hvězdárně?

Nechcete pracovat na brněnské hvězdárně?

Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Hvězdárna a planetárium Brno hledá odbornou pracovnici/odborného pracovníka.

Náplň práce:

  • moderování audiovizuálních představení pod umělou oblohou velkého planetária
  • podíl na přípravě nových vzdělávacích pořadů pro školy i představení pro veřejnost
  • moderování experimentální show

Požadujeme:

  • ukončené vysokoškolské vzdělání na úrovni alespoň bakalářského studia se zaměřením na přírodovědný obor příbuzný s astronomií, event. pedagogického směru se zaměřením na matematiku, fyziku či podobné
  • základní přehled v astronomických tématech, orientace na hvězdné obloze
  • komunikační a tvůrčí schopnosti, dobrý písemný a ústní projev v českém jazyce
  • základní znalost anglického jazyka

Nabízíme:

  • plný pracovní úvazek
  • stabilní zaměstnání ve veřejném sektoru
  • kreativní práci v příjemném prostředí a dynamicky se rozvíjejícím kolektivu
  • volnou pracovní dobu, 5 týdnů dovolené
  • finanční ohodnocení na úrovni příspěvkové organizace (dle přílohy č. 1 nařízení vlády 564/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a platných tarifních tabulek, s ohledem na odpracovanou praxi platová třída v rozpětí 13.600 Kč - 20.500 Kč)
  • autorské odměny
  • možnost dalšího vzdělávání i odborného růstu

K žádosti o zaměstnání adresovanou výhradně na e-mailovou adresu e-mail@hvezdarna.cz, prosím, přiložte strukturovaný životopis, motivační dopis (max. 1 normostrana) a event. ukázky z vaší tvorby. Vybrané uchazeče pozveme k osobnímu pohovoru. Bližší informace získáte na e-mailové adrese e-mail@hvezdarna.cz, informace o organizaci na www.hvezdarna.cz. Nabídka platí do 31. 11. 2011.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »