Nominujte laureáta Ceny Zdeňka Kvíze 2020
Autor: CAS
V roce 2020 bude Českou astronomickou společností opět – po dvou letech – udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělována za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2019.
Navrhovaní by měli být nominováni za svůj významný přínos ve výše uvedených oborech. Oceněný obdrží diplom a věcný dar. Cena bude předána u příležitosti některé významné akce ČAS, která se bude konat v roce 2020. VV ČAS uvítá, když oceněný při této příležitosti přednese přednášku.
Návrh na udělení ceny musí obsahovat:
- jméno a datum narození navrhovaného laureáta
- pracoviště navrhovaného laureáta
- kontakt na navrhovaného laureáta
- odůvodnění návrhu
- stručný životopis navrhovaného laureáta
- jméno navrhovatele
Návrhy kandidátů na udělení ceny Zdeňka Kvíze s krátkým zdůvodněním předložte do 31. 12. 2019 na adresu: Sekretariát ČAS, Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov, případně elektronicky na adresu belik@obsupice.cz. Za Vaše návrhy Vám předem děkujeme.
Kdo byl Zdeněk Kvíz?
RNDr. Zdeněk Kvíz, CSc. (1932–1993) se narodil v Třebíči 4. března 1932. Po maturitě odešel studovat fyziku a astronomii na přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Již během studií se věnoval výzkumu proměnných hvězd a meteorů a patřil k zakladatelům meteorické sekce při tehdy vznikající Lidové hvězdárně na Kraví Hoře v Brně. Po ukončení studií pracoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově v odd. vysoké atmosféry Země. Později učil fyziku na stavební fakultě ČVUT a Univerzitě 17. listopadu v Praze.
V roce 1969 odjel na studijní pobyt na Univerzitu v Sydney v Austrálii, kde spolupracoval s prof. E. G. Bowenem při výzkumu atmosférických efektů meteorických rojů. Zde se pak rozhodl zůstat v exilu a věnoval se zejména pozorování zákrytových dvojhvězd na jižní polokouli na observatořích Siding Spring v Austrálii a Evropské jižní observatoři v La Silla v Chile. Při zpracování pozorování spolupracoval rovněž s Observatoří v Ženevě.
Zemřel v Sydney 21. srpna 1993. Během svého působení v Československu patřil k prvním organizátorům meteorických expedic, byl členem redakční rady Kosmických rozhledů, proslovil řadu velmi přitažlivých přednášek pro veřejnost a napsal populárně-vědecký spisek „Jak astronomové zkoumají vesmír“ (1958). Svůj vřelý vztah k rodné zemi a jazyku si uchoval i po celou dobu exilu a po převratu v roce 1989 se domů často vracel. Je po něm pojmenována planetka (8137) Kvíz. V roce 2001 byl jmenován osobností města Třebíče in memoriam.
Cena Zdeňka Kvíze
Cena Zdeňka Kvíze byla zřízena Výkonným výborem České astronomické společnosti v roce 1994. Jak již bylo zmíněno, je udělována astronomům za významnou činnost v těchto oborech: meziplanetární hmota, proměnné hvězdy, popularizace a výuka astronomie. Právě to byly obory, kterými se dr. Zdeněk Kvíz zabýval. Cena je udělována jednou za dva roky a poprvé byla udělena v roce 1996. Nositelé této ceny v minulých letech byli Pavel Suchan, Pavel Cagaš, Jakub Černý, Petr Sobotka, Martin Lehký, Luboš Brát, Ladislav Šmelcer, Jana Tichá, Jakub Koukal, Lenka Šarounová, Jiří Dušek a Kamil Hornoch. Více na samostatných stránkách ceny.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Zdeňka Kvíze
O autorovi
Marcel Bělík
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
