Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nová hvězdárna Zlín

Nová hvězdárna Zlín

160-557_41.jpg
V dnešní době velkých robotických dalekohledů již hvězdárny nemají příliš mnoho šancí zapojit se do vědeckého výzkumu. A tak nezbývá než se zaměřit na popularizaci astronomie. Málokdo by asi věřil, že se ještě v České republice rodí nové hvězdárny. Avšak jedné z nich je věnován právě tento článek - zlínské hvězdárně.

Svoji hvězdárnu mělo město Zlín již dříve (od roku 1951). Jednalo se však o malou dřevěnou budovu. Na podzim roku 2000 bylo rozhodnuto hvězdárnu zbourat a stavba nové budovy v místě, na kterém nevadí rekonstruovanému gymnáziu, pak trvala tři roky. Na přelomu roku 2000/2001 již probíhají přípravy na výstavbu nové zděné hvězdárny. Ta je slavnostně zahájena v listopadu roku 2001. Provoz hvězdárny začíná znovu 9. ledna 2004, kdy si první návštěvníci mohou prohlédnout novou budovu.

Mně se tato příležitost naskytla během letních prázdnin 2004, kdy jsem se prostřednictvím astronomického tábora dostal ke Zlínské astronomické společnosti (ZAS). Poznal jsem tak spoustu skvělých lidí, kteří mě vzali mezi sebe. V současné době jsem spolutvůrcem pravidelných tištěných programů, které přinášejí aktuální astronomické informace a seznamují čtenáře s chystanými akcemi na hvězdárně.

A na co se vlastně mohou těšit návštěvníci této hvězdárny? Pravidelná pozorování pro veřejnost se zde konají vždy v pondělí, středu a pátek. Na pozorovatelně jsou na společné vidlicové montáži dva dalekohledy: hlavní čočkový dalekohled (130/1950 mm) a zrcadlový dalekohled newtonova typu (270/2150 mm). Výhodou je odsuvná střecha místo typické kopule. Návštěvníkům se tak otevírá pohled na celou oblohu. Na terase je možno pozorovat menšími dalekohledy typu Monar Somet nebo Binary. V případě nepříznivého počasí budete provedeni interiérem, kde je připraven náhradní astronomický program.

152-557_40.jpg
Díky zdejším ochotným lidem mám k technice hvězdárny téměř neomezený přístup. Toho jsem využil např. při letošním zatmění Měsíce, kdy jsem v ohnisku Newtona pořídil Zenitem-E několik fotografií.

Přednášky se obvykle konají v přednáškovém sále. Data-projektorem se na zeď promítá prezentace k danému tématu. O všech konaných akcích se dozvíte na webových stránkách Zlínské astronomické apolečnosti.

Snad vás tento stručný článek navnadil, abyste při cestě přes město Zlín zdejší hvězdárnu navštívili. V případě, že tak učiníte, rozhodně nebudete zklamáni...

Článek vyšel i na serveru IAN




O autorovi



29. vesmírný týden 2026

29. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 10P/Tempel

Snímek širšího okolí komety 10P/Tempel v souhvězdí Kozoroha. Složeno z 11 expozic po 60 sekundách. Výsledek je proti originálu 4x zmenšený.

Další informace »