Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nová hvězdárna Zlín

Nová hvězdárna Zlín

160-557_41.jpg
V dnešní době velkých robotických dalekohledů již hvězdárny nemají příliš mnoho šancí zapojit se do vědeckého výzkumu. A tak nezbývá než se zaměřit na popularizaci astronomie. Málokdo by asi věřil, že se ještě v České republice rodí nové hvězdárny. Avšak jedné z nich je věnován právě tento článek - zlínské hvězdárně.

Svoji hvězdárnu mělo město Zlín již dříve (od roku 1951). Jednalo se však o malou dřevěnou budovu. Na podzim roku 2000 bylo rozhodnuto hvězdárnu zbourat a stavba nové budovy v místě, na kterém nevadí rekonstruovanému gymnáziu, pak trvala tři roky. Na přelomu roku 2000/2001 již probíhají přípravy na výstavbu nové zděné hvězdárny. Ta je slavnostně zahájena v listopadu roku 2001. Provoz hvězdárny začíná znovu 9. ledna 2004, kdy si první návštěvníci mohou prohlédnout novou budovu.

Mně se tato příležitost naskytla během letních prázdnin 2004, kdy jsem se prostřednictvím astronomického tábora dostal ke Zlínské astronomické společnosti (ZAS). Poznal jsem tak spoustu skvělých lidí, kteří mě vzali mezi sebe. V současné době jsem spolutvůrcem pravidelných tištěných programů, které přinášejí aktuální astronomické informace a seznamují čtenáře s chystanými akcemi na hvězdárně.

A na co se vlastně mohou těšit návštěvníci této hvězdárny? Pravidelná pozorování pro veřejnost se zde konají vždy v pondělí, středu a pátek. Na pozorovatelně jsou na společné vidlicové montáži dva dalekohledy: hlavní čočkový dalekohled (130/1950 mm) a zrcadlový dalekohled newtonova typu (270/2150 mm). Výhodou je odsuvná střecha místo typické kopule. Návštěvníkům se tak otevírá pohled na celou oblohu. Na terase je možno pozorovat menšími dalekohledy typu Monar Somet nebo Binary. V případě nepříznivého počasí budete provedeni interiérem, kde je připraven náhradní astronomický program.

152-557_40.jpg
Díky zdejším ochotným lidem mám k technice hvězdárny téměř neomezený přístup. Toho jsem využil např. při letošním zatmění Měsíce, kdy jsem v ohnisku Newtona pořídil Zenitem-E několik fotografií.

Přednášky se obvykle konají v přednáškovém sále. Data-projektorem se na zeď promítá prezentace k danému tématu. O všech konaných akcích se dozvíte na webových stránkách Zlínské astronomické apolečnosti.

Snad vás tento stručný článek navnadil, abyste při cestě přes město Zlín zdejší hvězdárnu navštívili. V případě, že tak učiníte, rozhodně nebudete zklamáni...

Článek vyšel i na serveru IAN




O autorovi



2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

První polární záře v tomto roce nad Pálavou.

Další informace »