Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nová hvězdárna Zlín

Nová hvězdárna Zlín

160-557_41.jpg
V dnešní době velkých robotických dalekohledů již hvězdárny nemají příliš mnoho šancí zapojit se do vědeckého výzkumu. A tak nezbývá než se zaměřit na popularizaci astronomie. Málokdo by asi věřil, že se ještě v České republice rodí nové hvězdárny. Avšak jedné z nich je věnován právě tento článek - zlínské hvězdárně.

Svoji hvězdárnu mělo město Zlín již dříve (od roku 1951). Jednalo se však o malou dřevěnou budovu. Na podzim roku 2000 bylo rozhodnuto hvězdárnu zbourat a stavba nové budovy v místě, na kterém nevadí rekonstruovanému gymnáziu, pak trvala tři roky. Na přelomu roku 2000/2001 již probíhají přípravy na výstavbu nové zděné hvězdárny. Ta je slavnostně zahájena v listopadu roku 2001. Provoz hvězdárny začíná znovu 9. ledna 2004, kdy si první návštěvníci mohou prohlédnout novou budovu.

Mně se tato příležitost naskytla během letních prázdnin 2004, kdy jsem se prostřednictvím astronomického tábora dostal ke Zlínské astronomické společnosti (ZAS). Poznal jsem tak spoustu skvělých lidí, kteří mě vzali mezi sebe. V současné době jsem spolutvůrcem pravidelných tištěných programů, které přinášejí aktuální astronomické informace a seznamují čtenáře s chystanými akcemi na hvězdárně.

A na co se vlastně mohou těšit návštěvníci této hvězdárny? Pravidelná pozorování pro veřejnost se zde konají vždy v pondělí, středu a pátek. Na pozorovatelně jsou na společné vidlicové montáži dva dalekohledy: hlavní čočkový dalekohled (130/1950 mm) a zrcadlový dalekohled newtonova typu (270/2150 mm). Výhodou je odsuvná střecha místo typické kopule. Návštěvníkům se tak otevírá pohled na celou oblohu. Na terase je možno pozorovat menšími dalekohledy typu Monar Somet nebo Binary. V případě nepříznivého počasí budete provedeni interiérem, kde je připraven náhradní astronomický program.

152-557_40.jpg
Díky zdejším ochotným lidem mám k technice hvězdárny téměř neomezený přístup. Toho jsem využil např. při letošním zatmění Měsíce, kdy jsem v ohnisku Newtona pořídil Zenitem-E několik fotografií.

Přednášky se obvykle konají v přednáškovém sále. Data-projektorem se na zeď promítá prezentace k danému tématu. O všech konaných akcích se dozvíte na webových stránkách Zlínské astronomické apolečnosti.

Snad vás tento stručný článek navnadil, abyste při cestě přes město Zlín zdejší hvězdárnu navštívili. V případě, že tak učiníte, rozhodně nebudete zklamáni...

Článek vyšel i na serveru IAN




O autorovi



37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Mesiaca nad Inoveckým pohorím

Zložená fotografia východu Mesiaca zo šiestich snímkov v programe Sequator a upravená v GIMP

Další informace »