Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nová hvězdárna Zlín

Nová hvězdárna Zlín

160-557_41.jpg
V dnešní době velkých robotických dalekohledů již hvězdárny nemají příliš mnoho šancí zapojit se do vědeckého výzkumu. A tak nezbývá než se zaměřit na popularizaci astronomie. Málokdo by asi věřil, že se ještě v České republice rodí nové hvězdárny. Avšak jedné z nich je věnován právě tento článek - zlínské hvězdárně.

Svoji hvězdárnu mělo město Zlín již dříve (od roku 1951). Jednalo se však o malou dřevěnou budovu. Na podzim roku 2000 bylo rozhodnuto hvězdárnu zbourat a stavba nové budovy v místě, na kterém nevadí rekonstruovanému gymnáziu, pak trvala tři roky. Na přelomu roku 2000/2001 již probíhají přípravy na výstavbu nové zděné hvězdárny. Ta je slavnostně zahájena v listopadu roku 2001. Provoz hvězdárny začíná znovu 9. ledna 2004, kdy si první návštěvníci mohou prohlédnout novou budovu.

Mně se tato příležitost naskytla během letních prázdnin 2004, kdy jsem se prostřednictvím astronomického tábora dostal ke Zlínské astronomické společnosti (ZAS). Poznal jsem tak spoustu skvělých lidí, kteří mě vzali mezi sebe. V současné době jsem spolutvůrcem pravidelných tištěných programů, které přinášejí aktuální astronomické informace a seznamují čtenáře s chystanými akcemi na hvězdárně.

A na co se vlastně mohou těšit návštěvníci této hvězdárny? Pravidelná pozorování pro veřejnost se zde konají vždy v pondělí, středu a pátek. Na pozorovatelně jsou na společné vidlicové montáži dva dalekohledy: hlavní čočkový dalekohled (130/1950 mm) a zrcadlový dalekohled newtonova typu (270/2150 mm). Výhodou je odsuvná střecha místo typické kopule. Návštěvníkům se tak otevírá pohled na celou oblohu. Na terase je možno pozorovat menšími dalekohledy typu Monar Somet nebo Binary. V případě nepříznivého počasí budete provedeni interiérem, kde je připraven náhradní astronomický program.

152-557_40.jpg
Díky zdejším ochotným lidem mám k technice hvězdárny téměř neomezený přístup. Toho jsem využil např. při letošním zatmění Měsíce, kdy jsem v ohnisku Newtona pořídil Zenitem-E několik fotografií.

Přednášky se obvykle konají v přednáškovém sále. Data-projektorem se na zeď promítá prezentace k danému tématu. O všech konaných akcích se dozvíte na webových stránkách Zlínské astronomické apolečnosti.

Snad vás tento stručný článek navnadil, abyste při cestě přes město Zlín zdejší hvězdárnu navštívili. V případě, že tak učiníte, rozhodně nebudete zklamáni...

Článek vyšel i na serveru IAN




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »