Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Novinky z Hvězdárny v Benátkách nad Jizerou

Novinky z Hvězdárny v Benátkách nad Jizerou

Hvězdárna Benátky nad Jizerou
Autor: Jiří Vlasta

Hvězdárna pomyslně navazuje na odkaz pozorování Tychona Brahe, který pobýval v Benátkách na konci 16. století. V roce 1956 založil pan Břetislav Veselý astronomický kroužek a se skupinou nadšených školáků se scházel v zámeckém parku. Později se mu podařilo získat Somet Binar a začal prosazovat výstavbu hvězdárny. Ta byla otevřena 24. června 1980 a v její kopuli byl umístěn kvalitní zrcadlový dalekohled od firmy Carl Zeiss Jena. Od té doby byla umožněna popularizaci astronomie v širokém okolí. V posledních letech se o hvězdárnu a její provoz stará parta dobrovolníků, díky nimž je možné pozorovat každou jasnou sobotu a zažít i další akce.

V dubnu 2019 byla instalována firmou Supra Praha první část nového přístrojového vybavení hvězdárny. Jedná se o bytelný sloup pod montáž vyrobený na míru. Na něm byla instalována kvalitní montáž 10M GM-2000. Na montáž pak refraktor APM ED-APO 152/1200. Prozatím se na montáž pověsil i starý dalekohled hvězdárny Carl Zeiss Meniscus Cassegrain 150/2250. Ten, pokud půjde vše hladce jako doposud, bude příští rok (k výročí 40 let hvězdárny) vyměněn za Schmidt Cassegrain 355/3910.

Dalekohledy v kopuli Hvězdárny Benátky nad Jizerou
Dalekohledy v kopuli Hvězdárny Benátky nad Jizerou
Podobně jako na jiných podobně provozovaných hvězdárnách, např. v Turnově, i zde je náplní činnosti hlavně pozorování nebeských objektů a přednášky. Největší návštěvy bývají při mimořádných úkazech, jako jsou zatmění Měsíce apod. Velmi povedené bylo též nedávné povídání o výpravě do Chile za zatměním Slunce. Zkrátka hvězdárna žije a to je dobře.

Provoz hvězdárny by nebyl možný bez podpory města a především starosty Karla Bendla, který se velkou měrou zasadil za nové vybavení, kterému tímto velice děkujeme. 

Noční pohled na kopuli Hvězdárny Benátky nad Jizerou Autor: Václav Bárta
Noční pohled na kopuli Hvězdárny Benátky nad Jizerou
Autor: Václav Bárta

A co čeká návštěvníky v nejbližší době? Kromě pravidelných pozorování (nyní např. planety Jupiter a Saturn a dalších objektů noční oblohy), se mohou těšit na pozorování přechodu planety Merkur přes Slunce. 

Hvězdárna v Benátkách nad Jizerou bude 11. 11. otevřena od 13 hodin a úkaz bude možné bezpečně pozorovat dalekohledy vybavenými filtry pro pozorování Slunce. Zveme tedy touto cestou širokou veřejnost z okolí na pozorování tohoto úžasného úkazu.

---

Redakční poznámka: 

Jsme rádi, že se daří nadšencům z Benátek i širokého okolí naplňovat poslání, kvůli němuž byla hvězdárna vybudována. Jistě není jediná, takže se k tomuto tématu ještě rádi vrátíme a představíme si některou z dalších malých hvězdáren. Pokud si to čtou správci a nadšenci z jiných malých hvězdáren, neváhejte nás kontaktovat na redakčním mailu info@astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Hvězdárny Benátky nad Jizerou



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Hvězdárna Benátky nad Jizerou


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »