Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Benátky nad Jizerou otevře každý týden

Hvězdárna Benátky nad Jizerou otevře každý týden

Hvězdárna Benátky nad Jizerou
Autor: Ladislav Štrych

V naší vlasti máme velmi mnoho hvězdáren. Je to zajímavé dědictví doby, kdy popularizace astronomie byla v kurzu o něco více, než je dnes obvyklé. Kromě velkých městských hvězdáren se můžete setkat i s mnoha nadšenci na menších hvězdárnách, kteří je provozují často jen z nadšení pro dobrou věc, s úctou k práci předků a přitom se je snaží i dále zvelebit a program zatraktivnit. Benátecká hvězdárna se otevírala podle zájmu nebo při významných akcích a úkazech. Nyní však bude otevřena každou sobotu. 

Na hvězdárně se od roku 2016 schází parta nadšených astronomů, kteří se určitou měrou dělí o její chod. Mezi nimi můžeme jmenovat Ladislava Štrycha, Jiřího Vlastu a Karla Dragouna. A právě jejich přičiněním začala vzkvétat nejen hvězdárna, ale i její pravidelná činnost.

K historii astronomického vzdělávání v Benátkách nad Jizerou nám Karel Dragoun napsal: „To , že zde vůbec o hvězdárně hovoříme, je od roku 1980 zásluha především pana Břetislava Veselého. Po několik let o hvězdárnu dobře pečoval, vedl astronomický kroužek a podařilo se mu zde vychovat několik amatérských astronomů, což bylo velice důležité pro budoucí chod hvězdárny. 
Svou funkci totiž předal jednomu ze svých žáků Radovanu Kováčovi, který dál ukazoval lidem krásy hvězdé oblohy a staral se o hvězdárnu, za což i jemu patří velký dík. 

Jak už to chodí, tím, že na chod hvězdárny zůstal později Radovan Kováč sám a život přinášel i jiné, důležitější věci, než jsou koníčky, provoz hvězdárny se omezil jen na domluvu po telefonu. Nebyl to ideální stav, ale hvězdárna alespoň plnila svou funkci.

Vše se naštěstí začalo obracet k lepšímu, protože na hvězdárnu se začal vracet další z žáků pana Veselého, Ladislav Štrych, který se nadávno stal novým vedoucím hvězdárny a začal pomáhat s jejím provozem. Hvězdárna začala opět více ožívat, ale na pravidelnou otvírací dobu, zatím nebylo dost času a sil.

Karel Dragoun ještě poskytl další informace pro místní média. Z nich citujeme:

„Benátecká hvězdárna je malá. Není tam ani zavedena voda, nebo třeba internet. Její význam je ovšem velký. Snad krom hvězdárny v Jičíně nebo v Turnově, je to jediná hvězdárna v okruhu asi 80 km, kde je ještě možné pozorovat krásy vesmíru, jako jsou mlhoviny, galaxie a další slabé objekty. Velké světelné znečištění, jaké má např. hvězdárna v Mladé Boleslavi, nebo Štefánikova a Ďáblická hvězdárna v Praze, tyto slaboučké ale krásné objekty téměř neumožňuje pozorovat. Na těchto hvězdárnách, byť tam jsou velké dalekohledy, vám tedy především ukážou jen Měsíc a planety, kdy světelné znečištění tolik nevadí. 

Dalekohled na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou Autor: Ladislav Štrych
Dalekohled na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou
Autor: Ladislav Štrych
Naopak Benátecká hvězdárna, má tyto podmínky pro pozorování mnohem lepší. Sice i tady je světelný smog, ale ne tak velký, jako na hvězdárnách v okolí. Hurá tedy, můžeme pozorovat nádherné mlhoviny a mnoho milionů světelných let vzdálené majestátní galaxie. Ano, můžeme, ale bohužel zatím ne všechny přímo na hvězdárně. 

Pan Břetislav Veselý tenkrát dělal co mohl, aby hvězdárna měla dalekohed. To se podařilo, ale dnes, po téměř čtyřiceti letech, to je dalekohled pro tyto účely prakticky nepoužitelný. A tak i na Benátecké hvězdárně se ukazuje návštěvníkům jen Měsíc a planety. A galaxie a mlhoviny? Ty bohužel pozorujeme raději doma, protože tam máme mnohem větší dalekohledy, než má hvězdárna. Ano, doba pokročila a dnes má leckterý astronom amatér doma větší dalekohled, než býval na lidových hvězdárnách, Benáteckou nevyjímaje. 

Jistě, i v Benátkách se setkáte s pozorováním oblohy většími dalekohledy, ale dovážení těchto často těžkých a drahých přístrojů není praktické. Hvězdárna tedy stojí před dalším úkolem - pořídit nějaký přenosný dalekohled, případně zajistit i nějaký větší a modernější dalekohled, který umožní pěkný zážitek z pozorování.

Díky pochopení města je hvězdárna opravena a udržována v provozuschopném stavu. Jak je vidět, na jedné straně můžeme být rádi, že hvězdárna opět žije a rádi vás zveme na její návštěvu, ale cesta k lepšímu vybavení bude ještě trnitá. 

Závěrem ještě jedna výzva mladým nadšeným astronomům z okolí. Pokud je vám 15 let a více, jste srdečně zváni. Rádi vás zasvětíme do provozu hvězdárny a časem se na něm můžete třeba i podílet. 

Práce a problémů nás čeká hodně, ale věříme, že vše dobře dopadne a hvězdárna se opět stane místem, kam se každý bude rád vracet.“

Dalekohled v kopuli benátecké hvězdárny Autor: Ladislav Štrych
Dalekohled v kopuli benátecké hvězdárny
Autor: Ladislav Štrych




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hvězdárna Benátky nad Jizerou


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »