Nový dalekohled na Observatoři La Silla se zapojí do ochrany Země před nebezpečnými asteroidy

„Abychom byli schopni určit riziko, jaké pro Zemi přestavují potenciálně nebezpečné objekty pohybující se Sluneční soustavou, potřebujeme je nejprve spočítat. A projekt TBT k tomu směřuje,“ říká Ivo Saviane, vědecký vedoucí Observatoře La Silla v Chile.

Na tomto projektu spolupracují Evropská jižní observatoř (ESO) a Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA). „Jedná se o testovací zařízení, které má demonstrovat schopnosti potřebné pro detekci a následná pozorování blízkozemních planetek pomocí stejného dalekohledu,“ říká manažer projektu Clemens Heese, který je zároveň vedoucím Sekce optických technologií ESA (Optical Technologies Section). 

Dalekohled TBT2 (Test-Bed Telescope 2) se zrcadlem o průměru 56 cm na Observatoři La Silla je identickým dvojčetem teleskopu TBT1, který se nachází na lokalitě ESA deep-space ground station (Cebreros, Španělsko). Společně tvoří předvoj plánované sítě dalekohledů ‚Flyeye‘, samostatného projektu, na kterém ESA pracuje s cílem vybudovat přehlídkový program pro sledování rychle se pohybujících kosmických objektů. Tato budoucí síť bude zcela robotická – specializovaný software v reálném čase připraví program pozorování a na konci ‚směny‘ ohlásí polohy a další informace o detekovaných objektech. Cílem projektu TBT (TBT project) je ukázat, že technické a programové vybavení pracuje podle předpokladů.    

„Zahájení pozorování TBT2 na La Silla umožní celému systému pracovat v zamýšlené konfiguraci dvou dalekohledů a naplnit tak cíl projektu,“ upozorňuje Clemens Heese.

I když jsou skutečně devastující dopady asteroidů na povrch Země zcela mimořádnou záležitostí, nelze jejich riziko podceňovat. Země je bombardována velkými i malými planetkami po miliardy let. Exploze malého asteroidu v atmosféře, ke které došlo v roce 2013 nad ruským městem Čeljabinsk a která způsobila zranění 1 600 lidí (následkem efektů spojených s rázovou vlnou, zasažením troskami rozbitých skleněných výplní), dále zvýšila povědomí veřejnosti o nebezpečí, jaké blízkozemní objekty přinášejí. Větší planetky způsobují rozsáhlejší škody, naštěstí se však snadněji objevují a dráhy známých asteroidů jsou důkladně zkoumány. Odhaduje se však, že je značný počet menších dosud neobjevených těles, u kterých si neuvědomujeme, že by mohla způsobit rozsáhlé škody, pokud by zasáhla hustě obydlené oblasti.  

A to je důvod, proč přichází projekt TBT a plánovaná síť Flyeye. Jakmile bude plně v provozu, navržené postupy by měly umožnit prohledávat noční oblohu a sledovat rychle se pohybující objekty, což představuje značný pokrok, pokud jde o schopnosti evropských zařízení včas odhalit potenciálně nebezpečná blízkozemní tělesa.  

Projekt TBT je součástí již probíhající spolupráce řady organizací, jejímž cílem je získat úplnější představu o těchto tělesech a potenciálních rizicích, jaká přinášejí. Projekt také staví na dřívějším zapojení ESO ve snahách o ochranu Země před potenciálně nebezpečnými blízkozemními objekty. Jak ESO, tak ESA jsou aktivními členy Mezinárodní sítě pro varování před planetkami (International Asteroid Warning Network), kterou podporuje Organizace spojených národů (OSN), a řada pozorování byla provedena dalekohledy ESO: například NTT (New Technology Telescope, La Silla) byl využit k pozorování malé blízkozemní planetky v rámci Evropského projektu NEOShield-2.  

Probíhající spolupráce mezi ESO a ESA je obzvlášť důležitá právě při výzkumu blízkozemních těles. Ačkoliv TBT je první projekt dalekohledu, který bude realizován na základě smlouvy mezi těmito organizacemi, ESO již v minulosti pomáhala ESA zkoumat potenciálně nebezpečné planetky – od roku 2014 byl dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) na Observatoři Paranal využíván ke sledování velmi slabých objektů. Společné úsilí je významným krokem kupředu v celosvětovém programu hledání a sledování planetek a již prokázalo svou užitečnost při vyloučení kolizí asteroidů se Zemí. 

Instalace a zahájení činnosti dalekohledu TBT2 na Observatoři La Silla proběhlo za striktních zdravotních a bezpečnostních podmínek. Observatoře ESO loni dočasně pozastavily svoji činnost následkem pandemie COVID-19. Vědecká pozorování však byla obnovena za přísných omezení, která zajišťují bezpečnost a ochranu všech na observatoři.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států – Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie – a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy – VISTA pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama – Cherenkov Telescope Array South. ESO je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor – APEX a ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“. 

Evropská kosmická agentura (ESA) je evropskou branou do vesmíru. ESA je mezivládní organizace založená v roce 1975 a jejím úkolem je usměrňovat vývoj evropských schopností ve vesmíru a zajistit, že kosmické investice přinesou výhody občanům Evropy a celého světa. ESA má 22 členských států: Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království. Slovinsko je jejím přidruženým členem. ESA formálně spolupracuje se sedmi státy EU. Na některých projektech ESA se podílí také Kanada na základě speciální dohody o spolupráci. Koordinací finančních a lidských zdrojů svých členských států může ESA realizovat programy a aktivity, které dalece předčí možnosti kterékoliv z členských zemí. Spolupracuje především s EU na implementaci programů Galileo a Copernicus, stejně jako s organizací Eumetsat na přípravě meteorologických misí.  ESA vyvíjí nosiče, kosmické lodě a pozemní infrastrukturu potřebnou k udržení Evropy na čele globálních kosmických aktivit. V současnosti vyvíjí a vynáší družice pro pozorování Země, navigaci, telekomunikace a astronomii, vysílá kosmické sondy do vzdálených oblastí Sluneční soustavy a spolupracuje na výzkumu vesmíru lidmi. ESA má také řadu aplikovaných programů vyvíjejících služby v oblasti pozorování Země, navigace, a telekomunikacích. 

Odkazy

• oznámení dohody ESO a ESA
• Test-Bed Telescope - informace o dalekohledu

Kontakty

Petr Kabáth; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Bárbara Ferreira; ESO Media Manager; Garching bei München, Germany; Mobil: +49 151 241 664 00; Email: press@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (ESO2107, 27. dubna 2021)